ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.249.2017:73
sp. zn. Nao 249/2017 - 73
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: SEPA CREDIT s. r. o.,
se sídlem Náchodská 762/65, Praha 9, zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem se sídlem
K Chaloupkám 3170/2, Praha 10, proti žalovaným: 1) Městský úřad Nepomuk, se sídlem
náměstí Augustina Němejce 63, Nepomuk, 2) Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, se sídlem
Radobyčická 2465/12, Plzeň, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 217/2017,
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Průcha není v y l o u č e n z projednávání
a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 217/2017.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni domáhal ochrany před
nezákonným zásahem žalovaného 1) a 2). Podáním ze dne 12. 5. 2017 žalobce uplatnil námitku
podjatosti předsedy senátu JUDr. Václava Roučky z důvodu, že jmenovaný soudce byl členem
Komunistické strany Československa (dále jen „KSČ“).
[2] Nejvyšší správní soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí, poučil účastníky
řízení, že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat první senát tohoto soudu. Žalobce
podáním ze dne 6. 6. 2017 uplatnil námitku podjatosti proti soudkyni prvního senátu
JUDr. Marii Žiškové z důvodu, že byla členkou KSČ. Věc je vedena u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. Nao 205/2017.
[3] V souladu s §8 odst. 3 a odst. 5 s. ř. s. byl uvedený spis postoupen šestému senátu
Nejvyššího správního soudu. Podáním ze dne 23. 6. 2017 žalobce uplatnil námitku podjatosti
vůči soudci šestého senátu JUDr. Petru Průchovi z důvodu, že byl členem KSČ. Věc je vedena
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 217/2017.
[4] Věc byla následně postoupena sedmému senátu Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší
správní soud poučil účastníky řízení, že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat sedmý
senát; v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze soudců tohoto senátu může být senát
doplněn některým ze soudců osmého senátu. Podáním ze dne 23. 7. 2017 žalobce vznesl námitku
podjatosti soudce osmého senátu JUDr. Michala Mazance. Tuto námitku podjatosti, stejně jako
v ostatních shora vyjmenovaných případech, odůvodnil tím, že uvedený soudce byl členem KSČ.
Jednatel žalobce Rostislav Osoha je znám svými veřejnými antikomunistickými postoji, bojem
za demokracii a svobodu a odsouzením komunistického bezpráví, což může u uvedených soudců
vyvolat negativní osobní poměr k jednateli žalobce.
[5] Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti soudce JUDr. Petra Průchy
a dospěl k závěru, že není důvodná.
[6] Soudce JUDr. Petr Průcha k uplatněné námitce uvedl, že k projednávané věci ani
k účastníkům řízení nemá žádný poměr, který by mohl vést k pochybnostem o jeho nepodjatosti.
Na projednávání ani rozhodování v dané věci v předchozích řízeních se rovněž nepodílel.
U tohoto soudce nebylo doposud zpochybněno dodržování zákonných požadavků na soudní
rozhodování, a proto ani dřívější členství v KSČ nezakládá důvod jeho podjatosti.
[7] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení
uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl.
K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí
být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.
[8] Za poměr k věci ve smyslu §8 s. ř. s. se považuje přímý zájem soudce na projednávané
věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci
poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti
o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů
příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich
zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Rozhodnutí o vyloučení soudce
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen ze závažných důvodů, které soudci reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003-16, rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná
na www.nssoud.cz).
[9] Žalobce má za to, že JUDr. P. Průcha není s to nestranně a objektivně rozhodovat
z důvodu svého dřívějšího členství v KSČ. Ústavní soud v usnesení ze dne 17. 9. 2009,
sp. zn. I. ÚS 682/09, konstatoval, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci
v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší tzv. lustrační zákon, tj. zákon
č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí
ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky
a Slovenské republiky. Podle uvedeného zákona není prosté členství v KSČ skutečností, jež by
obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru nezávislosti soudce (např. i s ohledem
na jeho bývalé angažmá v KSČ) je tudíž nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho
jedinečným okolnostem. Ani ze zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, který stanovuje
předpoklady pro výkon funkce soudce, ani z žádného jiného právního předpisu nevyplývá
omezení pro členy politických stran či hnutí (včetně členství v KSČ) vykonávat soudcovské
povolání.
[10] Nejvyšší správní soud v obdobných případech (např. v usnesení ze dne 25. 1. 2011,
č. j. Nao 7/2011 – 2005, nebo ze dne 21. 12. 2011, č. j. Nao 89/2011 – 61) vyslovil,
že rozhodování soudce je výsledkem nejen jeho odborných znalostí a dovedností vykládat
a používat právní předpisy, nýbrž že se v něm též promítají jeho životní hodnoty, zkušenosti
a postoje. Konkrétně pro vstup do KSČ byly v každém individuálním případě dány zcela
konkrétní pohnutky, a pokud by soud tyto pohnutky chtěl s odstupem času hodnotit, musel by
se zabývat konkrétními okolnostmi jednotlivých případů, což mu nepřísluší.
[11] Ze shora uvedeného vyplývá, že samotné bývalé členství v politické straně (včetně
členství v KSČ v době před rokem 1989) nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení
soudce z projednávání a rozhodnutí věci.
[12] Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2011, čj. Nao 6/2011 - 208,
platí, že účastník řízení musí uvést další konkrétní skutečnosti, pro něž má za to, že daný soudce
je z projednávané věci vyloučen. Vliv členství soudce v KSČ na jeho nestrannost a nezávislost je
třeba posuzovat nikoli paušálně, ale případ od případu, ve vztahu ke konkrétním okolnostem
projednávané věci. Pouze na základě skutečnosti, že by některý soudce v minulosti byl členem
předlistopadové KSČ, nelze založit automaticky negativní poměr tohoto soudce k účastníkovi
řízení, který se prezentuje protikomunistickými názory.
[13] Ze shodně vznesených námitek podjatosti vyplývá, že žalobce předpokládá negativní
vztah shora uvedených soudců vůči jednateli žalobce, který je znám svými veřejně
prezentovanými antikomunistickými postoji. Aniž by se Nejvyšší správní soud vyjadřoval
k tvrzené obecné známosti o aktivistických postojích jednatele žalobce, je třeba vyjít z toho,
že žalobce netvrdil, že by soudce JUDr. P. Průcha jakkoli negativně vystupoval vůči jednateli
žalobce či žalobci samotnému, že by na ně jakýmkoli způsobem reagoval nebo se proti nim
negativně vymezoval. Nejvyšší správní soud neshledal žádnou vazbu mezi skutečností, že soudce
JUDr. P. Průcha byl v minulosti členem KSČ a jeho pravomocí rozhodovat o námitce podjatosti
jiného soudce. Obdobný závěr lze učinit i ohledně samotného předmětu řízení, tj. tvrzeného
nezákonného zásahu týkajícího se vyvlastnění (zřízení) věcného břemene a zápisu poznámky
do katastru nemovitostí ohledně pozemků žalobce.
[14] Jak se již vyjádřil Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 11. 2. 2011,
č. j. Nao 10/2011 - 63, soudci jsou, z povahy vykonávané profese, běžně konfrontováni
s negativními reakcemi účastníků řízení i veřejnosti na některá svá rozhodnutí a koneckonců
i s veřejně prezentovanými názory, týkajícími se jejich mimopracovního života, aniž by tím však
měla být jakkoli presumována nepodjatost jejich rozhodování. Jinými slovy, předpokladem
pro výkon funkce soudce, je mimo jiné, i schopnost snášet jistou vyšší míru (byť i neoprávněné)
kritiky svého profesního i osobního života a není tedy důvod se domnívat, že by tvrzená veřejná
činnost účastníků řízení měla jakkoli atakovat jejich osobní integritu.
[15] Vzhledem k výše uvedenému není návrh žalobce na vyloučení soudce JUDr. Petra Průchy
z projednávání a rozhodování o námitce podjatosti vznesené vůči JUDr. Marii Žiškové, důvodný.
[16] Žalobce vznesl námitku podjatosti i vůči soudci JUDr. Michalu Mazancovi. Tento soudce
by jako náhradní soudce o námitce podjatosti spolurozhodoval pouze za situace, kdyby bylo
nutné v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze soudců sedmého senátu doplnit
některým ze soudců osmého senátu. Tato situace však nenastala a uvedený soudce se na vydání
tohoto usnesení nikterak nepodílel. Námitka je tudíž bezpředmětná a Nejvyšší správní soud o ní
samostatně nerozhodoval (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006,
č. j. Nao 32/2005 - 34, nebo ze dne 11. 2. 2011, č. j. Nao 10/2011 - 63).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2017
Mgr. David Hipšr
předseda senátu