ECLI:CZ:NSS:2016:5.AS.256.2016:123
sp. zn. 5 As 256/2016 - 123
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky
Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobců:
a) DELTA PEKÁRNY a.s., se sídlem Brno, Bohunická 24, b) OK REST a.s., se sídlem Brno,
Bohunická 519/24, oba zastoupeni JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem, Nedelka
Kubáč advokáti s.r.o., se sídlem Praha 1, Olivova 4, c) PENAM a.s., se sídlem Brno, Cejl 38,
zastoupený JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou, Kocián Šolc Balaštík, advokátní
kancelář, s.r.o., se sídlem Praha 1, Jungmannova 24, proti žalovanému: Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže, se sídlem Brno, tř. Kpt. Jaroše 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce
a) DELTA PEKÁRNY a.s. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2016,
č. j. 62 Af 39/2016 – 115, o návrhu žalobce a) DELTA PEKÁRNY a. s. na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce a) DELTA PEKÁRNY a. s. se p ř i z n á v á odkladný
účinek. Odkladný účinek kasační stížnosti stěžovatele působí i ve vztahu k napadenému
správnímu rozhodnutí. č. j. UOHS-R-20, 21, 22/2004-1249/2009/310/ADr, ze dne 2. 2. 2009
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce a) DELTA PEKÁRNY a.s. [dále také „stěžovatel DELTA
PEKÁRNY“ nebo „stěžovatel a)“] domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského
soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), a to ve výroku I., kterým krajský soud zamítl žaloby
žalobců DELTA PEKÁRNY, a. s., OK REST, a. s., a PENAM, a. s. proti rozhodnutí předsedy
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-R 20,21,22/2004-1249/2009/310/ADr
ze dne 2. 2. 2009 (dále jen „rozkladové rozhodnutí“), ve výroku III., kterým bylo rozhodnuto,
že žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení, a ve výroku IV., kterým soud rozhodl,
že žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Současně stěžovatel DELTA PEKÁRNY
navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel doplnil dne 15. 11. 2016. Uvedl,
že výkon rozsudku krajského soudu by pro něj znamenal povinnost uhradit pokutu ve výši
24 800 000 Kč, což by ohrozilo jeho finanční stabilitu a hrozila by mu insolvence. Okamžitý
výkon rozsudku by měl na stěžovatele likvidační účinek, neboť na zaplacení pokuty nemá
dostatek vlastních finančních prostředků a nemá ani žádnou možnost si je opatřit z jiných zdrojů.
Ke své finanční situaci stěžovatel uvedl, že se od roku 2007 nezabývá podnikatelskou činností
v oblasti pekárenství, v současnosti „realizuje určité příjmy z poskytování služeb“, v roce 2015 činil jeho
obrat 152 000 Kč. Nedostatek finančních prostředků na úhradu pokuty doložil stěžovatel
přiloženými listinami, konkrétně zprávou nezávislého auditora o ověření účetní závěrky
za období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015, výroční zprávou za rok 2015 včetně účetní
závěrky za rok 2015, a výpisy z bankovního účtu stěžovatele za rok 2015. Stěžovatel vyloučil
možnost financování pokuty z jiných zdrojů; mateřská společnost EUROPEAN UNITED
BAKERIES S.A. je holdingovou společností, nevykonává žádnou hospodářskou činnost a nemá
k dispozici žádné finanční prostředky, navíc, „dle finanční dokumentace, kterou mateřská společnost
uzavřela s relevantními bankami, není oprávněná poskytovat dceřiným společnostem jakékoliv půjčky
nebo úvěry. Stěžovatel rovněž vyloučil možnost získání úvěru na financování pokuty, jak uvedl,
v minulosti banky poskytnutí úvěru za účelem hrazení závazku vzniklého z porušení právních
předpisů ČR odmítly.
Stěžovatel dále podotkl, že je napadený rozsudek nesprávný a nezákonný, protože
je v rozporu s rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva a nálezem Ústavního soudu
v této věci a jeho okamžitým výkonem by mu jednoznačně vznikla újma v podobě nezákonného
zásahu do jeho základního práva dle článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních
svobod.
Stěžovatel je přesvědčen, že přiznáním odkladného účinku jeho kasační stížnosti nemůže
vzniknout žádné jiné osobě jakákoliv, byť i potenciální újma. Další žalované společnosti
(stěžovatel měl zřejmě na mysli společnosti „žalující“), tzn. OK REST a.s. a PENAM, a.s.,
mají rovněž zájem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele DELTA
PEKÁRNY. K případné újmě žalovaného stěžovatel bez dalšího uvedl, že úkolem žalovaného
je ochrana veřejného zájmu. Naopak stěžovateli hrozí zcela reálná újma v podobě okamžité
úhrady likvidační pokuty na základě nesprávného a nezákonného rozsudku krajského soudu.
Přiznání odkladného účinku pak dle stěžovatele není v rozporu s důležitým veřejným
zájmem, naopak je v souladu se zájmem na hospodárné vynakládání veřejných prostředků.
Žalovaný se k návrhu stěžovatele a) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nevyjádřil.
Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně.
Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou
vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik
újmy má proto stěžovatel. Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje a uvést její
intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom,
že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu
obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv
pouze hypotetická a bagatelní.
Pokud jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku
není v rozporu s veřejným zájmem, soud vychází zejména z povahy věci a z obsahu spisového
materiálu a dále případně z vyjádření žalovaného, jehož úlohou je ze zákona hájit veřejný zájem.
Nejvyšší správní soud tedy při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti poměřoval újmu, která hrozí stěžovateli, s újmou, která by vznikla jiným osobám
přiznáním odkladného účinku, a posuzoval, zda by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Vzal přitom v úvahu stěžovatelem předložené kopie dokumentů
(zprávu o ověření účetní závěrky, výkaz zisku a ztrát a další) prokazující jeho účetní údaje
za zdaňovací období roku 2015, z nichž vyplývá, že stěžovatel byl v roce 2015 v účetní ztrátě
160 779 000 Kč a jeho roční úhrn čistého obratu činil 152 000 Kč. Za těchto okolností dospěl
Nejvyšší správní soud k závěru, že uhrazení pokuty ve výši 24 800 000 Kč by mohlo mít
na stěžovatele závažný dopad a představuje nepoměrně větší újmu, než odložení zaplacení
pokuty, která je příjmem státního rozpočtu. Přiznáním odkladného účinku nevznikne újma žádné
jiné osobě, protože uložená pokuta se týká pouze stěžovatele. Z hlediska druhé z podmínek
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tzn. absence rozporu s důležitým veřejným
zájmem, Nejvyšší správní soud konstatuje, že mu nejsou známy žádné skutečnosti svědčící o tom,
že by odložení splatnosti pokuty bylo za daných okolností v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o přiznání odkladného účinku podané kasační
stížnosti stěžovatele a).
Nejvyšší správní soud poukazuje na usnesení ze dne 6. 12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 - 96,
publ. pod č. 786/2006 Sb. NSS, v němž bylo vysloveno, že „ odkladný účinek podle §107 soudního
řádu správního může být v řízení o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému
rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož
přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo“. S ohledem na uvedené Nejvyšší správní soud
konstatuje, že v projednávaném případě odkladný účinek kasační stížnosti stěžovatele působí
i ve vztahu k napadenému správnímu rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud současně připomíná, že přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 7. prosince 2016
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu