ECLI:CZ:NSS:2017:KONF.2.2017:12
sp. zn. Konf 2/2017 - 12
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Michala Mazance,
JUDr. Romana Fialy, Mgr. Ing. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9,
na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Děčíně, a dalších
účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 11 C 228/2015, o zaplacení
6 410 Kč s příslušenstvím: žalobkyně Allrisk EFFECTIVE, SE, IČ 24305260, se sídlem
Komárovská 263/20a, Brno, zastoupené Mgr. Bohuslavem Novákem, advokátem se sídlem
Ponávka 185/2, Brno, a žalované S. D.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Děčíně
pod sp. zn. 11 C 228/2015, o zaplacení 6 410 Kč s příslušenstvím, je soud .
II. Usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 20. 1. 2016, čj. 11 C 228/2015 - 33,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným 24. 1. 2017 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon o některých
kompetenčních sporech“), se Český telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní senát rozhodl
spor o pravomoc podle §1 odst. 1 písm. a) zákona o některých kompetenčních sporech. Spor
vznikl mezi ním a Okresním soudem v Děčíně ve věci vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 11 C 228/2015 o zaplacení 6 410 Kč s příslušenstvím.
Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 14. 3. 2014 smlouvu, na jejímž základě se zavázala
zajistit žalované poskytování veřejně dostupných telekomunikačních (elektronických) služeb v síti
společnosti Vodafone Czech Republic, a. s., (dále jen „smlouva“). Vzájemná práva a povinnosti
smluvních stran se měly řídit smlouvou a Obchodními podmínkami žalobkyně.
Jelikož žalovaná nezaplatila za poskytované služby, obrátila se žalobkyně na soud.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu z 13. 11. 2015, podaným u Okresního
soudu v Děčíně, se domáhala, aby okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit 6 410 Kč
s příslušenstvím a přiznal žalobkyni náhradu nákladů soudního řízení.
Okresní soud v Děčíně usnesením ze dne 20. 1. 2016, čj. 11 C 228/2015 - 33, řízení
zastavil (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu (výrok III.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Okresní soud
vycházel z §7 odst. 1 a §1 04 odst. 1 o. s. ř., §108 odst. 1 písm. g) a §129 odst. 1 zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích), a dospěl k závěru, že k rozhodování sporů ve věcech
úhrady za telekomunikační služby je příslušný Český telekomunikační úřad.
Český telekomunikační úřad (dále jen „navrhovatel“) s postupem okresního soudu
nesouhlasil a podal zvláštnímu senátu návrh na řešení negativního kompetenčního sporu.
V návrhu odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne 13. 1. 2011, čj. Konf 54/2010 - 9,
a ze dne 13. 1. 2011, čj. Konf 72/2010 - 10, ve kterých zvláštní senát vyslovil, že k tomu,
aby mohl ve sporu rozhodovat navrhovatel, musí být splněna osobní a věcná podmínka
stanovená v §129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Navrhovatel namítl, že v nyní
rozhodované věci není splněna osobní podmínka. Podle navrhovatele ze smlouvy vyplývá,
že k vlastnímu poskytování služeb dochází v síti společnosti Vodafone Czech Republic, a. s.,
(dále jen „Vodafone“) a žalobkyně vystupuje pouze jako prostředník či zprostředkovatel mezi
poskytovatelem služeb elektronických komunikací a žalovanou.
Dle navrhovatele je předmětem sporu nárok vyplývající ze soukromoprávního vztahu
mezi žalobkyní a žalovanou. K rozhodování ve věci proto není příslušný navrhovatel, ale okresní
soud.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním orgánem a soudem se zvláštní
senát řídil následující úvahou:
Podle §1 odst. 2 zákona o některých kompetenčních sporech je negativním
kompetenčním sporem spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí
v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřel svou pravomoc
Okresní soud v Děčíně i navrhovatel, jedná se proto o negativní kompetenční spor,
k jehož projednání je příslušný zvláštní senát podle zákona o některých kompetenčních sporech.
Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu
ke dni svého rozhodnutí (srov. č. 485/2005 Sb. NSS).
Zvláštní senát v usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009 - 12, vysvětlil, že k tomu,
aby mohl navrhovatel rozhodovat účastnické spory, musí být podle §129 odst. 1 zákona
o elektronických komunikacích naplněn osobní a věcný předpoklad.
Osobní předpoklad založení pravomoci navrhovatele je splněn, vznikne-li spor mezi
osobou vykonávající komunikační činnost podle §7 zákona o elektronických komunikacích
(zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací,
provozování přístrojů) a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé. Službou
elektronických komunikací se podle §2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích rozumí
služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů
po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb
v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou
služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo
vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela
nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Osoba účastníka musí
splňovat charakteristiku stanovenou v §2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích
(„účastníkem se rozumí každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických
komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb“), popřípadě osoba uživatele musí splňovat
charakteristiku stanovenou §2 písm. b) téhož zákona („uživatelem se rozumí každý, kdo využívá
nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“).
Zvláštní senát se zabýval tím, zda byl naplněn osobní předpoklad podle §129 odst. 1
zákona o elektronických komunikacích, tedy zda se jedná o spor mezi osobou vykonávající
komunikační činnost podle §7 zákona o elektronických komunikacích a účastníkem, popřípadě
uživatelem, na straně druhé.
Žalobkyně se v článku 1. písm. b) smlouvy zavázala žalované zajistit poskytování veřejně
dostupných telekomunikačních (elektronických) služeb. Z Obchodních podmínek žalobkyně
vyplývá mimo jiné, že žalovaná bere na vědomí, že žalobkyně není operátorem, který zajišťuje
veřejnou komunikační síť. Vyúčtování služeb provádí žalobkyně a úhrada probíhá na účet
uvedený ve smlouvě.
Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je tedy nezávislý na smluvním vztahu žalobkyně
a operátora. Pro rozhodnutí kompetenčního sporu zvláštní senát posuzoval pouze vztah mezi
žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně jako osoba, která umožňuje účastníkům využít služeb
elektronických komunikací, sama služby elektronických komunikací neposkytuje, a není
proto osobou vykonávající komunikační činnost. Tou je pouze společnost Vodafone. To,
že žalobkyně neposkytuje veřejně dostupné služby elektronických komunikací, vyplývá
i z databáze, kterou vede navrhovatel, a z výpisu z elektronické databáze obchodního rejstříku
(srovnej např. usnesení zvláštního senátu ze dne 24. 2. 2016, čj. Konf 6/2015 - 14).
Taktéž žalovaná není účastníkem podle §2 písm. a) zákona o elektronických
komunikacích, protože neuzavřela s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby
elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb. Zvláštní senát neshledal
existenci právního vztahu mezi žalovanou a společností Vodafone.
Zvláštní senát proto uzavřel, že ve věci nebyla naplněna osobní podmínka podle §129
odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích.
Zvláštní senát se dále zabýval tím, zda byla ve věci založena rozhodovací pravomoc
navrhovatele podle §129 odst. 1 věta druhá zákona o elektronických komunikacích,
který stanoví, že „[ú]řad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační
činnost (§7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení
pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku.“ O takovou situaci se v projednávané věci
v souvislosti se službami, které poskytuje žalobkyně, nejedná. Smyslem citovaného ustanovení
je zachování pravomoci navrhovatele k rozhodování sporů i tehdy, došlo-li ke změně subjektů
závazkového vztahu, aniž by se změnil jeho obsah. Vzhledem k tomu, že z výše vyložených
důvodů mezi společností Vodafone a žalovanou právní vztah nevznikl, nejsou ve věci naplněny
podmínky ani pro použití §129 odst. 1 věty druhé zákona o elektronických komunikacích.
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona o řešení některých kompetenčních sporů zruší
rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat,
ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu
na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto výrokem zrušil usnesení Okresního
soudu v Děčíně ze dne 20. 1. 2016, čj. 11 C 228/2015 - 33.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona o řešení některých
kompetenčních sporů závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor
vznikl, pro správní orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Okresní soud v Děčíně bude tedy
dále pokračovat v řízení o zaplacení částky 6 410 Kč s příslušenstvím.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 4. července 2017
JUDr. Pavel Simon
předseda zvláštního senátu