ECLI:CZ:NSS:2017:NAD.192.2017:61
sp. zn. Nad 192/2017-61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobkyně:
FLORPLANT s. r. o., se sídlem Kaštanová 740/141, Brno, zastoupené JUDr. Marcelou
Vilímkovou, advokátkou se sídlem Karolinská 661/4, Praha 8, proti žalovanému: Oblastní
inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj, se sídlem Živičná 2, Ostrava,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2015, čj. 11500/10.50/15-4, o návrhu Krajského
soudu v Brně na rozhodnutí o místní příslušnosti,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je m í s t n ě p ř í s l u š n ý Krajský soud
v Ostravě.
Odůvodnění:
[1] Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj uložil v záhlaví
označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) v souladu s ustanovením
§7 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „zákon o inspekci práce“)
žalobkyni odstranit do 7. 8. 2015 nedostatky zjištěné při kontrolách prováděných ve dnech
20. 5. 2015, 25. 5. 2015, 1. 6. 2015, 3. 6. 2015 a 5. 6. 2015 v její provozovně na adrese Karla
Čapka 2006, Hranice na Moravě. Tyto nedostatky, uvedené pod čísly 2, 3 a 4 v protokolu
o kontrole ze dne 8. 6. 2015, čj. 11500/10.50/15-1 (dále jen „protokol o kontrole“), spočívaly
v porušení §209 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (nedostatek č. 2),
§109 odst. 1 a §112 odst. 1 zákoníku práce (nedostatek č. 3) a §37 odst. 1 písm. f) téhož zákona
(nedostatek č. 4).
[2] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného u Krajského soudu v Ostravě žalobu.
Usnesením ze dne 8. 10. 2015, čj. 22 Ad 28/2015-20, Krajský soud v Ostravě věc postoupil
Krajskému soudu v Brně. Měl za to, že projednávaná věc je „věcí zaměstnanosti“ podle
§7 odst. 3 s. ř. s. a k řízení je proto místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu působnosti
má žalobkyně sídlo, tedy Krajský soud v Brně.
[3] Krajský soud v Brně s postoupením věci nesouhlasí, neboť je toho názoru,
že posuzovaná věc není „věcí zaměstnanosti“ a je tedy nutné místní příslušnost soudu posoudit
podle §7 odst. 2 s. ř. s. Předložil proto věc k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu
soudu podle §7 odst. 5 s. ř. s.
[4] Nesouhlas Krajského soudu v Brně s poustoupením věci je důvodný.
[5] Podle §7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví -li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti.
[6] Podle §7 odst. 3 s. ř. s., ve věcech důchodového pojištění, úrazového pojištění a dávek podle zvláštních
předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením,
průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný
krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
[7] Nejvyšší správní soud ve své judikatuře dovodil, že místní příslušnost „ve věcech
zaměstnanosti“ ve smyslu §7 odst. 3 s. ř. s. pokrývá agendu v oboru působnosti Ministerstva
práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů ve věcech upravených zákonem
č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (viz např. usnesení ze dne 13. 3. 2013, čj. Nad 18/2013-43,
usnesení ze dne 5. 2. 2015, čj. Nad 32/2015-28, nebo usnesení ze dne 2. 4. 2015,
čj. Nad 63/2015-44).
[8] Slovní spojení „ve věcech zaměstnanosti“ uvedené §7 odst. 3 s. ř. s. tedy Nejvyšší správní
soud vyložil tak, že musí jít vždy o problematiku upravenou zákonem o zaměstnanosti.
Ze správního spisu vyplývá, žalobkyně svým jednáním porušila povinnosti stanovené zákoníkem
práce [konkrétně v §209 odst. 1, §109 odst. 1, §112 odst. 1 a §37 odst. 1 písm. f) zákoníku
práce]. Za tato porušení jí žalovaný napadeným rozhodnutím uložil opatření k odstranění
nedostatků zjištěných při kontrole podle §7 odst. 1 písm. g) zákona o inspekci práce.
[9] Vzhledem k tomu, že předmět žaloby v nynější věci nespadá pod problematiku řešenou
zákonem o zaměstnanosti, jak výše uvedeno, rozhodl Nejvyšší správní soud podle
§7 odst. 2 s. ř. s. tak, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud
v Ostravě, neboť v jeho obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí
v prvním stupni.
[10] Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány
(§7 odst. 5 věta třetí s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 28. června 2017
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu