Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26.01.2017, sp. zn. 10 Azs 213/2016 - 59 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2017:10.AZS.213.2016:59

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2017:10.AZS.213.2016:59
sp. zn. 10 Azs 213/2016 - 59 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: V. S., zast. Mgr. Olenou Rizak, advokátkou se sídlem 28. pluku 128/12, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, poštovní schránka 21/OAM, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2015, čj. OAM-77/LE-BE02-LE23-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2016, čj. 1 Az 53/2015-38, takto: I. Kasační stížnost se odm ít á pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce podal dne 27. 4. 2015 žádost o udělení mezinárodní ochrany. V žádosti a během navazujícího pohovoru žalobce uvedl, že pochází ze L.. Z Ukrajiny odešel v červnu 2013, nejprve do Polska, v dubnu 2015 pak přicestoval do České republiky. Důvodem jeho žádosti jsou obavy z pronásledování ukrajinskými nacionalisty za jeho aktivity pro Stranu regionů a obavy z válečného konfliktu na východě Ukrajiny a jeho dopadů na civilisty (zmiňoval rovněž obavu z odvodu do tamní války). [2] Žalovaný žalobci mezinárodní ochranu neudělil. V rozhodnutí se zabýval jednotlivými předpoklady pro udělení mezinárodní ochrany a doplňkové ochrany dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a dospěl k závěru, že tam uvedené zákonné důvody žalobce nesplňuje. [3] Městský soud rozsudkem žalobu zamítl. [4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu včas podanou kasační stížností. V ní vysvětluje, že jeho kasační stížnost splňuje podmínky přijatelnosti podle §104a s. ř. s. Žalovanému vytýká nesprávný výklad §14a a §14 zákona o azylu. Odkazuje na nebezpečí z důvodu pronásledování soukromými osobami a přetrvávající války. [5] Kasační stížnost je nepřijatelná (§104a s. ř. s.). NSS zdůrazňuje, že v posuzované věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou řešena, ani tu nejsou žádné jiné podmínky pro meritorní rozhodnutí (blíže k nim usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS). [6] NSS opakovaně dospěl k závěru, že situaci na Ukrajině „nelze ani dříve, ani v současné době klasifikovat situaci jako „totální konflikt“, neboť probíhající ozbrojený konflikt nedosahuje takové intenzity, že by každý civilista z důvodu své přítomnosti na území Ukrajiny byl vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy. Nutno upozornit, že se jedná o konflikt izolovaný pouze na východní části Ukrajiny, přičemž jeho intenzita i v dotčených oblastech výrazně kolísá“ (např. usnesení ze dne 14. 1. 2016, čj. 7 Azs 311/2015-22, rozsudek ze dne 22. 3. 2016, čj. 9 Azs 27/2016 – 37, bod 29, naposledy usnesení ze dne 19. 1. 2017, sp.zn. 10 Azs 289/2016; obecně pak rozsudek ze dne 13. 3. 2009, čj. 5 Azs 28/2008-68, č. 1840/2009 Sb. NSS). To se samozřejmě promítá jak do aplikace §14, tak §14a zákona o azylu. Z tohoto důvodu NSS ani neprováděl stěžovatelem navržené důkazy o situaci na Ukrajině v roce 2015, resp. 2016. [7] Stěžovatel se obává újmy hrozící mu ze strany nacionalistů pro jeho dřívější politické aktivity ve Straně regionů. Nutno zdůraznit, že žalovaný postavil rozhodnutí na nehodnověrnosti tvrzení v azylové žádosti (stěžovatel z Ukrajiny odešel ještě před pádem režimu prezidenta Janukovyče). Žalovaný i krajský soud se dostatečně vypořádali i s eventualitou pronásledování v budoucnu, poté, co se stěžovatel vrátí na Ukrajinu. Tento závěr je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, podle níž státní orgány Ukrajiny jsou schopny chránit práva svých občanů (srov. k obdobným případům a tvrzením ve větším detailu např. usnesení ze dne 8. 6. 2016, čj. 2 Azs 118/2016-36, bod 12 násl.). Ani pro tento tvrzený důvod tedy nepřipadá aplikace §14 nebo §14a zákona o azylu v úvahu. [8] NSS proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. [9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. ledna 2017 Zdeněk Kühn předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:26.01.2017
Číslo jednací:10 Azs 213/2016 - 59
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2017:10.AZS.213.2016:59
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024