ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.161.2015:51
sp. zn. Nao 161/2015 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: M. P., proti
žalovanému: Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, se sídlem Orlická 2020/4,
Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2014, sp. zn. S-SP-VZP-14-
01913137-Z743, v řízení o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní proti soudkyni Městského
soudu v Praze JUDr. Evě Pechové,
takto:
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová není vyloučena
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ad 4/2015.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 23. 2. 2015 žalobkyně napadla výše označené rozhodnutí žalovaného.
Dne 16. 3. 2015 zaslala žalobkyně soudu podání obsahující i námitku podjatosti proti soudkyni
Městského soudu v Praze, JUDr. Evě Pechové.
Žalobkyně namítala, že ji rozhodující senát neinformoval o složení senátu a že soudkyně
JUDr. Pechová požadovala zaplacení soudního poplatku ve věci, která je od poplatku
osvobozena, požadovala listinné materiály, které soud obdržel společně s žalobou,
a dále požadovala listinu (plnou moc), která měla být součástí správního spisu a soud
ji tak měl mít k dispozici. Žalobkyně tedy kvůli postupu JUDr. Evy Pechové v předložené věci
vznesla pochybnost o nepodjatosti této soudkyně a žádala, aby se věcí řádně zabýval nepodjatý
soudce.
Soudkyně JUDr. Eva Pechová ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že nemá žádný
vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům ani k projednávané věci a není si vědoma jiných
okolností, které by mohly vyvolat pochybnosti o její nepodjatosti.
Námitka podjatosti byla postupem podle §8 odst. 5 s. ř. s. předložena podle rozvrhu
práce k rozhodnutí osmému senátu Nejvyššího správního soudu. V řízení o námitce podjatosti
vznesla zástupkyně žalobkyně další námitku podjatosti proti soudcům osmého senátu Nejvyššího
správního soudu JUDr. Michalu Mazancovi, JUDr. Janu Passerovi a Mgr. Davidu Hipšrovi.
Předseda Nejvyššího správního soudu v přípise založeném na č. l. 49 zhodnotil, že tato námitka
podjatosti byla podána po uplynutí propadné lhůty jednoho týdne a k námitce podjatosti
se tak nepřihlíží (§8 odst. 5 s. ř. s.). Dle doručenky na č. l. 31 byla totiž informace o probíhajícím
řízení před Nejvyšším správním soudem doručena zástupkyni žalobkyně dne 8. 6. 2015, týdenní
lhůta pro uplatnění námitky podjatosti tak skončila dne 15. 6. 2015. Zástupkyně žalobkyně
vznesla námitku podjatosti až dne 22. 6. 2015. K námitce podjatosti osmého senátu se tedy
nepřihlíží. Osmý senát Nejvyššího správního soudu o předložené věci uvážil následovně.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Dle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je podjatost dovozována.
Ústavní soud ve své judikatuře vyslovil, že „důvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti
jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského
rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně
chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne
9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána
soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání
a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu čj. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz).
Po zhodnocení námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky
k vyloučení soudkyně dle §8 odst. 1 s. ř. s. nejsou dány. Žalobkyně netvrdila konkrétní
skutečnosti, jež by svědčily o poměru soudkyně k věci či k účastníkům nebo jejich zástupcům.
Podjatost dovozovala pouze z postupu soudkyně v řízení o projednávané věci.
Avšak nespokojenost s postupem soudkyně v tomto řízení nemůže být dle §8 odst. 1 věty třetí
s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudkyně. Námitka podjatosti postavená na těchto skutečnostech
proto není důvodná. O podjatosti soudkyně nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise.
Pokud žalobkyně nebude souhlasit s postupem soudkyně v řešené věci, bude moci
proti rozhodnutí městského soudu podat kasační stížnost a v ní tvrdit nepřezkoumatelnost
rozhodnutí spočívající v jiné vadě řízení před soudem, pokud taková vada mohla mít za následek
nezákonné rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.; v případě odmítnutí žaloby
nebo zastavení řízení nezákonnost dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]. Pokud by například městský
soud řízení o žalobě zastavil pro nezaplacení soudního poplatku, přestože je žalobkyně
osvobozena od placení soudního poplatku dle §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, byla by odpovídající kasační námitka důvodná a rozhodnutí městského
soudu by bylo v řízení o kasační stížnosti zrušeno (analogicky rozhodnutí čj. 3 Aps 1/2012 - 32).
Za situace, kdy námitka podjatosti byla založena na důvodech, které §8 odst. 1 s. ř. s.
výslovně nepřipouští, a rovněž dotčená soudkyně vyloučila existenci skutečností, jež by mohly
být důvodem její podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudkyně Městského soudu
v Praze JUDr. Eva Pechová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ad 4/2015.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. července 2015
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu