ECLI:CZ:NSS:2012:NAO.86.2012:53
sp. zn. Nao 86/2012 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci navrhovatele: P. C.,
proti odpůrci: Ministerstvo vnitra, se sídlem Náměstí Hrdinů 1634/3, Praha, o námitce
podjatosti ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 9/2012,
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Průcha není v y l o u č e n
z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. Vol 9/2012.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal dne 27. 11. 2012 u Nejvyššího správního soudu návrh na ochranu
proti rozhodnutí odpůrce o odmítnutí kandidátní listiny navrhovatele na funkci prezidenta
republiky ze dne 23. 11. 2012, č. j. MV -123483-8/VS-2012. Řízení o tomto návrhu byla přiřazena
sp. zn. Vol 9/2012. Po zaslání poučení o složení senátu, kterým je dle rozvrhu práce
specializovaný sedmičlenný senát ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda
a ve věcech politických stran a politických hnutí podle §16 odst. 2 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), byla zdejšímu soudu dne
3. 12. 2012 doručena námitka podjatosti proti doc. JUDr. Petru Průchovi, CSc. a proti dalším
členům volebního senátu Nejvyššího správního soudu, kteří v minulosti byli členy Komunistické
strany Československa, ač to o nich není veřejně známo.
Na základě uplatněné námitky podjatosti předložil volební senát zdejšího soudu spis
předsedovi Nejvyššího správního soudu k opatření podle §8 odst. 3 s. ř. s. Předseda Nejvyššího
správního soudu z důvodu uplatněné námitky podjatosti přidělil věc pod sp. zn. Nao 86/2012
v souladu s rozvrhem práce k rozhodnutí devátému senátu Nejvyššího správního soudu.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech .
Důvodem pro případné vyloučení soudce je tedy a) poměr soudce k věci, účastníkům
řízení nebo k jejich zástupcům, nebo b) skutečnost, že se rozhodující soudce účastnil řízení v téže
věci před správním orgánem nebo v předchozím soudním řízení. K důvodu a) lze konstatovat,
že vyloučení soudce je nutné pro takovou povahu subjektivního vztahu soudce k věci samé,
k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik zřejmá a konkrétně označitelná, že lze důvodně
pochybovat o soudcově nepodjatosti. Nestrannost či naopak podjatost soudce je především
subjektivní psychickou kategorií vyjadřující vnitřní psychický stav soudce k projednávané věci
(či účastníkům řízení a jejich zástupcům). K posouzení výše uplatněné námitky podjatosti
Nejvyšší správní soud odkazuje na usnesení ze dne 13. 4. 2010, č. j. Nao 13/2010 - 68. Je nutno
zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti vyvolávající oprávněné pochybnosti
o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Přitom není třeba, aby vyloučení soudce
z projednávání a rozhodování věci bylo založeno na skutečně prokázané podjatosti, postačující
při posuzování podjatosti soudce je, lze-li mít o jeho nepodjatosti pochybnosti (k tomu srovnej
nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, všechny zde uvedené nálezy
Ústavního soudu jsou dostupné na http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx). Jinými slovy
otázka podjatosti nemusí (a obvykle ani nemůže být) ve všech případech postavena najisto,
nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností,
které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce
z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, je -li evidentní, že vztah
soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity,
že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně
rozhodovat (k tomu srovnej nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
K vyloučení z důvodů, které jsou podřazeny pod bod b), může dojít pouze za situace,
že se soudce rozhodující ve věci, v níž byla vznesena námitka podjatosti, podílel na rozhodování
v řízení před správním orgánem nebo v předchozím soudním řízení (řízení před soudem nižšího
stupně). Přitom je nutno zdůraznit, že za takto míněné „řízení před správním orgánem“,
jakož i za „předchozí soudní řízení“, nelze považovat řízení v jiné věci, byť by se týkala týchž
účastníků (obdobně např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003,
č. j. Nao 2/2003 - 18, publikované pod č. 53/2004 Sb. NSS).
V každém případě je nutno při úvahách o vyloučení soudců z důvodů uvedených
v ustanovení §8 s. ř. s. postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle
které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce
stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Odnětí věci příslušnému soudci
a její přikázání soudci jinému je vždy nutno chápat jako postup výjimečný, k němuž Nejvyšší
správní soud přistoupí pouze ze skutečně závažných důvodů, jak již d říve vyslovil zdejší soud
např. v usnesení ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16. Z dikce zákona dále vyplývá,
že důvodem pro vyloučení však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podstata podjatosti a nestrannosti člena volebního senátu Nejvyššího správního soudu
řešená v nyní posuzované věci by měla spočívat v tom, že byl v období před 17. 11. 1989 členem
KSČ. Navrhovatel namítá, že bývalí komunisté a loajální soud ci totalitního komunistického
režimu nemohou být nikdy považováni za nestranné a nepodjaté vůči účastníku, který je bývalým
politickým vězněm téhož totalitního komunistického režimu, kterému oni bezvýhradně sloužili.
Je přesvědčen, že svými činy byl takový člověk tak trvale a nezvratně zformován, že jeho
vystoupením z KSČ po roce 1989 se jeho osobnost v žádném případě nemohla změnit.
K podané námitce podjatosti navrhovatel současně doložil osvědčení ze dne 18. 9. 2012 vydané
Ministerstvem obrany, kterým mu byl přiznán status účastníka odboje a odporu proti
komunismu.
Soudce Nejvyššího správního soudu a současně člen volebního senátu JUDr. Petr Průcha
k námitce podjatosti vznesené proti jeho osobě uvedl, že nemá žádný poměr k věci
ani k účastníkům, který by mohl vést k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Na projednávání
nebo rozhodování v dané věci v předchozích řízeních se rovněž nepodílel. Dodal,
že má současně za to, že při dodržení obvyklých požadavků na soudní rozhodování,
tj. nestrannosti, objektivnosti a apolitičnosti, což stran jeho dosavadního rozhodování
zpochybňováno není, jeho dřívější členství v KSČ důvod podjatosti nezakládá.
Devátý senát se při rozhodování o návrhu nejdříve zabýval tím, zda výše uvedená námitka
navrhovatele může ve vztahu k členovi volebního senátu zdejšího soudu založit důvod
pro případné vyloučení soudce pro jeho poměr k věci, účastníku řízení (stěžovateli) nebo k jeho
zástupci, a dospěl k závěru, že takový důvod zde není. Skutečnost, že člen volebního senátu
Nejvyššího správního soudu byl v minulosti členem KSČ, za takový důvod považovat nelze ,
stejný závěr vyplývá i z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (viz níže). Vznesená
námitka má povahu nepodloženého tvrzení o podjatosti vyplývající bez dalšího pouze z členství
soudce v KSČ. Dle názoru Nejvyššího správního soudu nelze přisvědčit premise, že každý
soudce, který v minulosti působil v KSČ, má z tohoto důvodu hodnotový systém vychýlen tak,
že mu nyní zabraňuje rozhodovat v souladu s právním řádem demokratického právního státu.
Samotné členství člena volebního senátu v KSČ v době před 17. 11. 1989 tedy nemůže být samo
o sobě důvodem k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, neboť bývalé členství
v politické straně (včetně KSČ) není bez dalšího způsobilé takovou pochybnost založit (shodně
viz usnesení zdejšího soudu ze dne 11. 2. 2011, č. j. Nao 10/2011 - 63). K tomu, aby byla
založena podjatost jakéhokoli soudce pro jeho bývalé členství v KSČ, vždy musí přistoupit i další,
specifické okolnosti projednávané věci. Jak uvedl Ústavní soud např. v usnesení ze dne
17. 9. 2009, sp. zn. IV. ÚS 682/09, „prosté členství v KSČ není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce
z rozhodovacího procesu. Míru nezávislosti soudce (např. i s ohledem na jeho bývalé angažmá v KSČ) je tudíž
nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem.“ Dle Nejvyššího správního
soudu musí být v každém případě takové specifické okolnosti doloženy, aby bylo možno ověřit
jejich povahu a intenzitu, a ze kterých by bylo patrné, že soudce, jehož podjatost je namítána,
nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat.
Devátý senát proto uzavírá, že podjatost člena volebního senátu v poměru k věci,
stěžovateli či jeho zástupci neshledal. Neshledal ani důvod podjatosti pro skutečnost,
že se rozhodující soudce účastnil řízení v téže věci před správním orgánem nebo v předchozím
soudním řízení. K takové situaci totiž v nyní posuzované věci nedošlo.
Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů podjatost člena volebního senátu
Nejvyššího správního soudu JUDr. Petra Průchy pro rozhodování ve věci sp. zn. Vol 9/2012
neshledal, a proto rozhodl tak, že předmětný soudce není z projednávání a rozhodování v této
věci vyloučen.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2012
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu