ECLI:CZ:NSS:2015:9.AS.67.2015:33
sp. zn. 9 As 67/2015 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: L. K.,
zast. JUDr. Veronikou Vlkovou, advokátkou se sídlem T. G. Masaryka 883/53, Karlovy Vary,
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 3. 2013, č. j. 050404/2013/KUSK, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2015, č. j. 46 A 43/2013 – 60, o
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á o dk l a dný úč i ne k spočívající v tom,
že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí
Městského úřadu v Sadské, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, ze dne
19. 12. 2012, č. j. SÚ 1225/4405/2012/Sch, ve spojení s rozhodnutím žalovaného ze dne
29. 3. 2013, č. j. 050404/2013/KUSK.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení
v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým byla
zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému v záhlaví. Tímto
rozhodnutím došlo k zamítnutí odvolání stěžovatelky a bylo potvrzeno rozhodnutí Městského
úřadu v Sadské, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí (dále jen „správní
orgán I. stupně“), ze dne 19. 12. 2012, č. j. SÚ 1225/4405/2012/Sch, jímž bylo stěžovatelce
nařízeno odstranění provedených stavebních úprav a nástavby střechy rodinného domu č. p. X
na pozemku parc. č. X v kat. úz. Sadská, s tím, aby vše uvedla v předešlý stav. Výrokem II. bylo
rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Proti rozsudku krajského soudu podala stěžovatelka
kasační stížnost, součástí doplnění kasační stížnosti ze dne 28. 4. 2015 byl i návrh na přiznání
odkladného účinku.
[2] Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti opírá o skutečnost, že výkon
rozhodnutí správního orgánu I. stupně a rozhodnutí žalovaného a jejich právní následky
před rozhodnutím o kasační stížnosti by pro ni představovaly značnou újmu, jelikož
při odstranění stavby a uvedení do předešlého stavu by byla nucena vynaložit velmi vysoké
náklady a pro případ, že by soud po výkonu uvedených rozhodnutí rozhodl o oprávněnosti
kasační stížnosti, pozbývalo by pro stěžovatelku takové rozhodnutí smyslu a účelu. Výkon
napadených rozhodnutí by tak pro ni znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám - citovaná rozhodnutí se týkají pouze jejích
sousedů - současně za stavu, kdy odklad účinku rozhodnutí o odstranění stavby a uvedení
do předešlého stavu není v rozporu s veřejným zájmem, a ani v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Proto navrhla Nejvyššímu správnímu soudu, aby v souladu s ustanovením §107 odst. 1
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), ve spojení s §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil, dosud
nepředložil ani správní spis, ze kterého by zdejší soud mohl při rozhodování vycházet.
[4] Dle §107 odst. 1 s. ř. s. platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
upravující odkladný účinek žaloby se užijí přiměřeně. Dle §73 odst. 2 s. ř. s. musí být
pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud tak přizná žalobě (či kasační
stížnosti) odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, k tomu, aby kasační stížnosti mohl být
takový účinek přiznán, musí stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit,
že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy tak má stěžovatel (k tomu srov. např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32, či ze dne 23. 1. 2014,
č. j. 6 Ads 99/2013 – 11). Důvody možného vzniku újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze
na osobě a situaci stěžovatele.
[6] V daném případě byla povinnost tvrzení splněna. Stěžovatelka tvrdila, že náklady
na výkon rozhodnutí by pro ni znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout jiným
osobám. Jinými dotčenými osobami jsou dle jejího tvrzení pouze její sousedé, jejichž prohlášení
vlastníka nemovitosti přiložila k doplnění kasační stížnosti a návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti. Sousedé v něm uvedli, že souhlasí se stavbou stěžovatelky – stavebními
úpravami a nástavbou části střechy rodinného domu č. p. X na pozemku parc. č. X v kat. území
Sadská, zejména souhlasí s výškou, tvarem a přesahem střechy rodinného domu č. p. X na jejich
pozemek dle projektové dokumentace a dle již provedeného stavu. Uvedli, že nemají proti stavbě
žádné námitky a souhlasí s dodatečným povolením stavby, případně rovněž s obnovou řízení či
jiným řešením, které bude k dodatečnému povolení stavby potřebné. Je tedy zřejmé, že žádným
jiným osobám újma nevznikne, stěžovatelce by naopak prokazatelně vznikla. Dále uvedla, že po
provedení výkonu rozhodnutí by pro ni případné rozhodnutí kasačního soudu v její prospěch
postrádalo smyslu a účelu. K tomu zdejší soud cituje z usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 11.
2006, sp. zn. IV. ÚS 581/06: „Účelem [odložení vykonatelnosti rozhodnutí] je vytvoření časového
prostoru pro posouzení ústavní stížnosti tak, aby před rozhodnutím soudu nedošlo k nevratným krokům, po nichž
by se jeho rozhodování stalo jen akademickým cvičením a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod
by byla toliko iluzorní“. Obdobně lze uvedené vztáhnout i na nynější případ. Proto Nejvyšší správní
soud dospěl k závěru, že první podmínka je splněna.
[7] Rovněž zdejší soud neshledal, že by v daném případě bylo přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti v rozporu s veřejným zájmem, navíc je nutno konstatovat, že žalovaný ani žádný
rozpor s veřejným zájmem netvrdil. Je tedy splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti a Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto
rozhodnutí.
[8] Následně bylo třeba vyrovnat se s otázkou, zda by přiznání odkladného účinku vůbec
mohlo oddálit nepříznivé účinky napadeného správního rozhodnutí ve vztahu ke stěžovatelce.
Tímto problémem se Nejvyšší správní soud již dříve zabýval a v usnesení ze dne 6. 12. 2005,
č. j. 2 Afs 77/2005 – 96, publikovaném pod č. 786/2006 Sb. NSS dospěl k závěru, že „odkladný
účinek podle §107 soudního řádu správního může být v řízení o kasační stížnosti přiznán a působit nejen
ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu ke správnímu
rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo“. Dále pak
pokračoval: „Za této situace pak nutným důsledkem uvedeného závěru je i nezbytnost vymezit v rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu o odkladném účinku rozsah tohoto odkladného účinku, tj. zda se vztahuje 1) pouze
na rozhodnutí krajského soudu či jeho část nebo 2) pouze na správní rozhodnutí, k jehož přezkumu se dotyčné
řízení před krajským soudem, v němž bylo kasační stížností napadené rozhodnutí vydáno, vedlo nebo vede
či na část tohoto správního rozhodnutí, anebo konečně 3) ve vztahu k soudnímu i správnímu rozhodnutí
(či k jejich částem) současně.“
[9] Nejvyšší správní soud v souladu s citovaným rozhodnutím vymezil rozsah odkladného
účinku tak, že jeho přiznáním se pozastavují až do skončení řízení před Nejvyšším
správním soudem účinky rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 19. 12. 2012,
č. j. SÚ 1225/4405/2012/Sch, ve spojení s rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 3. 2013,
č. j. 050404/2013/KUSK. Ve vztahu k rozhodnutí krajského soudu nebylo důvodu kasační
stížnosti odkladný účinek přiznávat.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. května 2015
JUDr. Radan Malík
předseda senátu