ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.177.2015:36
sp. zn. Nao 177/2015 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky
a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 648/16, Brno, v řízení o námitce
podjatosti ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 19/2015,
takto:
Námitka podjatosti se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Žalobce svým podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 11. 6. 2015 vznesl
námitku podjatosti proti soudcům Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“)
JUDr. Jaroslavě Skoumalové, JUDr. Lukáši Hlouchovi a Mgr. Petru Šebkovi. Uvedení soudci
rozhodli ve věci žalobce sp. zn. 31 A 19/2015 o odmítnutí žaloby usnesením ze dne 13. 5. 2015,
č. j. 31 A 19/2015 – 22.
[2] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[3] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Základním
předpokladem pro vyloučení je tedy skutečnost, že soudci, jejichž podjatost účastník řízení
namítá, mají v dané věci ještě činit nějaké procesní úkony a rozhodovat o věci samé. Existence
dosud nerozhodnuté věci je podmínkou řízení o námitce podjatosti. Jedná-li se tedy o věc
pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu, aby soudci věc projednávali či rozhodovali,
není důvod o námitce podjatosti rozhodovat. Nedostatek této podmínky má za následek
odmítnutí námitky podjatosti podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 15. 9. 2004, č. j. Nao 23/2004 - 55, č. 408/2004 Sb. NSS, ze dne
15. 11. 2012, č. j. Nao 76/2012 - 90, a ze dne 29. 11. 2012, č. j. Nad 61/2012 – 10).
[4] V nyní projednávané věci bylo vedeno řízení o žalobě žalobce, která byla usnesením
krajského soudu ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 A 19/2015 – 22, odmítnuta. Pro rozhodování
o podjatosti výše jmenovaných soudců proto není splněna podmínka řízení spočívající v existenci
neskončeného řízení před krajským soudem. Nejvyšší správní soud proto námitku podjatosti
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. června 2015
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu