ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.54.2015:37
sp. zn. Nao 54/2015 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Zory Šmolkové v právní věci žalobce A. H., proti
žalovanému Nejvyššímu správnímu soudu, se sídlem Brno, Moravské nám. 6, o námitce
podjatosti, vznesené žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 As
245/2014, proti soudcům Nejvyššího správního soudu JUDr. Marii Žižkové, JUDr. Josefu
Baxovi, JUDr. Lence Kaniové a JUDr. Filipu Dienstbierovi,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žižková, JUDr. Josef Baxa,
JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Filip Dienstbier nejsou v y l o u č e n i z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 As 245/2014.
Odůvodnění:
Žalobce uplatnil dne 4. 2. 2015 námitku podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu,
a to JUDr. Marie Žižkové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera ,
z důvodu, že mají k projednávané věci vztah a již rozhodovali v „tajném soudě“
pod sp. zn. 1 As 187/2014. Nadto ve výše uvedené věci vystupuje soudce JUDr. Josef Baxa
jako vedlejší účastník.
Výše uvedení soudci k námitce podjatosti vznesené žalobcem prohlásili, že nemají žádný
vztah ani k věci projednávané pod sp. zn. 1 As 245/2014, ani k účastníkům řízení nebo k jejich
zástupcům, a že si tak nejsou vědomi žádných okolností, které by byly na překážku tomu,
aby ve věci rozhodli. Toto prohlášení stvrdili ve dnech 9. 2. 2015 a 11. 2. 2015 svými podpisy.
Následně byla věc předložena předsedovi Nejvyššího správního soudu, který ve smyslu §8
odst. 3, soudního řádu správního, (dále jen „s. ř. s.“) přidělil věc k rozhodnutí o námitce
podjatosti jinému senátu Nejvyššího správního soudu.
Námitka podjatosti je nedůvodná.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv
a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý
a nestranný soudce. Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje
základní pilíř a předpoklad fungování soudní moci a všichni soudci jsou povinni
jej ctít a naplňovat.
Odrazem uvedeného principu je ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., který uvádí, že soudci
jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předc hozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soud ce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního
vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná,
že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Při úvahách o vyloučení soudce
z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s., je nicméně nutno postupovat velmi obezřetně,
neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému
soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny). Tak jak zákon,
a na něj navazující rozvrh práce, určuje osobu zákonného soudce (příslušného soudního
oddělení, senátu), je tato příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze proto jen výjimečně a ze závažných důvodů,
které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16, citovaná rozhodnutí
zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz)
Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník nebo osoba zúčastněn á na řízení namítnout
podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho
týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit
při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna
a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována . O vyloučení soudce rozhodne
usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je -li namítána podjatost soudní osoby,
tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. Oběma podmínkám přitom žalobce dostál:
námitku podjatosti zdůvodnil (ač stručně, uvedl konkrétní skutečnosti, z nichž ji dovodil)
a rovněž ji uplatnil včas (o složení senátu Nejvyššího správního soudu, který bude rozhodovat
věc evidovanou pod sp. zn. 1 As 245/2014 , se žalobce dozvěděl dne 29. 1. 2015, kdy mu byla
doručena zásilka obsahující informace o probíhajícím řízení, a námitku podjatosti proti osobám
soudců vznesl dne 4. 2. 2015, tj. v rámci týdenní lhůty stanovené v §8 odst. 5 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud dále uvádí, že nestrannost soudce se zkoumá jednak z hlediska
subjektivního, jednak z hlediska objektivního, přičemž platí, že pro posouzení je r ozhodující
hledisko objektivní (okolnosti zakládající pochybnost o soudcově nepodjatosti), avšak podpůrně
se přihlíží i k subjektivním hlediskům (osobnímu přesvědčení) účastníků či soudce samotného
(obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, č. j. Nao 13/2010 - 68).
Subjektivní kritérium vypovídá o postoji soudce ve vztahu ke konkrétnímu případu.
V dané věci nicméně vyplývá z vyjádření všech soudců, že se za podjaté v souzené věci
nepovažují, neboť nemají vztah k projednávané věci, ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům,
a současně jim není známa žádná skutečnost, která by mohla pochybnosti o jejich nepodjatosti
vyvolat.
Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam
ustanovení §8 odst. 1 věta třetí, s. ř. s., podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Z námitky
podjatosti zřetelně vyplývá, že podjatost soudců prvního senátu Nejvyššího správního soudu má
vyvěrat z participace členů prvního senátu na rozhodování (dosud neskončené) věci evidované
tímto soudem pod sp. zn. 1 As 187/2014, což však, právě ve světle citovaného §8 odst. 1
věty třetí s. ř. s., za důvod podjatosti považovat nelze.
Konečně, co do stěžovatelem tvrzeného důvodu podjatosti soudce JUDr. Josefa Baxy,
který údajně vystupuje v řízení vedeném pod sp. zn. 1 As 245/2014 jako vedlejší účastník,
je Nejvyšší správní soud nucen uvést, že domnělé vedlejší účastenství JUDr. Josefa Baxy nemá
v soudním řádu správním sebemenší oporu (a to ani v návaznosti na jím zastávanou funkci
předsedy Nejvyššího správního soudu), a proto nemůže zakládat ani podjatost ve smyslu §8
odst. 1 s. ř. s.
Vzhledem tedy k tomu, že žalobcem uváděné skutečnosti nemohou být, ve smyslu
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., důvodem pro vyloučení soudců, přičemž jiné relevantní skutečnosti
žalobce neuvádí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci Nejvyššího správního soudu
JUDr. Marie Žižková, JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Filip Dienstbier
z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. 1 As 245/2014 vyloučeni nejsou.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. února 2015
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu