ECLI:CZ:NSS:2016:2.AS.211.2016:14
sp. zn. 2 As 211/2016 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému:
Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 28. 4. 2015, č. j. 065918/2015/KUSK, o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2016, č. j. 48 A 44/2015 - 49,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel prostřednictvím Krajského soudu v Praze (dále jen
„krajský soud“) dne 3. 8. 2016 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti v záhlaví
uvedenému usnesení krajského soudu, jímž bylo podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s §9 odst. 1
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno řízení
o žalobě proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného pro nezaplacení soudního poplatku.
Stěžovatel podal spolu se žalobou i žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce, kterou krajský soud zamítl usnesením ze dne 2. 2. 2016, č. j. 48 A 44/2015 – 30
(potvrzeným rozsudkem zdejšího soudu č. j. 3 As 36/2016 – 31). Stěžovatel následně
ve stanovené lhůtě a ani dodatečně po jejím uplynutí soudní poplatek nezaplatil.
[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 9. 8. 2016, č. j. 2 As 211/2016 – 7, stěžovatele
vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační
stížnost a předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační
stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle
zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Zároveň stěžovatele poučil o tom,
že nebude-li ve stanovené lhůtě doloženo splnění podmínky podle §105 odst. 2 s. ř. s., soud
kasační stížnost odmítne.
[3] Usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 211/2016 – 7 bylo stěžovateli doručeno
v pondělí 15. 8. 2016 (viz doručenka na č. l. 8 spisu zdejšího soudu). Posledním dnem lhůty
k doložení splnění podmínky dle §105 odst. 2 s. ř. s. bylo tudíž pondělí 22. 8. 2016. Stěžovatel
na výzvu reagoval žádostí o plné osvobození od soudních poplatků, plnou moc udělenou
advokátovi ve stanovené lhůtě (a ani dodatečně) nedoložil.
[4] Podle §105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí,
má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[5] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh,
[…] nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu
nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
[6] Stěžovatel byl řádně vyzván k doložení plné moci udělené advokátovi za účelem splnění
podmínky povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti a byl rovněž poučen
o následcích spojených s nesplněním této podmínky. Jelikož stěžovatel na výzvu k předložení
plné moci udělené advokátovi nereagoval, a tedy nedoložil splnění podmínky povinného
zastoupení (ani nepožádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti), nezbylo
Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost odmítnout. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší
správní soud nemohl v řízení pro nesplnění jedné ze zákonných podmínek pro jeho vedení
pokračovat a o věci meritorně rozhodnout, nebyl povinen toto řízení dále vést a rozhodnout
o žádosti o osvobození od soudních poplatků (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 – 48, publ. pod č. 1741/2009 Sb. NSS, dostupný tak jako
ostatní zde uvedená rozhodnutí na www.nssoud.cz).
[7] Pokud jde o námitku podjatosti směřující proti členům rozhodujícího senátu krajského
soudu, jež byla součástí kasační stížnosti, konstatuje Nejvyšší správní soud, že námitku podjatosti
je třeba vznést v souladu s ustanovením §8 odst. 5 s. ř. s. zásadně ještě za trvání řízení, na kterém
se údajně podjatý soudce podílí. Jestliže to není z objektivních důvodů možné, například dozví-li
se účastník řízení o důvodu podjatosti soudce až poté, kdy bylo ve věci samé rozhodnuto,
lze se nápravy domáhat cestou kasační stížnosti [srov. §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. za dodržení
podmínky dle §104 odst. 4 s. ř. s.]. Vypořádání takové kasační námitky je však součástí
posouzení důvodnosti kasační stížnosti, ke kterému v důsledku nedoložení plné moci udělené
advokátovi a následného odmítnutí kasační stížnosti nemohlo dojít.
[8] Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že stěžovatel ve své kasační stížnosti namítal
„podjatost NSS jako celku“, a to z důvodů údajného krytí zločinů komunismu JUDr. Josefem
Baxou během jeho působení na Ministerstvu spravedlnosti. Po poučení o složení rozhodujícího
senátu stěžovatel v podání ze dne 16. 8. 2016 tuto námitku zopakoval a jmenovitě rozšířil
na JUDr. Petra Průchu. Jiné argumenty na podporu svého návrhu na vyloučení všech soudců
zdejšího soudu z rozhodování o kasační stížnosti stěžovatel neuvedl. Dle ustálené judikatury
Nejvyššího správního soudu obecně formulované námitce podjatosti všech soudců daného
soudu, která není podpořena žádnými konkrétními důvody pro vyloučení jednotlivých soudců,
nelze vyhovět a není třeba se jí zabývat samostatně (viz rozsudky ze dne 29. 3. 2012,
č. j. 9 Ans 2/2012 – 52, ze dne 27. 3. 2013, č. j. 2 As 20/2013 -14, či usnesení ze dne 19. 6. 2014,
č. j. Aprn 4/2014 - 54). Ostatně nahlíženo logikou takto uplatněné námitky, by na Nejvyšším
správním soudě nebyl žádný soudce, který by o podjatosti mohl rozhodnout (viz usnesení ze dne
1. 7. 2009, č. j. Vol 4/2009 – 13). O námitce podjatosti vznesené stěžovatelem vůči soudcům
JUDr. Josefu Baxovi a JUDr. Petru Průchovi není třeba samostatně rozhodovat, neboť stěžovatel
tyto své námitky nijak nekonkretizoval, a nadto žádný z nich není podle rozvrhu práce členem
senátu, jemuž přísluší rozhodnout ve věci (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 – 34). JUDr. Baxa by se mohl v souladu s rozvrhem práce stát
členem senátu rozhodujícího v této věci pouze za situace, kdyby nemohl rozhodovat některý
ze soudců 2. senátu, kterému věc napadla, neboť je členem 1. senátu, který 2. senát podle přesně
určených pravidel zastupuje. Taková situace však nenastala.
[9] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. srpna 2016
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu