ECLI:CZ:NSS:2016:10.AS.143.2016:93
sp. zn. 10 As 143/2016 - 93
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Pavla Molka v právní věci žalobců: a) Ing. V. N., b) Ing. I. H., oba
zast. JUDr. Ivanou Kožíškovou, advokátkou se sídlem Buzulucká 678/6, Praha 6,
proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1,
za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Ing. J. N., II) Ing. Z. H., III) Ing. R. C., IV) Ing. R.
C., ad I) – IV) zast. JUDr. Ivanou Kožíškovou, advokátkou se sídlem Buzulucká 678/6, Praha 6,
V) J. B., VI) K. B., VII) L. B., VIII) EKOSPOL, a. s. se sídlem Dukelských hrdinů 747/19,
Praha 7, IX) Spolek „Pohoda bydlení Dubeč“, se sídlem Kolocova 700/3, Praha 10, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. S-MHMP 940702/2014/SUP/Li, čj.
215832/2015, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze
dne 28. 4. 2016, čj. 6 A 78/2015 – 194, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobcům se ukládá, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení tohoto usnesení
zaplatili soudní poplatek (podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů) za návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, který činí podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků částku 1000 Kč
za každého ze žalobců.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobci (dále jen „stěžovatelé“) domáhají zrušení
v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jejich žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. S-MHMP 940702/2014/SUP/Li,
čj. 215832/2015 (dále jen „rozhodnutí žalovaného“). Žalovaný uvedeným rozhodnutím
zamítl odvolání žalobců proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 15 ze dne 7. 4. 2014,
sp. zn. ÚMČ P15 07394/2014, čj. 32217/2013/OÚR/VLe (dále jen „územní rozhodnutí“),
jímž bylo rozhodnuto o umístění stavby osoby zúčastněné na řízení VIII) (dále jen „stavebník“)
nazvané „Viladomy Dubeč“.
[2] Stěžovatelé požádali o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V návrhu stěžovatelé
uvedli, že v současnosti již na základě stavebního povolení probíhá výstavba uvedené stavby,
čímž jim vzniká materiální i nemateriální újma. Pokud by podle stěžovatelů došlo k realizaci
stavby ve stávající povolené podobě, zásadním způsobem by se trvale zhoršila pohoda
bydlení stěžovatelů v sousedících rodinných domech a přilehlých zahradách ve vlastnictví
žalobců i osob zúčastněných na řízeních vyjma stavebníka. Přiznání odkladného účinku nebude
v rozporu s veřejným zájmem, neboť ten hájila v územním řízení Městská část Praha – Dubeč,
která s umístěním stavby nesouhlasila z důvodu nedostatečné infrastruktury, kapacity čistírny
odpadních vod, mateřských škol apod. Podle stěžovatelů se přiznání odkladného účinku
nedotkne nepřiměřeným způsobem práv třetích osob. V úvahu přichází v tomto ohledu pouze
stavebník, který však podle názoru stěžovatelů v mnoha ohledech vědomě postupoval
protizákonně.
[3] Osoby zúčastněné na řízení I) – VII) se s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti i jeho odůvodněním ztotožnily.
[4] Z vyjádření stavebníka vyplývá, že nepovažuje návrh na přiznání odkladného
účinku za důvodný. Tvrzení žalobců podle něj nejsou ničím podložena. Stavebník poukázal
na skutečnost, že městský soud již v jiném řízení zamítl návrh na přiznání odkladného
účinku žalobě žalobců proti stavebnímu povolení na uvedenou stavbu. Zpoždění ve výstavbě
by se nepřiměřeně dotklo práv stavebníka, neboť již uzavřel smlouvy s klienty na bytové
jednotky, které mají stavbou vzniknout. Stavebník vyčíslil škody, jež by mu hrozily v důsledku
zpoždění výstavby. Újma mu přitom podle něj hrozí i v souvislosti s poškozením dobrého jména
stavebníka a případnou ztrátou klientů, kteří již uzavřeli 44 úvěrových smluv na koupi bytových
jednotek v celkovém objemu 103 milionů Kč.
[5] Podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „ s. ř. s.“),
nemá kasační stížnost odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Pro posouzení návrhu se přiměřeně použije ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.,
podle něhož soud přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. Stěžovatel, který se domáhá přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
nese břemeno tvrzení a je povinen jím tvrzené skutečnosti přiměřeně doložit.
[6] Na úvod je vhodné poznamenat, že odkladný účinek představuje mimořádný
institut, na jehož základě je možné prolomit právní účinky pravomocného rozhodnutí,
které je až do doby jeho případného zrušení potřeba považovat za zákonné a věcně správné.
Přiznání odkladného účinku tak bude zpravidla vyhrazeno ojedinělým případům
(obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2003, čj. 7 A 115/2002 – 67,
dostupné na www.nssoud.cz, stejně jako veškerá dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu). Institutem odkladného účinku má být docíleno toho, aby v řízení o žalobě
proti rozhodnutí správního orgánu bylo možné pozastavit vykonatelnost či jiné právní
následky přezkoumávaného správního rozhodnutí. V určitých případech, kdy může stěžovateli
na základě správního rozhodnutí vzniknout újma, tak mohou být důsledky správního
rozhodování suspendovány. Nemůže se však jednat o jakoukoli či běžnou újmu, ale o újmu,
která nabývá určité míry intenzity a výjimečnosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 6. 12. 2005, čj. 2 Afs 77/2005 – 96).
[7] Důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelé spatřují
ve skutečnostech, které mají původ v samotné realizaci stavby, resp. ve stavebním povolení,
což výslovně uvádějí v návrhu. V projednávané věci je však předmětem přezkumu územní
rozhodnutí. Nejvyšší správní soud podotýká, že územní rozhodnutí a stavební povolení,
přestože na sebe do značné míry chronologicky i obsahově navazují, jsou dvě na sobě relativně
nezávislá správní rozhodnutí se samostatným předmětem řízení (srov. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 17. 2. 2012, čj. 8 As 54/2011 – 344). Z judikatury Nejvyššího
správního soudu přitom vyplývá, že případné zrušení územního rozhodnutí nemá samo o sobě
za následek zrušení stavebního povolení, což vyplývá ze zásady presumpce správnosti aktů
vydávaných správními orgány a z principu ochrany dobré víry jejich adresátů (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2009, čj. 1 As 79/2008 – 128). Některá pochybení
správního orgánu, na jejichž základě případně správní soud přistoupí ke zrušení územního
rozhodnutí, mohou být v dalším správním řízení dodatečně napravena bez zásadního vlivu
na navazující stavební povolení. Předmětem přezkumu v projednávané věci je územní
rozhodnutí, důvody pro přiznání odkladného účinku by se tedy musely vztahovat k jeho
důsledkům, nikoliv stavebního povolení. Stěžovatelé však formulovali své obavy ze vzniku újmy
pouze ve vztahu k účinkům stavebního povolení.
[8] Stěžovatelé dále namítali, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu
s veřejným zájmem, neboť stavba nemohla být umístěna z důvodu nedostatečné
infrastruktury, kapacity čistírny odpadních vod, mateřských škol apod. Tato námitka napadá
správnost a zákonnost územního rozhodnutí, čili meritum sporu. Nejvyšší správní soud
však nemůže při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti předjímat výsledek řízení.
[9] Pro úplnost lze dodat, že důvody, na jejichž základě se stěžovatelé domáhají přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti, představují běžný důsledek správních rozhodnutí.
[10] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené neshledal důvody, na jejichž základě
stěžovatelé žádali o přiznání odkladného účinku, dostatečnými pro přiznání odkladného účinku
jejich kasační stížnosti ve smyslu ustanovení §73 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní
soud proto návrhu stěžovatelů na přiznání odkladného účinku nevyhověl.
[11] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky č. 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
soudnímu poplatku ve výši 1000 Kč.
[12] Zákon soud zavazuje k bezodkladnému rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného
účinku (§73 odst. 4 s. ř. s.), tj. bez zbytečných průtahů spojených s předchozím výběrem
soudního poplatku. Rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku je proto součástí rozhodnutí o tomto návrhu
(srov. rozsudek NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32). Nejvyšší správní soud z tohoto
důvodu uložil výrokem II. tohoto usnesení stěžovateli zaplacení předmětného soudního
poplatku.
[13] Soudní poplatek lze zaplatit:
- vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol
pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz
v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. července 2016
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: