ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.149.2015:7
sp. zn. Nao 149/2015 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
JUDr. Dagmar Nygrínové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci P. Č., v řízení vedeném u
Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Na 9/2015, o námitce podjatosti
vznesené Pavlem Černotou proti soudcům Krajského soudu v Českých Budějovicích,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Marie Trnková, JUDr. Věra
Balejová, Mgr. Helena Nutilová nejsou v y l o u č e n y z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Na 9/2015.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 11. 5. 2015 se P . Č.
(dále jen „podatel“) domáhal určení, že „[…] v důsledku vadného rozvrhu práce OS v Č. Budějovicích je
prostor pro machinace s nápadem, proto bylo zasaženo do veřejného práva žalobce.“ V souvislosti s uvedeným
podáním vznesl podatel i námitku podjatosti směřující proti všem soudcům Krajského soudu v
Českých Budějovicích.
Podjatost soudců spočívá dle podatele v tom, že předseda krajského soudu toleruje
nezákonné počínání správy Okresního soudu v Českých Budějovicích a konkrétně několika
funkcionářů, kteří se údajně dopouštějí machinací při přidělování nového nápadu. Podatel tvrdí,
že krajský soud je okresnímu soudu nadřazen a přesto neprojednal jedinou předchozí žalobu
na ochranu před nezákonným zásahem, která proti okresnímu soudu směřovala. V souvislosti
s tím zdůrazňuje princip nestrannosti a nezaujatosti soudců a odkazuje na usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 14. 1. 2015, č. j. Nad 370/2014 - 23, dle něhož postačí k vyloučení
soudců jen pochybnost o jejich podjatosti.
Senát 10 Na krajského soudu předložil věc, v souladu s ustanovením §8 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), k vyřízení
námitky podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu. Soudkyně senátu 10 Na krajského soudu,
jemuž byla věc v souladu s rozvrhem práce přidělena, ve vy jádření uvedly, že k věci ani k podateli
nemají žádný poměr.
Podle §8 odst. 1 věta první a třetí s. ř. s. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočív ají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech .
Podle §8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce,
soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti
dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným
námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být u vedeny konkrétní skutečnosti, z nichž
je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je -li namítána
podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá,
že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah
soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat
i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají
oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Také podle Ústavního
soudu může být vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci založeno nikoliv
jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o nepodjatosti
konkrétního soudce; při posuzování této otázky je tedy třeba u činit úvahu, zda - s ohledem
na okolnosti případu - lze mít za to, že by soudce po djatý mohl být (viz nález Ústavního soudu
ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, N 127/6 SbNU 429). Otázka podjatosti nemůže
být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o ní je nutno vždy
na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem o osobě
soudce vedou. Platí však, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě
dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům
dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci, nebo
schopen, nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001,
sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11). Podjatost soudce tot iž zcela nepochybně zasahuje
do ústavního principu zákonného soudce.
Vždy je nutné pamatovat na to, že statut soudce je vybudován na předpokladu jeho
nestrannosti a jako takový tvoří pilíř demokratické společnosti. Proto vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí věci postupem podle §8 odst. 1 s. ř. s. lze jen výjimečně
a ze skutečně závažných důvodů (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda neexistuje důvod zakládající podjatost
u soudkyň, kterým byla věc přidělena v souladu s rozvrhem práce. Platí totiž, že „ [v]znese-li
účastník námitku podjatosti soudců určitého soudu a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc
přidělena, je účelné se zabývat otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude
shledán důvod k vyloučení“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006,
č. j. Nao 32/2005 - 34). Podjatost soudkyň senátu 10 Na krajského soudu přitom podatel přímo
nenamítl. Konkrétněji se vyjádřil jen k nepatřičné benevolenci předsedy krajského soudu, který
údajně toleruje určité jednání správy okresního soudu. V projednávané věci sp. zn. 10 Na 9/2015
však není předseda krajského soudu jakkoli zainteresován. Totéž lze uvést k podatelem zmíněné
soudkyni JUDr. Zuzaně Völflové.
Soudkyně příslušného senátu ve svých vyjádřeních uvedly, že k věci ani k podateli nemají
žádný poměr. Tato vyjádření podatel svou námitkou podjatosti nikterak nezpochybnil. Námitka
podjatosti, formulovaná obecně a vůči všem soudcům určitého soudu, nemůže obstát z hlediska
požadavku §8 odst. 1 věta první a třetí s. ř. s., ani podle shora uvedených judikatorních závěrů.
Jen pro úplnost lze dodat, že neobstojí ani podatelovo tvrzení o úmyslném věcném
neprojednávání jeho žalob krajským soudem. Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho úřední
činnosti znám postup podatele v mnoha soudních řízeních, v nichž častokrát nedochází
k věcnému projednání žaloby jen v důsledku podatelova ignorování jeho procesních povinností.
Právě o takový případ se jednalo v řízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. 10 A 106/2014,
které podatel výslovně zmínil a které bylo zastaveno proto, že nezaplatil soudní poplatek. Zcela
určitě nemůže být důvodem podjatosti předvídatelný procesní postup soudu, který podatel svým
úmyslným přičiněním způsobil.
Podjatost soudců příslušného senátu nemůže založit ani zcela obecná námitka, že krajský
soud rozhoduje o podání, svým obsahem směřujícím proti okresnímu soudu, který se nachází
v jeho soudním obvodu. Okresní soud nemá kompetence, kterými by mohl ovlivnit objektivitu
rozhodování krajského soudu ve věci sp. zn. 10 Na 9/2015. Žádné konkrétní vazby mezi soudci
či funkcionáři okresního a krajského soudu, na jejichž z ákladě by bylo možné uvažovat
o ohrožení objektivity rozhodování v předmětné věci, podatel nedoložil.
Na základě těchto skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru o nepodjatosti
soudkyň Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Marie Trnkové, JUDr. Věry Balejové
a Mgr. Heleny Nutilové, a proto rozhodl, že tyto soudkyně nejsou vyloučeny z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Na 9/2015.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. května 2015
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu