ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.130.2017:74
sp. zn. Nao 130/2017 - 74
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců
Radana Malíka a Petra Mikeše v právní věci žalobce: ministr spravedlnosti, se sídlem
Vyšehradská 16, Praha 2, proti žalovanému: JUDr. M. V., soudci Krajského soudu v Českých
Budějovicích, v řízení o kárné žalobě ministra spravedlnosti ze dne 23. 1. 2017, o vyloučení člena
kárného senátu JUDr. Michala Žižlavského,
takto:
Člen kárného senátu JUDr. Michal Žižlavský je v y l o u č e n z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 16 Kss 1/2017.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal kárnou žalobu proti žalovanému soudci. Podle rozvrhu práce Nejvyššího
správního soudu projednává tuto věc kárný senát 16 Kss. Členem kárného senátu
je mj. JUDr. Michal Žižlavský, přísedící z řad advokátů.
[2] Dne 8. 3. 2017 přísedící Michal Žižlavský oznámil předsedovi NSS důvody své
možné podjatosti, které spatřuje v tom, že v insolvenčním řízení dlužníka Via Chem Group, a. s.
vykonává funkci insolvenčního správce společník jeho advokátní kanceláře Mgr. Adam
Sigmund. Dne 28. 1. 2016 byla přitom insolvenčním správcem ustanovena společnost
AS ZIZLAVSKY v. o. s., ve které je přísedící jedním ze společníků.
[3] Předseda NSS měl za to, že tu není dán důvod podjatosti. Proto oznámení Michala
Žižlavského postupem podle §8 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §10 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení
ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, předložil k rozhodnutí devátému
senátu NSS.
[4] Podle §5 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb. se na práva a povinnosti přísedícího senátu
kárného soudu přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích). Soudci a přísedící jsou při výkonu své funkce nezávislí
a jsou vázáni pouze zákonem. Jsou povinni vykládat jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí
(§79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích). Ochrana nezávislosti a nestrannosti přísedících proti
narušování nebo ohrožování ze strany třetích osob je garantována ve stejné míře jako u soudců
(§79 odst. 2 tamtéž).
[5] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci […] v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Toto ustanovení se uplatňuje rovněž v situacích, kdy
je zkoumána podjatost člena senátu, který není soudcem, např. přísedícího senátu, a to na základě
§10 zákona č. 7/2002 Sb.
[6] Mluví-li tedy výše citované předpisy o soudcích, míní tím také přísedící, kteří jsou při
rozhodování v senátech v obdobném postavení jako soudci, a na které je nutno tato ustanovení
přiměřeně aplikovat.
[7] Součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance, aby ve věci rozhodoval skutečně nezávislý a nestranný soudce.
[8] Nestrannosti a nezaujatosti soudce nesporně napomáhá i celkové právní a institucionální
postavení soudců. Je třeba zmínit judikaturu Ústavního soudu, který v nálezu ze dne 16. 1. 2007
sp. zn. Pl. ÚS 55/05 (N 9/44 SbNU 103, 65/2007 Sb.) k otázce záruk soudcovské nezávislosti
uvedl výstižně: „[P]rincip nezávislého soudnictví je jednou z podstatných náležitostí demokratického právního
státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy). Požadavek nezávislé justice pramení ze dvou zdrojů: z neutrality soudců jako garance
spravedlivého, nestranného a objektivního soudního řízení a ze zajištění práv a svobod jednotlivců soudcem
„odčleněným“ od politické moci. Nezávislost soudců je garantována zárukami zvláštního právního postavení (mezi
něž nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dále zárukami organizační a funkční
nezávislosti na orgánech reprezentujících zákonodárnou a zejména výkonnou moc, jakož i oddělením soudnictví
od moci zákonodárné a výkonné (zejména uplatněním zásady inkompatibility). Z hlediska obsahového je pak
soudcovská nezávislost zajištěna vázaností soudců toliko zákonem, tj. vyloučením jakýchkoli prvků subordinace
v soudcovském rozhodování. …“ (body 50 a 51 nálezu).
[9] Nepochybně lze obdobný závěr učinit i ve vztahu k přísedícím, ať už z řad soudních
exekutorů, advokátů nebo státních zástupců. Přísedící musí mít v případě, že jsou povoláni
rozhodovat v senátu, zajištěny přiměřené záruky svobodného rozhodování ve věci, kdy jsou
vázáni pouze zákonem resp. mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, jako soudci
„z povolání“. Nestrannost soudce (přísedícího) je především subjektivní psychickou kategorií,
vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce (přísedícího) k projednávané věci v širším smyslu
(zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.). Kategorii
nestrannosti soudce je však s ohledem na povahu věci nutno vnímat širším způsobem, také
v rovině objektivní [srov. nález ze dne 7. 3. 2007 sp. zn. I. ÚS 722/05 (N 42/44 SbNU 533),
zvýraznění doplněno]. K obdobným závěrům opakovaně dospěl také NSS v kárných věcech
(srov. zejména usnesení NSS ze dne 9. 2. 2011, čj. Nao 9/2011-148).
[10] Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně
a ze skutečně závažných důvodů (srov. cit. usnesení čj. Nao 9/2011-148). Jen za dodržení těchto
pravidel bude zachována a naplněna ústavní zásada zákazu odnětí zákonnému soudci
(čl. 36 odst. 1 věta první Listiny základních práv a svobod).
[11] V souladu s tím, co uvedl přísedící Žižlavský, NSS z insolvenčního rejstříku zjistil,
že ve věci sp. zn. 28 INS 1350/2014 vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích
s dlužníkem Via Chem Group, a.s. byla insolvenčním správcem ustanovena společnost
AS ZIZLAVSKY v. o. s. Stalo se tak na základě žádosti soudce V. (později kárně obviněného)
ze dne 28. 1. 2016, kterou stejného dne opatřením o určení osoby insolvenčního správce schválil
předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích. Téhož dne vydal Krajský soud v Českých
Budějovicích samosoudcem V. usnesení čj. KSCB 28 INS 1350/2014-B-238, kterým odvolal
předcházejícího insolvenčního správce VJV Insolvence v. o. s. z funkce. Výrokem II. tohoto
usnesení ustanovil novým insolvenčním správcem společnost AS ZIZLAVSKY v. o. s., IČ
28490738, Široká 36/5, 110 00 Praha 1. Jménem společnosti AS ZIZLAVSKY funkci
insolvenčního správce v dané věci vykonává Mgr. Adam Sigmund, ohlášený společník (viz
oznámení z 1. 2. 2016).
[12] Z obchodního rejstříku NSS dále zjistil, že společníkem společnosti AS ZIZLAVSKY
jsou mj. přísedící Michal Žižlavský, Adam Sigmund (který vykonává funkci insolvenčního správce
jménem společnosti AS ZIZLAVSKY) a ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s. r. o., jejímž
společníkem a jednatelem je rovněž přísedící Michal Žižlavský.
[13] NSS dále zvážil, jaký dopad mohou mít tyto skutečnosti na eventuální důvody vyloučení
přísedícího Žižlavského z kárného řízení proti soudci V. Jakkoliv se společností Via Chem Group
probíhalo vícero insolvenčních řízení, kárná žaloba výslovně zmiňuje též řízení sp. zn. 28 INS
1350/2014 (viz bod 8 kárné žaloby). Kárná žaloba vymezuje delikt soudce V. obdobím „od září
2014 do 1. května 2015“, ve kterém měl udržovat nestandardní vztahy s osobou I. H., podmiňuje
však toto časové určení slovem „nejméně“. Určení doby v návrhu kárné žaloby proto není
klíčové. Jakkoliv k ustanovení společnosti, jejímž společníkem je přísedící Žižlavský, došlo
v řízení se společností Via Chem Group až téměř devět měsíců po 1. květnu 2015, nic to nemění
na skutečnosti, že společnost přísedícího Žižlavského je insolvenčním správcem v řízení, které
přímo souvisí s předmětem kárné žaloby. V takovémto případě existují objektivní pochybnosti o
nepodjatosti přísedícího Žižlavského. Jakkoliv NSS chápe, že přísedící důvody podjatosti sám
nepociťuje (subjektivní stránka), pro rozhodnutí jsou zde klíčové důvody objektivní, které
vyvolávají reálné obavy o nepodjatosti soudce.
[14] NSS proto z uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. března 2017
Zdeněk Kühn
předseda senátu