ECLI:CZ:NSS:2017:1.AS.355.2016:45
sp. zn. 1 As 355/2016 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: T. R., proti
žalovanému: Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 2, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2016, č. j. 45 A 99/2016 – 37,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce zaslal prostřednictvím e-mailu dne 5. 9. 2016 Městskému soudu v Praze podání
nazvané „Žaloba proti nezákonnému zásahu ve věci pod sp. zn. MSPH 77 INS 4140/2016“. Podáním
ze dne 26. 9. 2016 podal návrh na odnětí věci městskému soudu z důvodu vhodnosti. Nejvyšší
správní soud usnesením ze dne 13. 10. 2016, č. j. Nad 243/2016 – 15, přikázal věc Krajskému
soudu v Praze podle §9 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále
jen „s. ř. s.“).
[2] Krajský soud usnesením ze dne 24. 11. 2016, č. j. 45 A 99/2016 – 37, odmítl „žalobu“
ze dne 5. 9. 2016 pro nesplnění podmínek řízení, neboť žalobce napadl postup městského soudu
a Vrchního soudu v Praze při výkonu jejich rozhodovací činnosti.
[3] Dne 1. 12. 2016 žalobce zaslal prostřednictvím e-mailu krajskému soudu dvě podání
označené jako „Žaloba proti nezákonnému zásahu ve věci pod sp. zn. 45 A 99/2016 Krajského soudu
v Praze“ a „ Žaloba pro zmatečnost, žaloba na obnovu řízení ve věci pod sp. zn. 45 A 99/2016 Krajského
soudu v Praze“. Krajský soud vyhodnotil tato podání jako kasační stížnosti a postoupil
je Nejvyššímu správnímu soudu. Podání shodného obsahu žalobce doručil osobně městskému
soudu dne 5. 12. 2016.
[4] Dne 27. 12. 2016 žalobce zaslal prostřednictvím e-mailu Nejvyššímu správnímu soudu
podání označené jako „Kasační stížnost proti rozhodnutí sp. zn. 45 A 99/2016“. Podání shodnému
obsahu žalobce zaslal Nejvyššímu správnímu soudu poštou dne 2. 1. 2017.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve podmínkami řízení o kasační stížnosti a shledal,
že nejsou splněny.
[6] Podání žalobce (stěžovatele) ze dne 1. 12. 2016, která krajský soud vyhodnotil jako
kasační stížnosti a postoupil Nejvyššímu správnímu soudu, byla krajskému soudu zaslána
prostřednictvím e-mailu bez elektronického podpisu.
[7] Kasační stížnost je úkonem, kterým se disponuje řízením. Podle §37 odst. 2 s. ř. s. lze
takový úkon provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Pokud
je kasační stížnost podána prostřednictvím e-mailu bez elektronického podpisu, musí být
potvrzena podáním shodného obsahu nebo musí být předložen její originál v třídenní lhůtě, jinak
se k tomuto podání nepřihlíží (§37 odst. 2 věta druhá s. ř. s.). Tento požadavek platí i po novele
soudního řádu správního provedené zákonem č. 298/2016 Sb. s účinností od 19. 9. 2016 (blíže
viz rozsudek ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/2016 – 16).
[8] E-mailová podání ze dne 1. 12. 2016 stěžovatel v třídenní lhůtě nepotvrdil písemně
podáními shodného obsahu, ani předložením originálů. Za řádné doplnění ve smyslu §37 odst. 2
s. ř. s. nelze považovat osobní předložení podání shodného obsahu městskému soudu.
Byť stěžovatel doručil tato podání v třídenní lhůtě dne 5. 12. 2016 (v souladu s §40 odst. 3 s. ř. s.
se za poslední den třídenní lhůty považuje pondělí 5. 12. 2016), nedoručil je Nejvyššímu
správnímu soudu, ani soudu, který vydal napadené rozhodnutí. Není-li kasační stížnost podána
k Nejvyššímu správnímu soudu, je podle §106 odst. 4 s. ř. s. lhůta k podání kasační stížnosti
zachována pouze v případě, byla-li podána u soudu, který vydal napadené rozhodnutí. Za řádné
potvrzení e-mailového podání ve smyslu §37 odst. 2 věty druhé s. ř. s. by tedy bylo možné
akceptovat potvrzení podání u soudu, který vydal napadené rozhodnutí (viz nález Ústavního
soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. I. ÚS 955/16, odst. 16). Tak tomu ovšem v posuzované věci
nebylo, neboť napadené usnesení vydal krajský soud.
[9] K podáním ze dne 1. 12. 2016 proto Nejvyšší správní soud v souladu s §37 odst. 2 s. ř. s.
nepřihlížel.
[10] Také podání ze dne 27. 12. 2016 označené jako „Kasační stížnost proti rozhodnutí
sp. zn. 45 A 99/2016“ stěžovatel zaslal prostřednictvím e-mailu bez elektronického podpisu.
Podání shodného obsahu podal k poštovní přepravě až dne 2. 1. 2017 (viz obálka založená
na č. listu 20 spisu Nejvyššího správního soudu), tedy nikoliv ve třídenní lhůtě podle §37 odst. 2
věty druhé s. ř. s. Posledně uvedené podání proto nelze považovat za potvrzení podání ze dne
27. 12. 2016 ve smyslu citovaného ustanovení, ale za samostatné podání. K podání ze dne
27. 12. 2016 proto Nejvyšší správní soud v souladu s §37 odst. 2 s. ř. s. nepřihlížel.
[11] Následně se soud zabýval otázkou, zda bylo řízení o kasační stížnosti řádně a včas
zahájeno podáním ze dne 2. 1. 2017. Byť bylo toto podání zasláno v písemné formě a bylo řádně
podepsáno, nebylo zasláno včas.
[12] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Podle doručenky založené ve spisu krajského soudu bylo usnesení
č. j. 45 A 99/2016 – 37 doručeno stěžovateli fikcí v pátek dne 9. 12. 2016 (§49 odst. 4 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, za použití §42 odst. 5 s. ř. s.). Lhůta pro podání kasační
stížnosti tedy marně uplynula v pátek dne 23. 12. 2016. Kasační stížnost odeslaná prostřednictvím
držitele poštovní licence dne 2. 1. 2017 je tedy opožděná. Zmeškání lhůty k podání kasační
stížnosti přitom nelze prominout (§106 odst. 2 poslední věta s. ř. s.).
[13] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro opožděnost [§46 odst. 1 písm. b)
za použití §120 s. ř. s.].
[14] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
[15] Závěrem soud doplňuje, že s ohledem na nutné odmítnutí kasační stížnosti
pro opožděnost nerozhodoval o žádostech stěžovatele o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce. Pro úplnost soud dále podotýká, že již podání stěžovatele ze dne
5. 9. 2016 bylo doručeno městskému soudu pouze prostřednictvím e-mailu bez elektronického
podpisu a nebylo doplněno ve lhůtě tří dnů v souladu s požadavky §37 odst. 2 s. ř. s. Městský
soud (resp. následně krajský soud) neměl k tomuto podání přihlížet. S ohledem na opožděnost
kasační stížnosti směřující proti usnesení ze dne 24. 11. 2016, č. j. 45 A 99/2016 – 37, se Nejvyšší
správní soud nemohl zabývat zákonností tohoto usnesení, byť s ohledem na výše uvedené
je zřejmé, že nemělo být vůbec vydáno, neboť podáním ze dne 5. 9. 2016 nebylo řádně zahájeno
řízení o žalobě. Zrušení uvedeného usnesení o odmítnutí žaloby a vrácení věci krajskému soudu
s pokynem, aby věc bez dalšího založil a k podání ze dne 5. 9. 2016 nepřihlížel, by však
i v případě včasně podané kasační stížnosti bylo ryze formální a v rozporu se zásadou procesní
ekonomie.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. března 2017
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu