ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.399.2014:27
sp. zn. Nao 399/2014 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: A. H.,
proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, o námitce
podjatosti vznesené žalobcem proti předsedkyni senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Elišky
Cihlářové ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 277/2014
takto:
Předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Eliška Cihlářová není
vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn.
Nao 277/2014.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 10. 6. 2014 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2014, č. j. 9 As 72/2014-24, kterým bylo zastaveno
řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2014,
č. j. 5 Ca 205/2009 - 69 pro nezaplacení soudního poplatku za kasační stížnost. Krajský soud
v Brně usnesením ze dne 13. 6. 2014, č. j. 62 A 43/2014 - 3 odmítl žalobu jako nepřípustnou
podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
Toto usnesení napadl stěžovatel kasační stížností, v níž současně uplatnil námitku
podjatosti všech členů senátu 62 A Krajského soudu v Brně. Uvedená námitka byla
Nejvyšším správním soudem vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí pod sp. zn.
Nao 277/2014. V označeném řízení stěžovatel poté, co byl poučen o složení senátu, který je
podle platného rozvrhu práce k projednání a rozhodnutí námitky podjatosti povolán (sedmý
senát Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček a
JUDr. Tomáš Foltas), včas vznesl námitku podjatosti předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové.
Námitku odůvodnil tím, že JUDr. Eliška Cihlářová není zákonnou soudkyní v řízení vedeném
pod sp. zn. Nao 277/2014, „jedná v rozporu s dobrými mravy, zákony ČR včetně Ústavy ČR například ve
sp. zn. 7 As 112/2014 nebo ve sp. zn. 7 As 134/2014“.
Předsedkyně sedmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Eliška Cihlářová
prohlásila, že stěžovatele nezná, nemá k němu žádný vztah a pokud s jeho osobou přišla do styku,
jednalo se pouze o rozhodovací činnost ve vztahu ke kasačním stížnostem tohoto stěžovatele.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení
jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům,
respektive k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. „Nestrannost
a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy)“ [srovnej rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2014 - 70].
Jak již shora uvedeno, stěžovatel dovozuje podjatost předsedkyně sedmého senátu
zdejšího soudu z toho, že „jedná v rozporu s dobrými mravy, zákony ČR včetně Ústavy ČR“ v jiných
soudních řízeních vedených u Nejvyššího správního soudu. Z citovaného §8 odst. 1 s. ř. s. však
plyne, že právě skutečnost, namítaná stěžovatelem, je jako důvod podjatosti soudce (člena senátu)
vyloučena. Pro rozhodování jiných věcí, v nichž byl nebo je stěžovatel účastníkem, totiž soudce,
zde předsedkyně sedmého senátu Nejvyššího správního soudu, nemůže být vyloučen. Naproti
tomu zákonné důvody, pro něž by soudce mohl být v určité věci podjatý, jež zákon v §8 odst. 1
s. ř. s. definuje, stěžovatel vůbec netvrdí.
Zde je na místě zdůraznit, že vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci
má být výjimečné, neboť jde o prolomení ústavně garantované zásady zákonného soudce,
zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož nikdo nesmí být odňat
svému zákonnému soudci. I proto soudní řád správní ve svém §8 odst. 5 vyžaduje, aby námitka
podjatosti byla odůvodněna a aby byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost
dovozována. To však stěžovatel nerespektuje a žádné konkrétní důvody, svědčící o poměru
předsedkyně sedmého senátu zdejšího soudu k věci, účastníkům řízení nebo svědčící o tom,
že se podílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím
soudním řízení neuvádí. Netvrdí konkrétní skutečnosti, které by měly nebo mohly svědčit
o možném poměru předsedkyně sedmého senátu Nejvyššího správního soudu k věci
či účastníkům řízení, ani netvrdí, v čemž konkrétně tento „poměr“ spočívá a jakým způsobem
se dotýká projednávané věci. Neuvádí ani, proč má za to, že JUDr. Eliška Cihlářová není
zákonnou soudkyní v tomto řízení, když naopak věc stěžovatele byla podle zásad obsažených
v platném rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu sedmému senátu, jehož je JUDr. Eliška
Cihlářová předsedkyní, přidělena, o čemž byl stěžovatel řádně poučen.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku
podjatosti předsedkyně sedmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Elišky Cihlářové
důvodnou, a proto tato soudkyně z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. Nao 277/2014
vyloučena není.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 18. listopadu 2014
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu