ECLI:CZ:NSS:2016:APRK.33.2016:46
sp. zn. Aprk 33/2016 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky
Kaniové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci
žalobkyně: Vysoká škola Báňská - Technická univerzita Ostrava, se sídlem 17. listopadu 15,
Ostrava – Poruba, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16,
Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2015, č. j. MSP-34/2015-OSD-ZN/7,
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 82/2015, o návrhu žalobkyně na určení lhůty
k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 25. 11. 2016 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 5. 12. 2016
se žalobkyně (dále též „navrhovatelka“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu
dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to vydání rozhodnutí v řízení o žalobě
vedeném u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) pod sp. zn. 5 A 82/2015
nejpozději ve lhůtě do 17. 5. 2016.
[2] Navrhovatelka v podání rekapituluje dosavadní průběh řízení před městským soudem.
Připomíná, že návrhem ze dne 23. 3. 2016, vedeným u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. Aprk 15/2016, se domáhala určení lhůty pro rozhodnutí. Tento návrh Nejvyšší správní
soud usnesením ze dne 18. 4. 2016, č. j. Aprk 15/2016 – 28, zamítl.
[3] Dle navrhovatelky se nejedná o věc složitou skutkově ani právně, přičemž navrhovatelka
nepřispěla svým postupem v žádném ohledu k délce řízení, jelikož učinila potřebné úkony
k vyřízení předmětné věci, žalobu podala v takové podobě, že nemusela být soudem vyzývána
k opravě či odstranění nedostatků, soudní poplatek uhradila současně s podáním žaloby.
Navrhovatelka nezpochybňuje, že soud je povinen vyřizovat věci podle pořadí, ve kterém napadly,
nicméně je potřeba uvést, že odkazy na pořadí vyřizovaných věcí nemohou být žádným způsobem
interpretovány jinak než jako organizační problémy a nemohou být navrhovatelce přičítány k tíži.
Navrhovatelka současně odkázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu
týkající se nečinnosti soudu, resp. nedůvodně pomalého vyřizování věcí.
[4] K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu městského soudu JUDr. Eva Pechová. Připomněla,
že ve věci jde již o druhý návrh, od podání předchozího návrhu se situace u soudu nezměnila.
Stále platí, že věc je připravena k rozhodnutí, soud se však řídí pravidlem, podle kterého mají
být věci zásadně vyřizovány v pořadí, v jakém k soudu došly, s výjimkou věcí, pro něž je v souladu
s §56 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), stanoven přednostní
režim, nebo pro něž lhůtu stanoví zákon; o takovou věc zde nejde. Navrhovatelka sice požádala
o přednostní projednání věci, žádné závažné důvody však neuvedla a ani soud takové důvody
neshledal a žádosti nevyhověl. Předsedkyně senátu tedy považuje návrh k provedení procesního
úkonu za nedůvodný. Vyhovění návrhu by znevýhodňovalo velký počet účastníků, kteří podali
žalobu dříve. Senát 5A městského soudu v současné době, pokud jde o věci, kterých se netýká
přednostní režim, vyřizuje věci z roku 2013.
[5] Z předloženého spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatelka
doručila soudu žalobu proti rozhodnutí žalovaného dne 15. 5. 2015. Dne 26. 5. 2015 zaslal soud
žalovanému poučení o složení senátu, který bude věc rozhodovat, a o možnosti soudu rozhodnout
o věci samé bez jednání, a vyzval ho k předložení úplného spisového materiálu a zaslání vyjádření
k žalobě. Žalovaný zaslal městskému soudu své vyjádření dne 2. 7. 2015. Toto vyjádření soud
přípisem ze dne 3. 7. 2015 přeposlal navrhovatelce spolu s poučením o složení senátu a možnosti
rozhodnout věc bez jednání. Dne 12. 8. 2015 byla soudu doručena replika navrhovatelky,
ve které mimo jiné navrhovatelka požádala, aby bylo ve věci nařízeno jednání. Dne 17. 12. 2015
soud přeposlal repliku navrhovatelky žalovanému. Následně soud dne 29. 12. 2015 navrhovatelce
zaslal přípis (doručený 4. 1. 2016), ve kterém uvedl, že nevyhovuje její žádosti o přednostní
projednání a rozhodnutí věci. Dne 23. 3. 2016 navrhovatelka zaslala městskému soudu návrh
na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle zákona o soudech a soudcích, který Nejvyšší
správní soud jako nedůvodný zamítl usnesením ze dne 18. 4. 2016, č. j. Aprk 15/2016 – 28.
Dne 27. 4. 2016 byl městskému soudu vrácen soudní spis. Dne 25. 11. 2016 pak navrhovatelka
podala nyní projednávaný návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.
[6] Nejvyšší správní soud konstatuje, že ani tento opakovaný návrh na určení lhůty
k provedení procesního úkonu není důvodný.
[7] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona
o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění
práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů,
zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení
probíhajícího před soudem.
[8] V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající
zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné
úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody,
anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu,
ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
[9] Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci,
význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní
postup soudu.
[10] Městský soud je podle §56 s. ř. s. povinen zásadně projednávat a rozhodovat věci v pořadí,
v jakém mu došly; to neplatí pouze tehdy, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní
projednávání a rozhodování věci. Soud tak projednává a rozhoduje přednostně návrhy
na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce, žaloby proti nečinnosti
správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu,
návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí
o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání
zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince,
rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti
s trestním řízením, jakož i další věci, stanoví-li tak zvláštní zákon.
[11] Ve věci navrhovatelky vede městský soud řízení o žalobě proti rozhodnutí správního
orgánu podle §65 a násl. s. ř. s. Navrhovatelka žalovanému vytýká odepření práva na nahlížení
do spisu dle §38 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve věci zápisu znaleckých ústavů
navrhovatelky. Nejedná se tedy o věc, která by podléhala režimu přednostního vyřizování podle
§56 s. ř. s.
[12] Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení shora uvedeného postupu
městského soudu dospěl k závěru, že ani opakovaný návrh není oprávněný. Jak již Nejvyšší správní
soud konstatoval v předcházejícím usnesení č. j. Aprk 15/2016 – 28, z předloženého spisového
materiálu vyplývá, že soud se věcí po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené
době procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat
a rozhodnout. Městský soud komunikoval s navrhovatelkou i žalovaným a shromažďoval
informace potřebné k rozhodnutí věci.
[13] Spis je připraven k meritornímu projednání a rozhodnutí. Délku řízení osmnácti měsíců
(od podání žaloby do podání opakovaného návrhu na určení lhůty) ještě nelze, vzhledem k rozsahu
agendy a množství sporů vedených u daného soudu, považovat za průtahy v řízení či nečinnost
městského soudu. Posuzovaná věc nespadá do přednostního režimu, a proto je nutné respektovat
pořadí napadaných věcí. Nejvyšší správní soud rozumí snaze navrhovatelky domoci
se co nejrychlejšího rozhodnutí dané věci, avšak její povaha není taková, aby umožňovala
rozhodnout v přednostním režimu.
[14] Ze všech shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud návrh navrhovatelky podle
§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
[15] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný.
K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatelka nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2016
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu