ECLI:CZ:NSS:2015:10.AZS.34.2015:38
sp. zn. 10 Azs 34/2015 - 38
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: MUDr. A. M., zast. Mgr.
Helenou Hutirovou, advokátkou se sídlem Vodičkova 792/40, Praha 1, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců , se sídlem nám.
Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2014, čj. MV -91716-3/SO-
2012, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 2.
2015, čj. 11 A 85/2014 – 28,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2015, čj. 11 A 85/2014 – 28,
se r uš í a věc se v ra cí tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Předmět řízení
[1] Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 25. 6. 2012, čj. OAM -24786-21/MC-2010,
bylo žalobci (dále jen „stěžovatel“) zrušeno povolení k trvalému pobytu na území
České republiky podle ustanovení §77 odst. 2 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném
pro projednávanou věc (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), z důvodu odsouzení stěžovatele
za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky.
Stěžovateli byla dále uvedeným rozhodnutím stanovena lhůta 30 dní k vycestování.
Odvolání stěžovatele proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 28. 4. 2014,
čj. MV-91716-3/SO-2012 (dále jen „rozhodnutí žalovaného“). Stěžovatel včasnou kasační
stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský
soud“), kterým byla jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného jako nedůvodná zamítnuta.
II. Řízení před městským soudem
[2] Stěžovatel podal proti rozhodnutí žalovaného dne 28. 5. 2014 žalobu dle části třetí,
hlavy II, dílu 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v účinném znění (dále jen „ s. ř. s.“),
v níž obecně namítal, že rozhodnutím žalovaného došlo k porušení ustanovení §2 odst. 1, 3 a 4,
§3, §4 odst. 1, §6 odst. 1 a §50 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném
pro projednávanou věc (dále jen „správní řád“). Stěžovatel dále namítal, že se žalovaný
nedostatečně vypořádal s přiměřeností svého rozhodnutí ve smyslu ustanovením §174a zákona
o pobytu cizinců, čímž porušil čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Součástí žaloby byla žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení
zástupce z řad advokátů, který by žalobu doplnil.
[3] Městský soud usnesením ze dne 9. 6. 2014, čj. 11 A 85/2014 – 8, vyzval stěžovatele
k zaplacení soudního poplatku. Po jeho zaplacení pokračoval městský soud v řízení,
žalobu meritorně přezkoumal a zamítl. V odůvodnění napadeného rozsudku se městský soud
ztotožnil s vypořádáním věci žalovaným s tím, že jeho rozhodnutí má oporu v zákoně,
skutkový stav byl zjištěn dostatečně.
III. Kasační stížnost
[4] Rozsudek městského soudu napadl stěžovatel včas podanou kasační stížností z důvodů
dle ustanovení §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
[5] Stěžovatel v obsáhlé kasační stížnosti namítal nezákonnost a nepřezkoumatelnost
napadeného rozsudku. Městský soud se podle stěžovatele nedostatečně zabýval otáz kou naplnění
zákonných podmínek pro vydání rozhodnutí žalovaného. Stěžovatel má za to, že nespáchal
úmyslný trestný čin, v jeho případě není důvodná obava z dalšího páchání trestné činnosti
a narušování veřejného pořádku. Z trestného činu, za který byl odsouzen, navíc neměl stěžovatel
žádný výrazný majetkový prospěch. Rozhodnutí žalovaného není přiměřené okolnostem případu,
neboť stěžovatel je v České republice s rodinou již dvacet let a je zde plně sociálně i kulturně
integrován.
[6] Žalovaný nevyužil svého práva vyjádřit se ke kasační stížnosti.
IV. Posouzení důvodnosti kasační stížnosti
[7] Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná. Na základě ustanovení §109
odst. 3 a 4 s. ř. s. je Nejvyšší správní soud při přezkumu rozhodnutí krajských (zde městského)
soudů vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti, ledaže by bylo řízení před krajským soudem
zmatečné, bylo zatíženou vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o v ěci samé,
anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, jakož i v případech, kdy je rozhodnutí
správního orgánu nicotné. K výše uvedeným vadám tedy Nejvyšší správní soud přihlíží z úřední
povinnosti. Nejvyšší správní soud, předtím než se mohl zabývat obsahem kasační stížnosti,
zjistil, že řízení před městským soudem bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek
nezákonné rozhodnutí o věci samé.
[8] Stěžovatel v závěru žaloby požádal městský soud o ustanovení zástupce z řad
advokátů a o osvobození od soudních poplatků (viz čl. 2 spisu městského soudu). Městský soud
se však touto žádostí nezabýval. Následně usnesením ze dne 9. 6. 2014, čj. 11 A 85/2014 – 8,
stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu a za návrh na přiznání
odkladného účinku.
[9] Požádal-li však stěžovatel v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, byl městský
soud povinen se touto žádostí zabývat a rozhodnout o ní. Jestliže tak neučinil,
zatížil napadený rozsudek vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé
(obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2006, čj. 4 Ads 55/2005 – 114,
dostupný na www.nssoud.cz). Absenci rozhodnutí o žádosti stěžovatele o osvobození
od soudních poplatků a o ustanovení zástupce nelze podle zdejšího soudu v projednávané
věci považovat za pouze formální pochybení. Z kasační stížnosti sepsané advokátkou
je zřejmé, že stěžovatel měl proti rozhodnutí žalovaného výhrady a věcné námitky.
V řízení o žalobě však nedostal možnost tyto námitky uplatnit, neboť podal ve své podstatě
blanketní žalobu a požádal o ustanovení zástupce pro její doplnění, o které městský soud
nerozhodl. Jedná se o vadu, která mohla mít vliv na zákonnost meritorního rozhodnutí,
bez ohledu na to, zda měl být stěžovateli zástupce z řad advokátů v posuzovaném případě
ustanoven či nikoli.
[10] Řízení před městským soudem tedy bylo zatíženo procesní vadou, která je v rozporu
s právem stěžovatele na spravedlivý proces a soudní ochranu (obdobně nález Ústavního soudu
ze dne 11. 11. 1999, sp. zn. III. ÚS 367/99, dostupný na http://nalus.usoud.cz).
V. Závěr a náklady řízení
[11] Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených důvodů v souladu s §110 odst. 1 větou
první s. ř. s. napadený rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[12] V dalším řízení je městský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu
a je povinen rozhodnout o žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce a o osvobození od soudních
poplatků. Meritorní rozhodnutí ve věci je následně možné vydat až při splnění této a dalších
zákonem stanovených procesních podmínek pro řízení o žalobě.
[13] Dle ustanovení §110 odst. 3 s. ř. s. rozhodne v novém rozhodnutí městský soud
též o nákladech řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. října 2015
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu