ECLI:CZ:NSS:2017:4.AS.83.2017:23
sp. zn. 4 As 83/2017 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Pavlíny Vrkočové v právní věci žalobce: L. N., proti žalovanému:
Obvodní soud pro Prahu 2, se sídlem Francouzská 19, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2017, č. j. 6 A 80/2017 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 3. 2017, č. j. 6 A 80/2017 - 22, odmítl žalobu
proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. 2. 2017, č. j. 23 C 123/2013 - 341,
z důvodu zjevné nepřípustnosti podle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“). Městský soud v Praze v odůvodnění
usnesení vysvětlil, že obvodní soud žalobou napadeným usnesením stěžovateli uložil pořádkovou
pokutu ve výši 3.000 Kč podle §53 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů. Stěžovatel tedy podal žalobu proti rozhodnutí v občanském soudním řízení,
aniž by obvodní soud při jejím vydání vystupoval v pozici vykonavatele veřejné správy ve smyslu
§4 odst. 1 s. ř. s. Městský soud v Praze nadto konstatoval, že není zřejmé, zda stěžovatel vyčerpal
opravné prostředky podle občanského soudního řádu. V závěru uvedl, že s ohledem na odmítnutí
žaloby nerozhodoval o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o návrhu
na ustanovení zástupce.
Proti usnesení Městského soudu v Praze podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou
kasační stížnost, kterou označil jako blanketní. V ní se vymezil proti postupu Obvodního soudu
pro Prahu 2 ve věci sp. zn. 23 C 123/2013 a uvedl, že se stal obětí trestné činnosti, nemá dostatek
prostředků a neví, jak ve své věci postupovat. Odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne
3. 6. 2008, sp. zn. 30 Cdo 2629/2006, ze dne 10. 6. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1506/2009, ze dne
19. 5. 2005, sp. zn. 25 Cdo 218/2005, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2016,
č. j. 23 Co 214/2016 - 48, a dovodil, že Městský soud v Praze ve věci sp. zn. 6 A 80/2017
pochybil, neboť žalobu odmítl, aniž by předtím rozhodl o jeho osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce. Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel požádal o osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce i pro řízení před Nejvyšším správním soudem.
Usnesením ze dne 16. 5. 2017, č. j. 4 As 83/2017 - 16, Nejvyšší správní soud (výrok I)
stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků, (výrok II) vyzval jej, aby ve lhůtě pěti
dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč,
(výrok III) zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a (výrok IV)
vyzval jej, aby ve lhůtě pěti dnů od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou
advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal,
že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie. V odůvodnění soud mimo jiné vysvětlil, že „[…] žaloba proti usnesení, kterým Obvodní
soud pro Prahu 2 uložil stěžovateli pořádkovou pokutu ve výši 3.000 Kč, ve správním soudnictví na první pohled
není přípustná, a proto zjevně nemůže být úspěšná ani kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze,
který konstatoval nepřípustnost žaloby. Obvodní soud pro Prahu 2 stěžovatele poučil, že usnesení
ze dne 1. 2. 2017, č. j. 23 C 123/2013 - 341, může do 15 dnů ode dne doručení napadnout odvoláním.
Podle sdělení obvodního soudu ze dne 10. 5. 2017, založeného ve spisu Nejvyššího správního soudu na čísle listu
14, stěžovatel odvolání podal a Městský soud v Praze o něm v občanském soudním řízení rozhodl usnesením
ze dne 24. 3. 2017, č. j. 58 Co 110/2017 - 373. Městský soud v Praze proto nemohl jinak než žalobu v řízení
vedeném pod sp. zn. 6 A 80/2017 odmítnout. Soudní řízení správní v žádném případě neslouží
k přezkoumávání soudních rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení.“
V podání ze dne 21. 5. 2017 stěžovatel namítl, že naposledy uvedené usnesení Nejvyššího
správního soudu odporuje čl. 6 odst. 1, čl. 8, čl. 36 a čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv
a svobod, jakož i čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl,
že uložená pětidenní lhůta k předložení plné moci udělené advokátovi a zaplacení soudního
poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč je pro něj nesplnitelná a neumožňuje získat
zastoupení ani prostřednictvím České advokátní komory. Stěžovatel konstatoval, že jej Nejvyšší
správní soud dehonestoval namísto toho, aby jej poučil o správném postupu. Ve zbytku
se stěžovatel znovu vyjádřil k řízení ve věci sp. zn. 23 C 123/2013.
Nejvyšší správní soud se neztotožnil s námitkou, že stěžovateli poskytl nepřiměřeně
krátkou lhůtu k předložení plné moci, popřípadě, že stěžovatele dehonestoval. Soud stěžovateli
vysvětlil, že žaloba ani kasační stížnost, kterou podal, zjevně nemohou být úspěšné, protože
žalobou napadl rozhodnutí, které Obvodní soud pro Prahu 2 vydal v rámci občanského soudního
řízení. Takové rozhodnutí nelze přezkoumat v soudním řízení správním. Vzhledem
k tomu, že stěžovatel pro své podání využil nesprávný procesní institut, nemohl být úspěšný.
Nejvyšší správní soud by nemohl vyhovět návrhu, který stěžovatel vznesl v kasační stížnosti,
i kdyby zaplatil soudní poplatek a doložil, že je zastoupen advokátem. V takovém případě
by sice nemohl kasační stížnost odmítnout pro nedostatek procesních podmínek řízení, musel
by ji však zamítnout, protože Městský soud v Praze nebyl oprávněn postupovat za daných
okolností jinak. Za této situace Nejvyšší správní soud nepovažuje za účelné řízení jakkoliv
prodlužovat. Pro úplnost Nejvyšší správní soud stěžovateli sděluje, že námitky, které vznesl proti
průběhu řízení ve věci sp. zn. 23 C 123/2013 v žalobním řízení ani v řízení o kasační stížnosti
vůbec nelze posuzovat. Nejvyšší správní soud odmítl, že by stěžovatel nevěděl, jak se právně
relevantním způsobem bránit proti usnesení o uložení pořádkové pokuty. Stěžovateli se dostalo
jasného poučení, že se může bránit odvoláním podaným do 15 dnů ode dne doručení usnesení,
a to prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Ostatně, stěžovatel odvolání podal, přičemž
Městský soud v Praze napadené usnesení potvrdil. K tomu Nejvyšší správní soud poznamenává,
že právo na spravedlivý proces, není možné vykládat tak, že by se stěžovateli garantoval úspěch
v řízení či se zaručovalo právo na rozhodnutí, odpovídající jeho představám.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel, navzdory řádnému poučení, nepředložil Nejvyššímu
správnímu soudu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti,
respektive neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nesplnil povinnost
stanovenou v §105 odst. 2 s. ř. s., podle kterého „[s]těžovatel musí být zastoupen advokátem;
to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie“. Podle konstantní
judikatury Nejvyššího správního soudu „[p]okud stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud
kasační stížnost odmítne“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003,
č. j. 3 Afs 9/2003 - 19, www.nssoud.cz). Nedostatek zastoupení stěžovatele brání věcnému
vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který nebyl přes výzvu soudu
odstraněn, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 30. 3. 2017, č. j. 6 A 80/2017 - 22, podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120
téhož zákona odmítl.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. května 2017
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu