Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 03.07.2014, sp. zn. 9 As 161/2014 - 28 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2014:9.AS.161.2014:28

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2014:9.AS.161.2014:28
sp. zn. 9 As 161/2014 – 28 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: M. H., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2010, č. j. 036862/2010/KUSK, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2014, č. j. 8 A 84/2011 – 34, takto: I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je . II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým městský soud odmítl stěžovatelčinu žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného pro opožděnost. [2] V kasační stížnosti stěžovatelka požádala o osvobození od soudních poplatků. V návaznosti na tuto podanou žádost Nejvyšší správní soud stěžovatelku vyzval, aby doložila osobní, majetkové a výdělkové poměry prostřednictvím formuláře Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka požadovaný formulář ve stanovené lhůtě nezaslala, zdejší soud zamítl její žádost o osvobození od soudních poplatků usnesením ze dne 10. 6. 2014, č. j. 9 As 161/2014 - 12, které stěžovatelce bylo doručeno dne 11. 6. 2014. [3] Po lhůtě stanovené soudem k vyplnění zmíněného formuláře jej však stěžovatelka Nejvyššímu správnímu soudu doložila. Takový formulář pak zdejší soud posoudil jako novou žádost o osvobození od soudních poplatků. Šlo sice o opakovanou žádost o osvobození od soudních poplatků, tato žádost však oproti původní strohé žádosti neuvádějící žádné důvody byla více rozvedena, obsahovala tudíž nové skutečnosti a zdejší soud ji tak projednal. K tomu srov. např. rozsudek zdejšího soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65, či rozsudek ze dne 3. 11. 2011, č. j. 4 As 38/2011 – 71. [4] Při posuzování této žádosti o osvobození od soudních poplatků Nejvyšší správní soud vycházel ze shodných podkladů jako ve věci vedené pod sp. zn. 9 As 143/2013, přičemž dospěl ke shodnému závěru ve vztahu k důvodnosti žádosti jako v usnesení ze dne 26. 2. 2014, č. j. 9 As 143/2013 – 36, jímž byla stěžovatelka částečně osvobozena od soudního poplatku za kasační stížnost. Osvobození jí bylo přiznáno ve výši 2 500 Kč. Shodným způsobem pak rozhodl Nejvyšší správní soud i v nynější věci stěžovatelky svým usnesením ze dne 19. 6. 2014, č. j. 9 As 161/2014 – 22. Kromě toho, že soud tímto usnesením stěžovatelku částečně osvobodil od soudního poplatku, vyzval ji také k tomu, aby do nově stanovené lhůty zaplatila soudní poplatek ve výši 2 500 Kč a předložila plnou moc udělenou jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 23. 6. 2013. [5] Na toto usnesení stěžovatelka reagovala podáním ze dne 29. 6. 2014, soudu doručeným dne 2. 7. 2014, v němž požádala o osvobození od soudního poplatku ve stejné výši jako v řízení vedeném pod sp. zn. 9 As 143/2013. [6] Nejvyšší správní soud je toho názoru, že o podané žádosti o osvobození od soudního poplatku musí být rozhodnuto dříve, než soud pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví. Toto obecné pravidlo však má své výjimky, neboť jeho mechanické uplatňování by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodnutí o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je tak soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení. Shodně se Nejvyšší správní soud vyslovil například ve svém rozsudku ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65. [7] Z toho důvodu se Nejvyšší správní soud zabýval tím, zda žádost ze dne 29. 6. 2014 obsahuje nové skutečnosti, které by odůvodňovaly nové rozhodnutí o osvobození od soudního poplatku. V žádosti samé však nejsou uvedeny vůbec žádné důvody pro osvobození od soudního poplatku, stěžovatelka zde pouze vysvětluje, proč jí má být ustanoven právní zástupce. Jak navíc vyplývá z předchozích odstavců, stěžovatelce bylo částečné osvobození od soudního poplatku ve stejné výši jako v řízení vedeném pod sp. zn. 9 As 143/2013 přiznáno již usnesením ze dne 19. 6. 2014, č. j. 9 As 161/2014 – 22. Nejvyšší správní soud proto o této nové žádosti o osvobození od soudního poplatku nerozhodoval. [8] V usnesení č. j. 9 As 161/2014 – 22 Nejvyšší správní soud stěžovatelku vyzval nejen k zaplacení sníženého soudního poplatku, ale zároveň ji též poučil, že nebude-li soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, řízení o kasační stížnosti bude zastaveno. Stěžovatelka byla rovněž poučena o tom, že řízení nebude zastaveno v případě, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by stěžovatelce mohla vzniknout újma, jestliže stěžovatelka ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které takové nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny dosud nemohla soudní poplatek zaplatit. Uvedené usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovatelce řádně doručeno dne 23. 6. 2013. [9] Jelikož ani ke dni vydání tohoto usnesení o zastavení řízení o kasační stížnosti nebyl přes výzvu soudu požadovaný soudní poplatek stěžovatelkou zaplacen, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil dle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), za použití §120 téhož zákona. [10] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož řízení bylo zastaveno. Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 3. července 2014 JUDr. Radan Malík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:03.07.2014
Číslo jednací:9 As 161/2014 - 28
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
zamítnuto
Účastníci řízení:Krajský úřad Středočeského kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2014:9.AS.161.2014:28
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024