ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.193.2016:29
sp. zn. Nao 193/2016 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: M.
M., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4,
proti žalovanému: Městský úřad Rosice, se sídlem Palackého nám. 13, Rosice, v řízení o
námitce podjatosti soudce ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 65/2016,
takto:
Soudce Krajského soudu v Brně Mgr. Petr Sedlák, Ph.D., není v y l o u č e n
z projednávání a rozhodnutí věci vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 31 A 65/2016.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou proti nečinnosti domáhal vydání rozsudku, kterým
by Krajský soud v Brně uložil žalovanému vydat rozhodnutí v řízení vedeném
pod sp. zn. ODSČ-42796/14-JR/PŘ a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Krajský soud
v poučení o složení senátu a o možnosti namítat podjatost ze dne 4. 7. 2016 žalobce informoval,
že věc v souladu s platným rozvrhem práce Krajského soudu v Brně pro rok 2016 projedná
a rozhodne senát 31 A složený z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců
Mgr. Petra Sedláka, Ph.D., a JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D.
[2] V podání doručeném krajskému soudu dne 26. 7. 2016 žalobce uvedl, že žádá soud
o osvobození od soudního poplatku, jelikož senát 31 A měl na jiném jednání za přítomnosti
minimálně 4 svědků konstatovat, že je-li žalobce zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, nebude
mu soud přiznávat náhradu nákladů řízení. Žalobce dále vznesl námitku podjatosti
soudce Mgr. Petra Sedláka, jelikož z vyjadřování tohoto soudce na soudních jednáních,
webových diskuzích i sociální síti Facebook je zřejmá osobní nevraživost proti osobám, které
spolupracují s projektem www.nechcipokutu.cz, mezi něž se řadí i žalobce. Proto má žalobce
za to, že Mgr. Petr Sedlák při rozhodování věci nemůže postupovat nestranně.
[3] Ve vyjádření k námitce podjatosti Mgr. Petr Sedlák uvedl, že osoba žalobce mu vůbec
není známa a nejsou mu známy ani vazby žalobce na projekt www.nechcipokutu.cz. Nepamatuje
si, že by žalobce kdy figuroval ve věcech, na jejichž rozhodování se spolupodílel v rámci výkonu
funkce soudce. Pokud je mu známo, vedl jediné soudní jednání, které by mohlo být spojeno
s činností projektu www.nechcipokutu.cz, přičemž je přesvědčen, že jednání vedl korektně.
Mgr. Petr Sedlák dále konstatoval, že na žádných webových diskuzích se k činnosti projektu
www.nechcipokutu.cz nevyjadřoval. Na svém profilu na sociální síti Facebook vyvíjí minimální
aktivitu, která je navíc přísně soukromá, a nevyjadřuje se k pracovním otázkám. Na jiných
sociálních sítích profil nemá, s výjimkou profesní sítě LinkedIn. Závěrem Mgr. Petr Sedlák
zdůraznil, že tvrzení žalobce jsou zcela nepodložená.
[4] Podle §8 odst. 1 s. ř. s . „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[5] Podle §8 odst. 5 s. ř. s. „[ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout
podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání.
K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní
skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní
soud, a je - li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.“
[6] Součástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance
toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce
je jedním z klíčových předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry
občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Požadavek
nestrannosti a nezaujatosti soudce je natolik zásadní, že umožňuje prolomení ústavní zásady,
podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod).
[7] Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně
prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní
hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování
o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, č. j. Nao 13/2010 – 68, shodně též Ústavní soud
ve věci sp. zn. I. ÚS 370/04). Ústavní soud ve své judikatuře dále vyslovil, že „[d]ůvodné pochybnosti
o soudcově nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě
soudcovského rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním
smyslu ústavně chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (srov. usnesení Ústavního soudu
ze dne 9. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000). Při posouzení otázky podjatosti soudce je třeba
akcentovat též tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti nejen ve vztahu k účastníkům řízení, nýbrž
i ke třetím osobám (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10).
[8] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání
a rozhodnutí věci může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci,
zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech.
Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům (ať již přátelský či nepřátelský) může
být založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické
závislosti, apod.
[9] V posuzovaném případě však nebyla objektivně zjištěna žádná z těchto skutečností
a podmínky k vyloučení soudce podle §8 odst. 1 s. ř. s. nejsou dány. Žalobce svá tvrzení
nijak nedoložil a neuvedl ani žádné konkrétní příklady údajných vyjádření Mgr. Petra Sedláka,
která by měla zakládat jeho podjatost. Nepodložená a zcela nekonkrétní tvrzení předložená
žalobcem tak neprokazují poměr soudce k projednávané věci, který by mohl zakládat
pochybnosti o jeho nestrannosti a nezaujatosti. Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní
soud dodává, že totéž platí o tvrzení žalobce, že senát 31 A měl na jiném jednání konstatovat,
že je-li žalobce zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, nebude mu soud přiznávat náhradu nákladů
řízení. Nejvyšší správní soud poznamenává, že i kdyby Mgr. Sedlák takto v minulosti v jiné věci
rozhodl, což se nepodařilo ověřit vzhledem k tomu, že žalobce nijak nespecifikoval, v jaké věci
tomu tak mělo být, nepředstavovalo by to důvod pro jeho vyloučení z projednávání
a rozhodování věci. Podle §8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. totiž důvodem k vyloučení soudce
nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.
[10] Vzhledem k tomu, že se soudce Mgr. Petr Sedlák necítí být podjatý a jeho podjatosti
nenasvědčují ani jiné skutečnosti vyplývající ze spisu, rozhodl Nejvyšší správní soud
tak, že není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 31 A 65/2016.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. srpna 2016
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu