ECLI:CZ:NSS:2016:VOL.14.2016:16
sp. zn. Vol 14/2016 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška
a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka, Miloslava
Výborného a Daniely Zemanové, v právní věci navrhovatele: Sdružení pro republiku
- Republikánská strana Československa Miroslava Sládka, se sídlem Štefánikova 119/50,
Brno, proti odpůrcům 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4,
2) ANO 2011, Babická 2329/2, Praha, 3) MUDr. Ladislav Václavec, ve věci návrhu na
vyslovení neplatnosti voleb do Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 7. a 8. 10.
2016 a 14. a 15. 10. 2016 ve volebním obvodu č. 64 se sídlem v Bruntálu,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh
[1] Návrhem došlým soudu dne 25. 10. 2016 se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti
voleb do Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 7. a 8. 10. 2016 a 14.
a 15. 10. 2016 v senátním volebním obvodu č. 64 se sídlem v Bruntálu.
[2] V prvé řadě poukazuje na to, že v prvním kole voleb, které proběhlo 7. a 8. 10. 2016,
byl v daném volebním obvodu největší počet neplatných hlasů, který se vymyká nejen průměru,
ale i možné statistické chybě. Pokud lze voliče v tomto obvodu považovat za stejně inteligenčně
vybavené, jako obyvatele jakéhokoliv jiného obvodu v České republice, není možné považovat
takový počet neplatných hlasů jen za nepochopení pokynů doprovázejících vo lební lístky.
To vede k důvodnému podezření na záměrnou manipulaci s hlasy, které nelze vyloučit jinak,
než přepočítáním všech odevzdaných hlasovacích lístků.
[3] Dále poukazuje na nerovné postavení kandidátů, které je založeno zvýhodněním
kandidátů těch politických stran, které mají zastoupení v Poslanecké sněmovně a které pobírají
z tohoto titulu příspěvky ze státního rozpočtu. Jejich kandidátům nemohou nezávislí kandidáti
nebo zástupci stran, které příspěvky ze státního rozpočtu nedostávají, konkurovat (nap říklad
způsobem volební kampaně) a nemají reálnou šanci ve volbách uspět. Volby v důsledku tohoto
jevu nejsou svobodné ani demokratické, je porušena volná soutěž politických stran a omezen
přístup občanů k politickým funkcím za rovných podmínek. Nejvyšší správní soud by měl
z tohoto důvodu předložit věc Ústavnímu soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.
[4] Veřejnoprávní média v České republice neposkytují nezávislým kandidátům nebo
kandidátům menších stran dostatečný prostor k prezentaci. Jimi vysílané předvolební průzkumy
politických preferencí v těchto senátních volbách často neodpovídaly realitě a sloužily
k manipulaci s veřejným míněním. Nevyváženost vysílaných údajů je v rozporu s právem
na informace, s právem na rovný přístup k voleným funkcím a s právem na svobodnou soutěž
politických stran.
[5] Občanům bez bytu a domovní schránky nemohly být předem doručeny volební lístky,
letáky a jiné předvolební materiály. Bezdomovci nepatří do žádného volebního okrsku, nemají
proto možnost využít své volební právo. Tím je porušeno jejich právo podílet se na správě
veřejných věcí a volební právo nelze označit za všeobecné.
[6] Na základě uvedených důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud vyslovil neplatnost
voleb do Senátu v senátním volebním obvodu č. 64 se sídlem v Bruntálu.
II. Vyjádření odpůrců
[7] Odpůrce 1) se k extrémně vysokému počtu neplatných hlasů a manipulaci s nimi vyjádřil
tak, že se týkají věcné působnosti okrskové volební komise, případně Českého statistického
úřadu, a proto se k nim nemůže vyjádřit.
[8] Dále se ve svém vyjádření zaměřil především na rea lizaci volebního práva osob
bez faktického trvalého pobytu, poukázal na právní úpravu zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci
obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), dle kterého
mají tyto osoby trvalý pobyt v místě sídle ohlašovny. Zde jsou ve deny ve stálém seznamu voličů
a do sídla ohlašovny jsou jim doručovány i volební lístky. Ani další námitky nepovažoval
za důvodné, a to s odkazem na konstantní judikaturu Ústavního a Nejvyššího správního soudu.
[9] Ostatní odpůrci se k návrhu nevyjádřili.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[10] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení, a shledal,
že návrh obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti (§37 odst. 3 a §93 odst. 2 s. ř. s.) ,
respektive z něj vyplývají nepřímo (vymezení odpůrců, které je dáno §90 odst. 2 s. ř. s.), a byl
podán osobou oprávněnou, neboť jde o politickou stranu, jejíž přihláška k registraci byla
v daném volebním obvodu pro volby do Senátu zaregistrována (§90 odst. 1 s. ř. s. a §87 odst. 2
zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění
některých dalších zákonů - dále jen „volební zákon“), ve lhůtě deseti dnů po vyhlášení celkového
výsledku voleb (§87 volebního zákona) u věcně a místně příslušného soudu (§88 volebního
zákona a §90 s. ř. s.) .
[11] Návrhem byl také vymezen okruh účastníků. Podle §90 odst. 2 s. ř. s. platí: „V řízení
o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán,
politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo s družení politických stran nebo politických hnutí
a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo
nezávislý kandidát. V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou účastníky navrhovatel, příslušný
volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.“
[12] Příslušným volebním orgánem ve volbách do Senátu je Státní volební komise. Vítězným
kandidátem na senátora byl MUDr. Ladislav Václavec, kteréh o do voleb přihlásilo hnutí
ANO 2011. V pochybnostech je třeba za účastníka řízení při návrhu na neplatnost hlasování
nebo neplatnost voleb do Senátu považovat i zvoleného kandidáta, neboť takový návrh ve svém
důsledku zahrnuje i vyslovení neplatnosti volby tohoto kandidáta (viz odstavec [11] usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2014, č. j. Vol 23/2014 – 110, publ. pod
č. 3162/2015 Sb. NSS, ve věci volby senátora Miroslava Antla). Za účastníka proto považoval Nejvyšší
správní soud i zvoleného kandidáta.
[13] Pokud jde o namítané pochybnosti týkající se hlasování, Nejvyšší správní soud
se uvedenou otázkou opakovaně zabýval. Zejména je možné poukázat na usnesení ze dne
22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014 – 46, ve věci volby senátorky Aleny Cabrnochové , kde i s ohledem
na předchozí judikaturu dospěl k závěru, že p řezkum výsledků voleb (§87 odst. 2 volebního
zákona, §90 s. ř. s.) vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních
komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak. Soud sám přistoupí k přepočtu hlasů
či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě zvláště významné indicie,
způsobilé vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Indicií způsobilou
vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb by při těsném volebním výsledku
mohl být vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné v jednom či několika
volebních okrscích (viz např. usnesení z 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006 – 51, nebo ze dne
23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010 – 47, odst. 22).
[14] Jak vyplývá z oficiálních výsledků zveřejněných Českým statistickým úřadem (dostupných
na www.volby.cz) bylo v prvním kole voleb v předmětném obvodu odevzdáno 23 636 platných
hlasů, které představovaly 95,36 % platných hlasů. Neplatné hlasy tedy představovaly 4,64 %.
Uvedený poměr platných a neplatných hlasů se nijak nevymyká počtu v jiných senátních
obvodech, ve kterých také proběhly ve stejném termínu volby do Senátu. Počet neplatných hlasů
je naopak oproti některým obvodům nižší. Namátkou platné hlasy pro jiné volební obvody:
obvod č. 1 – Karlovy Vary 94,53 %, obvod č. 37 – Jičín 94,86 %, obvod č. 67 – Nový Jičín
93,52 %, obvod č. 70 Ostrava – město 95,65 %, obvod č. 73 – Frýdek-Místek 96,67 %.
V uvedeném obvodu navíc nebyly nijak těsné volební výsledky, kdy vítězný kandidát prvního kola
MUDr. Ladislav Václavec obdržel 5 883 hlasů představujících 24,88 %, druhý v pořadí
Mgr. Ladislav Sekanina 4 394 hlasů představujících 18,59 %, třetí MUDr. Vítězslav Maláč
3 087 hlasů představujících 13,06 %. Kandidát navrhovatele PhDr. Miroslav Sládek, který skončil
osmý, získal 773 hlasů představujících 3,27 %. V daném volebním obvodu tedy nenastala tvrzená
indicie způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb, když v daném
obvodu nebyl počet neplatných hlasů nijak nadprůměrný , a navíc nebyl ani těsný volební
výsledek.
[15] V této souvislosti soud připomíná stěžejní úlohu okrskových volebních komisí, které jsou
oprávněny a povinny dohlížet na zákonnost průběhu voleb a zjišťování jejich výsledků.
Kterýkoliv kandidující subjekt (tzn. politická strana nebo hnutí, jejich koalice či nezávislý
kandidát) je oprávněn delegovat svého člena a náhradníka do všech okrskových komisí
ve volebním obvodu, kde podal přihlášku k registraci (§14e odst. 3 volebního zákona). Je proto
primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické
soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel. Součástí této kontroly
je samozřejmě, ovšem pouze jako ultima ratio, také volební soud. Ten by měl do volebního
procesu zasáhnout pouze výjimečně, a to pokud se ostatní prostředky kontroly ukázaly jako
neúčinné, nebo nelze spravedlivě požadovat jejich vyčerpání a současně existují konkrétní
skutečnosti naznačující porušení těchto pravidel způsobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb
(srov. usnesení č. j. Vol 67/2010 – 47).
[16] Navrhovatel byl oprávněn delegovat své zástupce do všech okrskových volebních komisí
ve volebním obvodu, jejichž prostřednictvím mohl kontrolovat průběh celého volebního
procesu. Členové volební komise se podílejí také na sčí tání konečného výsledku voleb
a posuzování platnosti hlasovacích lístků, přičemž právě skutečnost, že jsou delegováni různými
politickými subjekty, má zaručit jejich vzájemnou kontrolu.
[17] Nejvyšší správní soud již ve své předchozí judikatuře upozornil, že pokud by došlo
k pochybení na úrovni okrskové volební komise, měla by být sjednána náprava pokud možno
hned „na místě “ (viz usnesení č. j. Vol 67/2010 – 47). Role volebního soudu nemá
být zvýrazněna a prostor pro jeho vlastní aktivitu nemá vznikn out pouze tím, že se některý
ze soutěžících vzdá účasti v základním kontrolním orgánu, jímž jsou právě okrskové volební
komise. Takový krok sám o sobě nemůže vyt vořit prostor pro širší rámec soudního přezkumu.
[18] Námitky týkající se nerovného postavení kandidátů, mediální manipulace a odnětí
volebního práva bezdomovcům, jsou formulovány obecně, bez vztahu k napadeným senátním
volbám ve volebním obvodu Bruntál. Navrhovatel jimi kritizuje určité společenské jevy
a dovozuje rozpor s ústavním pořádkem. Nejvyšší správní soud při přezkumu platnosti voleb
používá konstantní judikaturou ustálený postup, při kterém zjišťuje, zda došlo k nezákonnosti;
zda toto porušení mělo vztah k celkovým výsledkům voleb v napadeném obvodu, a zda je dána
zásadní intenzita této zjištěné nezákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat
takového stupně, aby bylo možno důvodně se domnívat, že pokud by k nezákonnému jednání
nedošlo, nebyl by kandidát zřejmě vůbec zvolen (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 2. 7. 2007, č. j. Vol 6/2004 - 12). Výhrady navrhovatelů zpochybňujících platnost voleb
je tedy nutno spojit s konkrétními nedostatky těchto voleb.
[19] Námitka nerovného postavení kandidátů politických stran zastoupených v Poslanecké
sněmovně a ostatních kandidátů napadá obecně systém financování politických stran v České
republice a namítá jeho protiústavnost, která ovlivňuje i průběh a výsledky voleb v podobě
výhodnějšího postavení kandidátů politických stran pobírajících příspěvky od státu. Otázkou
finanční podpory politických stran a hnutí se zabýval Ústavní soud v nálezu dne 18. 10. 1995,
sp. zn. Pl. ÚS 26/94 (publ. pod č. 296/1995 Sb.) . Zaujal v něm stanovisko, že v Ústavě
ani v Listině základních práv a svobod, ani v mezinárodních smlouvách, nelze nalézt oporu
pro principiální odmítnutí finanční podpory politických stran státem, pokud tato podpora
nepřekročí míru respektující hranici upravenou v čl. 20 odst. 4 Listiny základních práv a svobod,
podle něhož jsou politické strany a politická hnutí odděleny od státu. Financování politických
stran v České republice se shoduje s úpravou většiny evropských zemí se srovnatelným systémem
politických stran.
[20] V projednávané věci navrhovatel neuvedl skutečnosti, které by zpochybňovaly výše
citované závěry Ústavního soudu a to zejména s ohledem na průběh voleb v daném volebním
obvodu.
[21] Aktivita veřejnoprávních sdělovacích prostředků v průběhu voleb je navrhovatelem
kritizována též pouze v obecné rovině. Obecně lze přisvědčit tvrzení, že případné uveřejnění
záměrně nesprávných volebních průzkumů by mohlo narušit svobodnou soutěž politických stran
a rovný přístup občanů k voleným funkcím. Navrhovatel však neuvádí, o jaké konkrétní
průzkumy se v těchto volbách jednalo a jak ovlivnily jejich platnost. Jde tedy pouze o spekulaci
a plošnou kritiku činnosti veřejnoprávních médií, bez vazby na platnost konkrétních voleb.
V obecné rovině k otázce působení sdělovacích prost ředků ve volebním procesu Nejvyšší správní
soud odkazuje na své usnesení ze dne 29. 6. 2006, č. j. Vol 15/2006 - 20.
[22] V námitce týkající se odnětí volebního práva bezdomovcům nejsou uvedeny konkrétní
osoby, kterým by bylo z důvodu této životní situace znemožněno právo volit. Nejvyšší správní
soud souhlasí s tím, že pro výkon volebního práva je podstatné místo trvalého pobytu voliče,
v souvislosti s tím poukazuje na právní úpravu místa trvalého pobytu dle §10 zákona o evidenci
obyvatel. Podle tohoto ustanovení si občan zvolí místo trvalého pobytu podle zákonem určených
kritérií a podmínek. Zákonná úprava je koncipována tak, aby u každého občana mohlo
být v případě potřeby určeno místo trvalého pobytu. U osob, které si místo trvalého pobytu
z jakéhokoliv důvodu neurčí, je tímto místem sídlo ohlašovny. Zákon stanoví kritéria pro její
místní určení. Je tedy vyloučeno, aby volič nemohl vykonat své volební právo pouze z důvodu,
že v době voleb nemá stálé nebo žádné bydliště, tj. faktické místo trvalého pobytu. T yto osoby
musí však v případě zájmu být aktivním voličem projevit součinnost, konkrétně se zajímat o to,
jaká ohlašovna je v jejich případě místem trvalého pobytu, zde si vyzvednout hlasovací lístky
a v jejím obvodu volit. Nelze proto přisvědčit tvrzením n avrhovatele o porušení všeobecnosti
voleb či jiného článku Ústavy a Listiny základních práv a svobod.
[23] Žádná z námitek navrhovatele nebyla důvodná, nebyl shledán ani důvod k podání návrhu
Ústavnímu soudu dle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Nejvyšší správní soud proto návrh na vyslovení
neplatnosti voleb zamítl. O návrhu rozhodl dle §90 odst. 3 s. ř. s. bez jednání.
[24] V souladu s §93 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 2016
Tomáš Langášek
předseda senátu