ECLI:CZ:NSS:2015:7.AS.65.2015:59
sp. zn. 7 As 65/2015 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: A. J., zastoupen
Mgr. Milanem Musilem, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti
žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245,
Hradec Králové, za účasti osob zúčastněných na řízení: I. Statutární město Hradec Králové,
se sídlem Československé armády 408, Hradec Králové, II. J. V., zastoupen JUDr. Kamilem
Podroužkem, advokátem se sídlem Fráni Šrámka 1139, Hradec Králové, III. Královéhradecká
provozní a.s., se sídlem Víta Nejedlého 893, Hradec Králové, zastoupena Mgr. Lukášem
Nohejlem, advokátem se sídlem Římská 104/14, Praha 2 – Vinohrady, a IV. Vodovody a
kanalizace Hradec Králové, a. s., se sídlem Víta Nejedlého 893, Hradec Králové, zastoupena
JUDr. Jaroslavem Stachem, advokátem se sídlem Gočárova tř. 504, Hradec Králové, v řízení o
kasačních stížnostech osob zúčastněných na řízení II. a IV. proti rozsudku Krajského soudu v
Hradci Králové ze dne 26. 2. 2015, č. j. 30 A 2/2015 - 40,
takto:
Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení II. se nepřiznává odkladný
účinek.
Odůvodnění:
Včas podanými kasačními stížnostmi se osoby zúčastněné na řízení II. a IV. domáhají
zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále také „krajský soud“)
ze dne 26. 2. 2015, č.j. 30 A 2/2015 - 40, kterým bylo mimo jiné zrušeno rozhodnutí žalovaného
(a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení) ze dne 28. 11. 2014, č. j. 11143/UP/2014/Kd, jímž
bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové,
odboru hlavního architekta, ze dne 23. 8. 2011, č. j. MMHK/136973/2011, o umístění stavby
„novostavba rodinného domu včetně zpevněných ploch, akumulační jímky a vsakovacího
objektu“ na pozemcích parc. č. X, a 318/3 v k.ú. K.
V kasační stížnosti osoba zúčastněná na řízení II. požádala o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Uvedla, že by právní následky napadeného rozsudku znamenaly pro ni
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
V případě, že by žalovaný s odkazem na napadený rozsudek zrušil územní rozhodnutí, pak by
se s ohledem na ust. §94 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), již nové územní
rozhodnutí nevydávalo. Osoba zúčastněná na řízení II. by tak postrádala podklad pro umístění
stavby, čímž by byly ohroženy i navazující správní akty (stavební povolení a kolaudační souhlas).
Tento postup by vedl k vyvolání další řady správních a soudních řízení, přičemž by záležitost
mohla vyústit až v rozhodnutí o odstranění stavby, a tedy v drastickou a nenahraditelnou újmu
na straně stěžovatele. Osoba zúčastněná na řízení II. byla hlavním účastníkem územního řízení.
Její zájem nelze srovnávat s intenzitou zájmu ostatních osob, které mohly být přezkoumávaným
rozhodnutím přímo dotčeny. Možná újma na straně osoby zúčastněné na řízení II. je nepoměrně
větší než na straně žalobce. Na základě územního rozhodnutí již bylo vydáno stavební povolení
a bylo započato s realizací stavby. Před rokem dosahovala investice do výstavby 7 milionů korun
českých. Dnes je to více, když osoba zúčastněná na řízení II. pokračovala ve stavbě s ohledem
na skutečnost, že měla veškerá potřebná rozhodnutí v právní moci. Zrušením územního
rozhodnutí by bylo drasticky zasaženo do jejích práv nabytých v dobré víře a byla by jí způsobena
značná újma. Vznik újmy by byl v příčinné souvislosti s napadeným rozhodnutím krajského
soudu. Oproti tomu reálný zásah do práv žalobce je velice sporný. Přiznání odkladného účinku
není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Žalobce k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti poznamenal,
že v řízení před krajským soudem nebylo přiznání odkladného účinku požadováno. Přitom
tehdejší situace byla totožná. Není zřejmé, z čeho plyne nynější naléhavost přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti. Spor trvá několik let, osoba zúčastněná na řízení II. byla obeznámena
s tím, že vydané územní rozhodnutí je napadáno a hrozí, že bude zrušeno. Již před podaným
odvoláním jí byla známa existence smluv o věcných břemenech a důsledcích, které by mohly
nastat. Je nejspíše vedena záměrem nechat si stavbu co nejrychleji zkolaudovat s domněním,
že poté bude moci stavbu již oprávněn užívat a tím zhojí současný závadný stav. Byla-li by ovšem
stavba zkolaudována, jednalo by se o protiprávní akt. Žalobce proto navrhl, aby byl návrh
zamítnut.
Kasační stížnost nemá podle ust. §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle něj lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem.
Po posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní
soud shledal, že osobou zúčastněnou na řízení II. tvrzená újma nemůže být následkem
napadeného rozsudku. Újma by měla údajně spočívat v ohrožení navazujících správních aktů,
neboť s ohledem na ust. §94 odst. 5 stavebního zákona nebude mít osoba zúčastněná na řízení
II. podklad pro umístění stavby.
Podle ust. §94 odst. 5 stavebního zákona, dojde-li ke zrušení územního rozhodnutí
po povolení stavby, územní rozhodnutí se již nevydává; to neplatí, bylo-li zrušeno územní
rozhodnutí pro záměr, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru
na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Pokud skutečně byla stavba pravomocně povolena, jak tvrdí osoba zúčastněná na řízení
II., nebude již územní rozhodnutí vydáváno. To ovšem neznamená, že by mělo být stavební
povolení z tohoto důvodu zrušeno (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 10. 10. 2014, č. j. 5 As 6/2013 - 97, dostupný na www.nssoud.cz). Důsledkem samotného
napadeného rozsudku, jímž bylo zrušeno rozhodnutí o odvolání proti územnímu rozhodnutí,
tedy není ohrožení existence stavebního povolení (popř. dokonce nutnost odstranit stavbu), jak
tvrdí osoba zúčastněná na řízení II. Veškeré navazující újmy, které dovozuje z možného pozbytí
stavebního povolení, proto taktéž nejsou důsledkem napadeného rozsudku. Přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti by tedy nebylo ani možné tyto „následky“ odložit.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s.
Rozhodl proto tak, že se kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. května 2015
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu