ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.45.2014:23
sp. zn. 4 As 45/2014 - 23
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce:
Black s. r. o., IČ: 25008307, se sídlem Pod Plynojemem 2244/13a, Praha 8,
zast. JUDr. Lubomírem Pánikem, advokátem, se sídlem Masarykova 43, Ústí nad Labem,
proti žalovanému: Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem,
se sídlem Krčínova 797/2, Ústí nad Labem, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 2. 2014, č. j. 15 A 179/2013 – 22,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
Přehled dosavadního řízení
[1] Žalobce podal dne 12. 11. 2013 u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu na ochranu
proti nezákonnému zásahu, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že vyrozuměním ze dne
5. 11. 2013, č. j. Z-12104/2013-510 odmítl zapsat poznámku do katastru nemovitostí
s odůvodněním, že do katastru nemovitostí se zapisují údaje mající vztah k nemovitostem
vedeným a evidovaným v katastru. Žalobce poukázal na skutečnost, že dne 11. 10. 1997
byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 18 K 73/97 prohlášen konkurs
na majetek úpadce PRIOR – Severočeské obchodní domy, státní podnik v likvidaci,
IČ 00157287, se sídlem Neštěmická 796, Ústí nad Labem – Krásné Březno. Dne 9. 2. 1998
předchozí konkurzní správce tohoto úpadce převedl na žalobce kupní smlouvou o prodeji
nemovitostí a movitých věcí konkrétní hodnoty. K témuž dni nastaly právní účinky vkladu
vlastnického práva do katastru nemovitostí. Později se však ukázalo, že tato smlouva je neplatná.
Současný správce konkursní podstaty JUDr. Miroslav Koláčný předmětné nemovitosti opětovně
zapsal do soupisu konkursní podstaty a následně proběhlo řízení u Krajského soudu v Ústí nad
Labem, v němž bylo rozsudkem ze dne 17. 8. 2011, sp. zn. 43 Cm 42/2005, rozhodnuto
o zamítnutí žaloby na vyloučení nemovitostí ze soupisu konkursní podstaty. Správce konkursní
podstaty se poté dohodl s dražebníkem na provedení dražby nemovitosti i dalších věcí, jejichž
vlastníkem je jak úpadce, tak i žalobce. Proto dne 17. 1. 2013 podal žalobce proti současnému
správci konkursní podstaty žalobu, v níž se domáhá, aby z konkursní podstaty byly vyloučeny
movité věci a nemovitosti – venkovní přístřešek a železné schody (obojí značné hodnoty)
u objektu občanské vybavenosti na parcele č. 472/156. V této věci, která je vedena pod
č. j. 33 Cmo 22/2013 u Krajského soudu v Ústí nad Labem dosud nebylo rozhodnuto. Zápis
poznámky týkající se tohoto soudního řízení žalovaný odmítl s odkazem na to, že poznámky
se zapisují v katastru nemovitostí výlučně k nemovitostem zapsaným v katastru, což není případ
předmětných schodů a přístřešku.
[2] Dále žalobce uvedl, že se v řízení u Okresního soudu v Teplicích vedeném pod
sp. zn. 8 C 127/2013 domáhá neplatnosti dražby uvedeného venkovního přístřešku a železných
schodů. Také zde byl dne 16. 10. 2013 doručen žalovanému návrh na vyznačení poznámky, avšak
žalovaný to odmítl. Toto žalovaný odůvodnil tím, že ani pokud soud rozhodne o neplatnosti
dražby, katastrální úřad na základě takovéhoto soudního rozhodnutí nemůže provést zápis
vlastnického práva záznamem do katastru nemovitostí podle §7 zákona č. 265/1992 Sb.,
o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem (dále též „zákon č. 265/1992 Sb.“). Zde
se ovšem žalobce nedomáhá zápisu rozhodnutí o neplatnosti dražby, ale zápisu poznámky,
že probíhá soudní řízení týkající se předmětných nemovitostí. Žalovaný má podle žalobce
povinnost provést zápis poznámky bez toho, aniž by mu příslušela pravomoc rozhodovat
o charakteru probíhajícího soudního řízení. Žalovaný ovšem tuto skutečnost nerespektoval
a provedl si vlastní vyhodnocení probíhajícího řízení, které podle žalobce není správné, a odmítl
zápis poznámky. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že měl právo na to, aby jeho práva a povinnosti
vztahující se k nemovitostem byly za splnění předepsaných podmínek zaznamenány
ve veřejnoprávní evidenci.
[3] S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby krajský soud žalovanému: 1)
zakázal nadále zasahovat do práv žalobce tím, že o řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí
nad Labem pod sp. zn. 33 Cmo 20/2013 a o řízení vedeném u Okresního soudu v Teplicích
pod sp. zn. 8 C 127/2013 neprovede zápis poznámky v katastru nemovitostí k budově čp. 796
na parcelách č. 472/153 a 472/156 zapsaných na LV č. 678 pro katastrální území Krásné Březno,
2) zakázal žalovanému zasahovat do práv žalobce tím, že vrací listiny, které mají být podkladem
k provedení zápisu poznámky, 3) uložil žalovanému provést zápis poznámky o výše uvedených
soudních řízeních k výše uvedené budově.
[4] Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 17. 2. 2014, č. j. 15 A 179/2013 – 22,
žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Konstatoval, že podmínkou pro zápis poznámky do katastru nemovitostí je mimo jiné to,
aby se poznámka vztahovala k jedné z nemovitých věcí uvedených v ustanovení §2 katastrálního
zákona a spor ve věci vedené u soudu, o jehož vedení má být poznámka učiněna, byl veden
o některé z práv uvedených v ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech
vlastnických a jiných práv k nemovitostem, resp. rozhodnutí soudu některé z těchto práv
zakládalo, měnilo či rušilo (§7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb.). V souvislosti s žalobcem
podanou žalobou na neplatnost dražby, o níž probíhá řízení u Okresního soudu v Teplicích
pod sp. zn. 8 C 127/2013, krajský soud poukázal na závěry k nimž ve vztahu k rozhodnutí
soudu, jímž se určuje neplatnost dražby dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 8. 2009,
sp. zn. 22 Cdo 5207/2007, a konstatoval, že z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že na základě
rozhodnutí o neplatnosti dražby podle §24 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách,
nemůže být zapsán záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí podle §7 odst. 1 zákona
č. 265/1992 Sb. Žalovaný tudíž nemůže učinit ve vztahu k nemovitostem, jejichž dražba byla
napadena, ani poznámku, neboť se v daném případě nejedná o spor, jehož výsledkem by mohl
být vznik, zánik či změna práva vlastnického či některého z jiných práv uvedených v ustanovení
§1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. Krajský soud tak shledal, že žalovaný postupoval
správně, pokud na základě žaloby, o níž je u Okresního soudu v Teplicích vedeno řízení
pod sp. zn. 8 C 127/2013 poznámku do katastru nemovitostí nezapsal.
[5] K návrhu žalobce na vyloučení věcí (venkovního přístřešku a ocelových schodů)
ze soupisu majetku konkursní podstaty, o němž pod sp. zn. 33 Cmo 20/2013 probíhá řízení
u Krajského soudu v Ústí nad Labem, krajský soud uvedl, že ze žalobního petitu je zcela zřejmé,
že v daném případě se žalobce domáhá vyloučení nikoliv celého objektu č.p. 796 z majetku
konkursní podstaty, ale pouze uvedených věcí. Jak vyplývá z ustanovení §9 odst. 1 písm. b)
zákona č. 265/1992 Sb., zapíše katastrální úřad poznámku u nemovitostí evidovaných v katastru
nemovitostí. Vzhledem k tomu, že ani venkovní přístřešek ani ocelové schody nejsou evidovány
v katastru nemovitostí a žalobce to ostatně ani netvrdí, postupoval žalovaný podle krajského
soudu správně, když i ve vztahu k řízení vedenému pod sp. zn. 33 Cmo 20/2013 zápis poznámky
neprovedl.
[6] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační
stížnost z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Podle stěžovatele nesprávné právní
posouzení věci spočívá v porušení §7 odst. 1, §9 odst. 1 písm. b) a §9a odst. 1 zákona
č. 265/1992 Sb. Stěžovatel poukázal na skutečnost, že stále probíhá řízení vedené u Krajského
soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 33 Cmo 20/2013, v němž se žalobce mimo jiné domáhá
vyloučení venkovního přístřešku a železných schodů z konkursní podstaty. Stěžovatel vyjádřil
přesvědčení, že pokud správce konkursní podstaty zahrnul do dražební vyhlášky a dražby také
tyto stavby neevidované v katastru nemovitostí patrně jako součást nebo příslušenství předmětné
nemovitosti, porušil vlastnické právo stěžovatele k těmto věcem. Žaloba na vyloučení těchto věcí
se tedy dotýká také samotné nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, a proto podle
stěžovatele u této nemovitosti měla být zapsána poznámka. Uvedenou skutečnost je podle
stěžovatele třeba zveřejnit v katastru nemovitostí, jelikož je reálné, že vydražitel, který bude
zapsán jako vlastník, bez jakýchkoliv omezení nebo poznámek provede další převod na jiného
nabyvatele a to včetně ocelových schodů a přístřešku. Tento další nabyvatel pak s ohledem
na dobrou víru chránící jeho vlastnické právo nebude postižitelný ze strany stěžovatele
a stěžovatel tak ztratí možnost uplatnit své právo na ochranu majetku. Po zpeněžení konkursní
podstaty se stěžovatel nebude moci hojit ani na konkursním správci.
[7] V případě další skutečnosti, kterou stěžovatel požadoval zapsat formou poznámky - sporu
vedeného u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 8 C 127/2013, není podle stěžovatele
na místě odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2009, sp. zn. 22 Cdo 5207/2007,
neboť v posuzované věci se jedná o skutkově odlišný případ. Stěžovatel se totiž u Okresního
soudu v Teplicích nedomáhal, aby soud rozhodl o tom, kdo je vlastníkem, ale domáhal se toliko
rozhodnutí o neplatnosti dražby. U žalovaného se pak stěžovatel nedomáhal zápisu svého
vlastnického práva ale toliko poznámky o existenci sporu, který se vede o neplatnost dražby.
To, že z uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu vyplývá, že nemůže být proveden záznam
vlastnického práva, není rozhodující pro zápis poznámky. Ve smyslu §7 odst. 1 zákona
č. 265/1992 Sb., práva, která vznikají, mění se nebo zanikají příklepem licitátora, se zapisují
záznamem. Rozhodnutí o neplatnosti dražby ve smyslu citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu
nemůže podle stěžovatele sloužit jako podklad pro záznam vlastnického práva jiného subjektu
než vydražitele do katastru nemovitostí.
[8] Za rozhodující stěžovatel označil, že podaný žalobní návrh existuje, týká se podle §9
písm. b) zákona č. 265/1992 Sb., nemovitostí evidovaných v katastru a na jeho základě by mohl
být proveden záznam do katastru eventuelně poznámka spornosti podle §9a cit. zákona. Platí
zde totéž co u žaloby na vyloučení věcí z konkursní podstaty ohledně vztahu přístřešku
a železných schodů k nemovitosti jako celku. Pro postup žalovaného mělo být rozhodující,
že existuje podaná žaloba.
[9] V další námitce stěžovatel poukázal na skutečnost, že žalovanému bylo navrhováno
zapsání poznámky, aniž by byla uvedena právní norma, podle které má být poznámka zapsána.
Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že pokud měl žalovaný za to, že nejsou splněny náležitosti podle
§9 zákona č. 265/1992 Sb., pak měl zapsat poznámku spornosti podle §9a téhož zákona.
Podmínkou zapsání poznámky spornosti je to, že žalobce podá žalobu o určení, což je podle
stěžovatele splněno, stejně jako podmínka uvedená v §9a odst. 1 písm. b) zákona č. 265/1992 Sb., že právní úkon, na základě něhož má být zapsáno právo do katastru nemovitostí je neplatný
či zrušený. To, zda dražba bude neplatná či zrušená se prokáže v dalším řízení. Také zde platí,
že při neprovedení poznámky jsou následky dalšího převodu nebo dispozice neodčinitelné.
Stěžovatel dále uvedl, že dle napadeného rozsudku krajského soudu nemůže být rozhodnutí
o neplatnosti dražby do katastru vůbec zapsáno, ovšem i tento názor je podle stěžovatele
nesprávný, neboť §7 odst. 1, §9 odst. 1 a §9a zákona č. 265/1992 Sb. zápis neplatnosti dražby
připouštějí, byť nikoli pro účel zápisu vlastnického práva původního vlastníka. S ohledem na výše
uvedené stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Ústí
nad Labem ze dne 17. 2. 2014, č. j. 15 A 179/2013 – 22, zrušil a věc tomuto soudu vrátil
k dalšímu řízení.
[10] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
II.
Posouzení kasační stížnosti
[11] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti
němuž je kasační stížnost ve smyslu §102 s. ř. s. přípustná a stěžovatel je v souladu s §105
odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační
stížnosti v souladu s ustanovením §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů. Neshledal přitom vady podle §109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední
povinnosti.
[12] Stěžovatel se v kasační stížnosti dovolává důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. a)
s. ř. s.
[13] Podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze kasační stížnost podat pouze z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
Nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení by muselo spočívat v tom,
že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní předpis, popř. je sice
aplikován správný právní předpis, ale tento je nesprávně vyložen.
[14] Kasační stížnost není důvodná.
[15] Z výše uvedeného je zřejmé, že v posuzované věci se jedná o posouzení otázky,
zda žalovaný byl na základě skutečností a listin, jichž se stěžovatel dovolával, povinen zapsat
do katastru nemovitostí poznámku podle §9 anebo §9a zákona č. 265/1992 Sb.
[16] Podle §2 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění účinném ke dni stěžovatelem tvrzeného nezákonného zásahu
žalovaného, v katastru se evidují
a) pozemky v podobě parcel,
b) budovy spojené se zemí pevným základem, a to
1. budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo,
2. budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované
na téže parcele,
c) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zákona v budovách (dále jen "byty a nebytové
prostory"),
d) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle odstavce 1 písm. b)
nebo c), požádá-li o to vlastník nemovitosti (dále jen "vlastník") nebo jiná osoba oprávněná z práva, které
se zapisuje do katastru, (dále jen "jiný oprávněný"),
e) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle odstavce 1 písm. b) nebo
c), v souvislosti se vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k nim,
f) stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis.
[17] Podle §1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění účinném ke dni stěžovatelem
tvrzeného nezákonného zásahu žalovaného, k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí České
republiky (dále jen "katastr") se zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni
a předkupní právo s účinky věcného práva. Podle odst. 2 cit. ustanovení se do katastru zapisují i další
práva, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Podle odst. 3 téhož ustanovení, zápisem se rozumí vklad
(§2), záznam (§7), poznámka (§9) nebo jejich výmaz.
[18] Podle odst. 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., práva uvedená v §1 odst. 1, která vznikla,
změnila se nebo zanikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora na veřejné dražbě,
vydržením, přírůstkem a zpracováním, se zapisují záznamem (dále jen "záznam") údajů na základě listin
vyhotovených státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy,
do katastru. Práva, která se do katastru zapisují podle §1 odst. 2 na základě zvláštního zákona, se zapisují
způsobem obdobným záznamu.
[19] Podle §9 odst. 1 písm. b) zákona č. 265/1992 Sb. poznámku zapíše katastrální úřad
na základě podaného žalobního návrhu, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové
rozhodnutí, týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl
být proveden záznam do katastru podle §7, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka
spornosti podle §9a nebo na základě podané žádosti, kterou se žadatel domáhá, aby správní
orgán vydal takové rozhodnutí, týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě
by mohl být proveden záznam do katastru podle §7.
[20] Podle §9a odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., katastrální úřad na základě doručeného oznámení
soudu o podané žalobě nebo k doloženému návrhu žalobce zapíše v jeho prospěch poznámku spornosti, jestliže
žalobce podá žalobu o určení, zda a) vlastníkem nemovitosti evidované v katastru je někdo jiný, než kdo je jako
vlastník zapsán v katastru, nebo b) právní úkon, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru,
je neplatný či zrušený.
[21] Podle §14 zákona č. 265/1992 Sb., poznámky jsou úkony katastrálního úřadu, které jsou určeny
k vyznačení skutečností nebo poměru vztahujícího se k nemovitosti nebo osobě a které nemají vliv na vznik,
změnu nebo zánik práva.
[22] V prvé řadě je třeba uvést, že předmětný přístřešek a železné schody nejsou nemovitosti
ve smyslu §2 odst. 1 katastrálního zákona evidované v katastru nemovitostí České republiky,
z čehož dále vyplývá, že ohledně nich není možné do katastru nemovitostí provádět zápisy
uvedené v §1 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., tj. vklad, záznam, poznámku nebo jejich výmaz.
V řízení probíhajícím u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 33 Cmo 20/2013
se stěžovatel domáhá vyloučení uvedených věcí z konkursní podstaty. Venkovní přístřešek
ani ocelové schody však nejsou evidovány v katastru nemovitostí a žalovaný proto postupoval
správně, když do katastru nemovitostí nezapsal poznámku o tomto probíhajícím řízení.
Argumentace stěžovatele, v níž poukazuje na porušení svého tvrzeného vlastnického práva
k těmto věcem a potíže s jeho ochranou v případě zpeněžení konkursní podstaty zahrnující
v současnosti také přístřešek a železné schody tak na tomto závěru nemůže nic změnit.
Stěžovateli lze přisvědčit potud, že jeho žaloba na vyloučení uvedených věcí z konkursní podstaty
se dotýká samotné nemovitosti, neboť bez schodiště a přístřešku by nepochybně byla snížena
hodnota nemovitosti (budova č. p. 796 na parcele č. 472/153 a 472/156 v k. ú. Krásné Březno)
a možnosti jejího využití. Tyto faktické důsledky případného vyloučení uvedených věcí
z konkursní podstaty však nemění nic na tom, že uvedené věci, k nimž stěžovatel tvrdí
své vlastnické právo, nejsou evidovány v katastru nemovitostí a nelze k nim tudíž provádět zápisy
do katastru nemovitostí.
[23] Stěžovatel dále namítal, že krajský soud postupoval nesprávně, když vycházel ze závěrů,
k nimž dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 8. 2009, sp. zn. 22 Cdo 5207/2007, a vyjádřil
v této souvislosti přesvědčení, že v posuzované věci se jedná o skutkově odlišný případ, neboť
se u Okresního soudu v Teplicích nedomáhal, aby soud rozhodl o tom, kdo je vlastníkem,
ale domáhal se toliko rozhodnutí o neplatnosti dražby.
[24] Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 22 Cdo 5207/2007 mimo jiné vyslovil, že rozhodnutí soudu,
jímž se určuje neplatnost dražby, není ve smyslu §7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. rozhodnutím, které
by mohlo sloužit jako podklad pro záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí. Z podané žaloby
na neplatnost dražby, o níž probíhá řízení pod sp zn. 8 C 127/2013 u Okresního soudu
v Teplicích je přitom zřejmé, že stěžovatel se domáhal právě určení neplatnosti dražby. Nejvyšší
správní soud tak má za to, že závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud ve shora uvedeném rozsudku,
na posuzovanou věc dopadají, a krajský soud tudíž postupoval správně, když z nich vycházel.
K této námitce stěžovatele Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že z žádného ustanovení
zákona č. 265/1992 Sb., upravujícího zápis poznámky do katastru nemovitostí nevyplývá
povinnost katastru nemovitostí zapsat poznámku ohledně probíhajícího soudního řízení
o neplatnosti dražby. V souvislosti s dražbou totiž zákon č. 265/1992 Sb. u poznámky
do katastru nemovitostí v §9 odst. 1 pouze stanoví, že poznámku zapíše katastrální úřad
na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení osoby oprávněné provádět veřejné dražby
podle zvláštního právního předpisu, na základě usnesení o nařízení prodeje podniku v dražbě,
na základě usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti, na základě oznámení o uzavření
smlouvy o provedení dražby nedobrovolné. Žalobu na určení neplatnosti dražby však nelze
podřadit pod žádný z uvedených případů, v nichž je katastrální úřad povinen zapsat poznámku
do katastru nemovitostí.
[25] V souvislosti s žalobou na určení neplatnosti dražby stěžovatel označil za rozhodující,
že podaný žalobní návrh se týká podle §9 písm. b) zákona č. 265/1992 Sb., nemovitostí
evidovaných v katastru a na jeho základě by mohl být proveden záznam do katastru eventuelně
poznámka spornosti podle §9a téhož zákona. Nejvyšší správní soud se s touto argumentací
stěžovatele neztotožnil. Podaná žaloba na určení neplatnosti dražby se sice na rozdíl od výše
již zmíněné žaloby na vyloučení přístřešku a dřevěných schodů z konkursní podstaty vskutku týká
rovněž nemovitosti (výše specifikované budovy) evidované v katastru nemovitostí ve smyslu §2
odst. 1 katastrálního zákona. Žaloba na určení neplatnosti dražby však není důvodem pro záznam
do katastru nemovitostí, neboť nepředstavuje důvod vzniku, změny nebo zániku práv uvedených
v §1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. způsoby uvedenými v §7 odst. 1 téhož zákona. S tímto
závěrem ostatně koresponduje výše již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu, podle kterého,
rozhodnutí soudu, jímž se určuje neplatnost dražby, není ve smyslu §7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb.
rozhodnutím, které by mohlo sloužit jako podklad pro záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí.
[26] Z toho, že na základě žaloby na určení neplatnosti dražby nelze zapsat záznam
do katastru nemovitostí dále vyplývá, že na základě této žaloby nelze zapsat ani poznámku podle
§9 odst. 1 písm. b) zákona č. 265/1992 Sb., neboť podmínkou pro zápis poznámky dle tohoto
ustanovení je návrh (žaloba nebo žádost), kterým se navrhovatel domáhá, aby soud nebo správní
orgán vydal takové rozhodnutí, týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě
by mohl být proveden záznam do katastru podle §7 zákona č. 265/1992 Sb. Přisvědčit tudíž
nelze ani námitce stěžovatele, podle které to, že z uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu
vyplývá, že nemůže být proveden záznam vlastnictví, není rozhodující pro zápis poznámky.
[27] Žaloba na určení neplatnosti dražby pak nepředstavuje ani důvod pro zápis poznámky
spornosti podle §9a cit. zákona, jak tvrdí stěžovatel v kasační stížnosti, neboť tato žaloba
nepředstavuje žádný z důvodů pro zápis poznámky spornosti uvedených v tomto ustanovení
zákona č. 265/1992 Sb. (nejedná se o žalobu na určení, zda vlastníkem nemovitosti evidované
v katastru je někdo jiný, než kdo je jako vlastník zapsán v katastru, ani o neplatný či zrušený
právní úkon, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru).
[28] Vzhledem k tomu, že v posuzované věci není dán žádný důvod pro zapsání záznamu
či poznámky do katastru nemovitostí, shledal Nejvyšší správní soud nedůvodnou rovněž námitku
stěžovatele, že pokud měl žalovaný za to, že nejsou splněny náležitosti podle §9 zákona
č. 265/1992 Sb., pak měl zapsat poznámku spornosti podle §9a téhož zákona. Stěžovatel se mýlí,
pokud má za to, že byly splněny podmínky pro zápis spornosti. Stěžovatel sice podal žalobu
na určení, avšak jednalo se o žalobu na určení neplatnosti dražby, nikoli žalobu na určení
vlastnického práva ve smyslu §9a odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb. Žaloba na určení
neplatnosti dražby není ani žalobou na určení neplatnosti právního úkonu, na jehož základě
má být zapsáno právo do katastru ve smyslu §9a odst. 1 písm. b) zákona č. 265/1992 Sb., neboť
v případě příklepu licitátora ve veřejné dražbě nejde o právní úkon, na jehož základě
by se zapisovalo vlastnické právo do katastru nemovitostí vkladem. Naopak v případě příklepu
licitátora ve veřejné dražbě se jedná o jinou právní skutečnost, na jejímž základě vydražitel nabývá
vlastnické právo, které se zapisuje záznamem podle §7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. (srov.
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2690/2006). Ustanovení §9a
odst. 1 písm. b) se přitom vztahuje pouze na právní úkony, na jejichž základě je vlastnické právo
zapisováno do katastru vkladem, což vyplývá i z §9a odst. 2 a 3. Nejvyšší správní soud
tak uzavírá, že podmínky pro zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí podle §9a
zákona č. 265/1992 Sb. nebyly splněny.
III.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
[29] Uplatněné důvody kasační stížnosti tak nebyly zjištěny a Nejvyšší správní soud
proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
[30] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §60
odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu
nákladů řízení, které mu vznikly. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak
jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady v řízení
o kasační stížnosti v míře přesahující rámec jeho úřední činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. června 2014
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu