ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.142.2017:78
sp. zn. 3 As 142/2017 - 78
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: T. R., proti žalovanému:
předseda Obvodního soudu pro Prahu 2, se sídlem Francouzská 808/19, Praha 2, o ochraně
před nezákonným zásahem správního orgánu, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2017, č. j. 5 A 54/2017 – 9,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 15. 5. 2017 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“)
proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla odmítnuta jeho žaloba
v řízení na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Stěžovatel v kasační
stížnosti rovněž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
z řad advokátů.
[2] Uvedené návrhy Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 2. 6. 2017, č. j. 3 As 142/2017 – 20,
zamítl, neboť dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost zjevně nemůže být úspěšná;
soud zároveň stěžovatele vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a k předložení plné moci
udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti ve lhůtě jednoho týdne
od doručení usnesení. Součástí usnesení bylo též řádné poučení o následcích, které nastoupí,
nebude-li výzvám vyhověno.
[3] Usnesení bylo stěžovateli doručeno vložením do jeho domovní schránky dne 20. 6. 2017
(viz doručenka připojená k usnesení). Lhůta jednoho týdne určená Nejvyšším správním
soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet dne 21. 6. 2017 a uplynula dne
27. 6. 2017 [srov. pravidla o počítání lhůt obsažená v §40 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Stěžovatel nicméně soudní poplatek do dnešního dne
nezaplatil.
[4] Podle §47 písm. c) s. ř. s., „[s]oud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.“
[5] Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních
poplatcích“), „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání
nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném
uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.“
[6] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a poučen o následcích,
které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení
však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, proto Nejvyšší správní soud řízení
o kasační stížnosti zastavil podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §9 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích.
[7] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že nenechal bez povšimnutí podání stěžovatele
ze dne 22. 6. 2017, v němž stěžovatel kromě označování soudců řadou vulgárních
výrazů opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
ve věci s odkazem na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2017,
č. j. 2 As 182/2017 – 28, kterým mu bylo osvobození od soudních poplatků přiznáno
(resp. mu byl ustanoven zástupce). Zdejší soud nicméně neshledal důvod o opakované žádosti
rozhodnout samostatným usnesením. Byť obecně platí, že o žádosti o osvobození
od soudního poplatku musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku
řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla
by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále
stejných žádostí a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního
poplatku (resp. o ustanovení zástupce) v rámci jednoho řízení je proto soud povinen
rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti
(viz např. rozsudky ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65, ze dne 16. 12. 2015,
č. j. 8 As 145/2015 – 12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2014 – 32, a nález Ústavního
soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17).
[8] V podání ze dne 22. 6. 2017 stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly
nové posouzení. Za takovou skutečnost nelze považovat odkaz na přiznání osvobození
od soudních poplatků v jiném řízení za situace, kdy důvodem zamítnutí předchozí
žádosti stěžovatele byla zjevná neúspěšnost nyní předložené kasační stížnosti ve smyslu
§36 odst. 3 s. ř. s. Posouzení zjevné neúspěšnosti se vztahuje vždy ke konkrétnímu návrhu.
Přiznání osvobození a ustanovení zástupce v jiné věci, kterou soud jako zjevně neúspěšný
návrh neposoudil, nemůže mít na nyní projednávanou věc žádný vliv.
[9] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle
něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 13. července 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu