ECLI:CZ:NSS:2016:5.AS.178.2016:25
sp. zn. 5 As 178/2016 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: J. D., proti
žalovanému: Katastrální úřad pro Zlínský kraj, se sídlem Tř. Tomáše Bati 1565, Zlín, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 7. 2016,
č. j. 62 A 78/2016 - 112,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá
zrušení usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 8. 7. 2016,
č. j. 62 A 78/2016 - 112, kterým byla pro opožděnost odmítnuta její žaloba na ochranu
před nezákonným zásahem. Stěžovatelka se žalobou domáhala „zrušení ohlášení nové stavby
k zápisu do katastru nemovitostí ze dne 3. 6. 2013, sp. zn. Z 7061/2013-705“, přičemž podstatou
její argumentace je nesouhlas se způsobem, jakým žalovaný svými přípisy reaguje na její
opakovaný nesouhlas se změnou číslování parcel v důsledku ohlášení nové stavby (stěžovatelka
požaduje, aby stavební parcely č. 24/1, 24/2 a 24/3 byly evidovány jako původně pod č. 24);
v tom spatřuje stěžovatelka nezákonný zásah.
Stěžovatelka požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad
advokátů pro řízení o kasační stížnosti. Usnesením ze dne 11. 10. 2016, č. j. 5 As 178/2016 - 15,
Nejvyšší správní soud zamítl žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a její návrh
na ustanovení zástupce. Současně byla stěžovatelka v uvedeném usnesení vyzvána ke splnění
poplatkové povinnosti a byla poučena o právních následcích jejího nesplnění. Usnesení bylo
stěžovatelce doručeno dne 14. 10. 2016; stěžovatelka ve stanovené týdenní lhůtě soudní poplatek
neuhradila.
Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost
podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek
za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení
ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle §47 písm. c)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
Stěžovatelka ve lhůtě stanovené soudem ani následně soudní poplatek nezaplatila.
Namísto toho obdržel Nejvyšší správní soud dne 21. 10. 2016 podání, ve kterém stěžovatelka
opětovně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů,
což zdůvodnila svými aktuálními osobními, příjmovými a majetkovými poměry, přičemž setrvala
na svém tvrzení, že žalobu podala včas.
O žádosti o osvobození od soudního poplatku a o návrhu na ustanovení zástupce z řad
advokátů musí být rozhodnuto dříve, než soud pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví.
Toto obecné pravidlo však má své výjimky, neboť jeho mechanické uplatňování by mohlo
v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí
a rozhodnutí o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho
řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné
skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení (srov. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65). O takový případ se však
v projednávané věci nejedná.
Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 11. 10. 2016, č. j. 5 As 178/2016 - 15, kterým
byla zamítnuta žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a její návrh na ustanovení
zástupce, konstatoval, že při posuzování splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků
se v prvé řadě zkoumá otázka zjevné neúspěšnosti návrhu (zde kasační stížnosti). Teprve poté
soud přihlíží k majetkovým poměrům žadatele, neboť opačný postup by byl z povahy věci
v rozporu se smyslem §36 odst. 3 s. ř. s. Stěžovatelka očividně podala žalobu u krajského soudu
opožděně. To má za následek zjevnou neúspěšnost kasační stížnosti proti usnesení krajského
soudu o odmítnutí žaloby právě pro onu opožděnost. V takovém případě již není důvodu,
aby se Nejvyšší správní soud zabýval osobními, majetkovými a výdělkovými poměry stěžovatelky.
Zdejšímu soudu tedy nezbylo, než žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků
zamítnout, osvobození jí nepřiznat a vyzvat ji k úhradě soudního poplatku a doložení právního
zastoupení, protože s ohledem na nesplnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků
nebylo možno vyhovět ani jejímu návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů.
V projednávané věci je zřejmé, že v podání ze dne 21. 10. 2016 stěžovatelka neuplatnila
žádné nové, dříve neuplatněné důvody pro individuální osvobození od soudních poplatků,
ale pouze zopakovala svá předcházející tvrzení, proto Nejvyšší správní soud o nové žádosti
stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů
nerozhodoval.
V podání ze dne 21. 10. 2016 stěžovatelka rovněž uvedla, že jí byl Nejvyšším správním
soudem zaslán dopis, který jí byl předán otevřený (nezalepený). V dopise byla stěžovatelce zaslána
rovněž informace o probíhajícím řízení ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 178/2016 - 18, ve které byla
mj. poučena o složení senátu, který se věcí zabývá. Podle stěžovatelky si „mnozí mohli všechno pročíst
a hlavně, kdo ze soudců bude řešit kasační stížnost“. Aby „nedošlo k manipulaci“, stěžovatelka žádala,
aby byli soudci vyměněni jinými soudci. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že takové žádosti
není možné vyhovět, neboť soudní řád správní ani jiný právní předpis uvedené neumožňuje.
Věc byla přidělena pátému senátu Nejvyššího správního soudu v souladu s rozvrhem práce,
a proto se věcí musí zabývat právě tento senát, ledaže by nastaly zákonem předvídané okolnosti,
které by jej, resp. jeho jednotlivé soudce z rozhodování vyloučily. Takové okolnosti ovšem
v projednávané věci nenastaly, přičemž z obsahu podání stěžovatelky nelze ani dovodit,
že by např. vznášela námitku podjatosti ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s.; podjatost soudců Nejvyššího
správního soudu stěžovatelka nenamítá, blíže nespecifikované „nebezpečí manipulace“
stěžovatelka podle kontextu jejího podání spatřuje spíše ve vztahu k osobám, které si údajně
otevřenou zásilku případně mohly přečíst.
Nejvyšší správní soud shrnuje, že stěžovatelka neuhradila soudní poplatek, a proto
nezbylo, než řízení podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích, zastavit.
S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti stěžovatelky
zastavil, je již nerozhodné, že stěžovatelka rovněž nedoložila splnění podmínky podle §105
odst. 2 s. ř. s.
Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2016
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu