ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.33.2016:26
sp. zn. Nao 33/2016 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce P. P., proti
České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 1292/25, o námitce
podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Ad
34/2015, proti soudci Mgr. Jiřímu Tichému,
takto:
Soudce Městského soudu v Praze Mgr. Jiří Tichý ne ní v yl o u čen z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Ad 34/2015.
Odůvodnění:
Žalobce uplatnil u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) v podání ze dne
11. 10. 2015 (doručeném městskému soudu dne 14. 10. 2015) námitku podjatosti soudce
Mgr. Jiřího Tichého ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 2 Ad 34/2015. Žalobce
v ní namítá, že byl v minulosti několikrát konfrontován s protizákonnou a protiústavní činností
a rozhodováním tohoto soudce. Soudcovo jednání, chování a rozhodování pokládá za zjevný
nepřátelský postoj ke své osobě, který negarantuje vedení spravedlivého procesu, a dovolává
se „obsáhlé ustálené judikatury ÚS ČR k problematice vyloučení soudce“.
Soudce Mgr. Jiří Tichý k námitce podjatosti prohlásil, že mu nejsou známy žádné
okolnosti, které by ho vylučovaly z rozhodování ve věci. Popřel jakýkoli vztah k účastníkům
řízení či k projednávanému případu a připomněl, že okolnosti spočívající v postupu soudu nebo
v jeho rozhodování v jiných věcech nejsou důvodem pro vyloučení soudce [§8 odst. 1 věta třetí
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Následně byla věc předložena Nejvyššímu
správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti ve smyslu §8 odst. 5 s. ř. s.
Námitka podjatosti je nedůvodná.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv
a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje základní pilíř
a předpoklad fungování soudní moci a všichni soudci jsou povinni jej ctít a naplňovat.
Odrazem uvedeného principu je ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., který uvádí, že soudci jsou
vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo
v jeho rozhodování v jiných věcech. Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu
soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná,
že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Při úvahách o vyloučení soudce
z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. , je nicméně nutno postupovat velmi obezřetně,
neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému
soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny). Tak jak zákon,
a na něj navazující rozvrh práce, určuje osobu zákonného soudce (příslušného soudního
oddělení, senátu), je tato příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze proto jen výjimečně a ze závažných důvodů,
které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16; citovaná rozhodnutí
zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).
Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může ú častník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout
podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jed noho
týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděli; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit
při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna
a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dov ozována. O vyloučení soudce rozhodne
usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je -li namítána podjatost soudní osoby,
tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. Nejvyšší správní soud přitom nepochybuje,
že žalobce oběma podmínkám dostál: námitku podjatosti zdůvodnil (respektive uvedl konkrétní
skutečnosti, z nichž ji dovodil) a rovněž ji uplatnil včas.
Nejvyšší správní soud dále uvádí, že nestrannost soudce se zkoumá jednak z hlediska
subjektivního, jednak z hlediska objektivního, přičemž platí, že pro posouzení je rozhodující
hledisko objektivní (okolnosti zakládající pochybnost o soudcově nepodjatosti), avšak podpůrně
se přihlíží i k subjektivním hlediskům (osobnímu přesvědčení) účastníků či soudce samotného
(obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, č . j. Nao 13/2010 - 68).
Subjektivní kritérium vypovídá o postoji soudce ve vztahu ke konkrétnímu případu.
Z vyjádření soudce Mgr. Tichého nicméně nevyplývá, že by se v souzené věci za podjatého
považoval, neboť, jak uvádí, k projednávané věci a k účastníkům řízení či jejich zástupcům žádný
vztah nemá, a současně mu není známa žádná skutečnost, která by jej vylučovala z rozhodování
ve věci.
Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam
ustanovení §8 odst. 1 věta třetí, s. ř. s., podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech .
Není pochyb o tom, že žalobcem uplatněné důvody podjatosti soudce Mgr. Jiřího Tichého
se týkají právě a výlučně jeho postupu v jiných řízeních; tomu nasvědčuje obecně formulovaná
výhrada žalobce, že byl v minulosti „několikrát konfrontován s protizákonnou a protiústavní činností
a rozhodováním označeného soudce“ a že „z jeho jednání, chování a rozhodování je zjevný nepřátelský postoj
k žalobci“.
Vzhledem tedy k tomu, že žalobcem uvedené skutečnosti nemohou být, ve smyslu
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., důvodem pro vyloučení soudce, přičemž jiné relevantní skutečnosti
žalobce neuvádí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudce městského soudu v Praze,
Mgr. Jiří Tichý, z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. 2 Ad 34/2015 vyloučen není.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. února 2016
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu