ECLI:CZ:NSS:2013:NAD.50.2013:7
sp. zn. Nad 50/2013 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: Ing. A. Z., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, o podání žalobce ze dne
18. 6. 2013, o návrhu Krajského soudu v Brně na přikázání věci,
takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 A 67/2013 se p ř i k a z u j e
Krajskému soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou ze dne 18. 6. 2013 domáhal, aby Krajský soud v Brně určil, že podnět
ke kárné žalobě na soudce Krajského soudu v Brně JUDr. Evu Trávníčkovou a Mgr. Boháčka
na průtahy v konkurzu 227 K 44/2000 byl důvodný. Tvrdil, že místopředseda Krajského soudu
v Brně Mgr. Jan Kozák se snažil protizákonně tyto průtahy ututlat.
[2] Krajský soud v Brně předložil Nejvyššímu správnímu soudu návrh na přikázání věci
jinému krajskému soudu podle §9 odst. 1 s. ř. s. Předmětem žaloby je nesouhlas žalobce
s vyřízením stížnosti místopředsedou Krajského soudu v Brně St.52/2013 ze dne 9. 4. 2013;
„ s po l u o dpo v ě dn ý“ je podle žalobce předseda krajského soudu JUDr. Jaromír Pořízek. Žaloba
tedy směřuje proti Krajskému soudu v Brně, resp. jeho soudnímu funkcionáři. Tato skutečnost
zavdává objektivní pochybnosti o nepodjatosti všech soudců specializovaných senátů správního
soudnictví Krajského soudu v Brně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
12. 12. 2012, čj. Nad 101/2012 - 18, nebo ze dne 18. 12. 2012, čj. Nad 95/2012 - 6, všechna
citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).
[3] Návrh Krajského soudu v Brně na přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu
je důvodný.
[4] Podle §9 odst. 1 s. ř. s. platí, že Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně
příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně
příslušného soudu nelze sestavit senát. Zmiňované ustanovení upravuje případ tzv. nutné
delegace, která je podmíněna vyloučením všech soudců specializovaných senátů místně
příslušného soudu, který má věc projednat a rozhodnout jako věcně a místně příslušný soud.
[5] Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv pouze
na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost
o jeho nepodjatosti (blíže viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94,
nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, čj. 4 As 14/2004 - 70). Vzhledem
k tomu, že žaloba směřuje proti Krajskému soudu v Brně a tento soud je současně správním
soudem, který by měl ve věci rozhodnout, lze mít důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců
tohoto soudu. Přestože pouhá skutečnost, že žalovaným je krajský soud, automaticky neznamená,
že by v takovéto věci všichni soudci specializovaných senátů tohoto soudu byli vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí (viz např. usnesení čj. Nad 101/2012 – 18), důvodné pochybnosti
o nepodjatosti soudců příslušného soudu lze mít zejména z toho důvodu, že předmětem řízení
v nyní posuzované věci je vyřízení stížnosti žalobce místopředsedou Krajského soudu v Brně.
[6] Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud přikázal předmětnou věc
k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě, který je geograficky nejbližší soudu,
který by měl ve věci rozhodovat podle zákonných kritérií.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 17. září 2013
JUDr. Jan Passer
předseda senátu