ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.266.2017:60
sp. zn. Nao 266/2017 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: M. Č., zast. JUDr. Petrou
Langerovou, Ph.D., se sídlem Schweitzerova 116/28, Olomouc, proti žalovanému: Ministerstvo
práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2016, č. j. MPSV-2016/264783-922, o námitce podjatosti
vznesené J. D., vůči soudkyni Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci JUDr. Martině
Radkove, Ph.D.,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci JUDr. Martina Radkova, Ph.D.,
není v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu
v Ostravě – pobočka v Olomouci pod sp. zn. 72 Ad 8/2017.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí
Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci ze dne 13. 9. 2016,
č. j. 316651/16/PR, jímž bylo rozhodnuto, že žalobkyni se nepřiznává dávka příspěvku
na bydlení.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce J. D.,
bytem B. 83, V., žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci.
Usnesením ze dne 3. 4. 2017, č. j. 72 Ad 8/2017 - 30, ustanovil soud žalobkyni zástupkyni z řad
advokátů. Následně žalobkyně na výzvu soudu v podání ze dne 23. 5. 2017 sdělila, že jako osobu
zúčastněnou na řízení označuje pana J. D., jejího bývalého zmocněnce a pronajímatele bytu,
v němž bydlí.
[3] Podáním ze dne 1. 8. 2017 vznesl pan D. námitku podjatosti soudkyně JUDr. Martiny
Radkovy, Ph.D., kterou odůvodnil tím, že se zmiňovaná soudkyně z řízení vedených u tamějšího
soudu pod sp. zn. 72 Na 6/2016 a 72 Ad 8/2017 dozvěděla o nezákonném omezování jeho
osobní svobody, které žádným způsobem nepřekazila. Dále pan D. doplnil, že dne 7. 12. 2016
podal návrh na zahájení řízení proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí, soudkyně
JUDr. Radkova však ve věci vydala výzvu k doplnění náležitostí podání a následně žalobu
odmítla. Předmětné podání přitom splňovalo veškeré zákonem požadované náležitosti a dotčená
soudkyně jej tedy pravděpodobně ani nečetla. Pan D. proto požaduje, aby byla soudkyně JUDr.
Radkova vyloučena z projednávání a rozhodování věci, neboť zmařila předběžné opatření ve věci
příspěvku na bydlení náležejícího žalobkyni.
[4] K námitce podjatosti se dne 7. 8. 2017 se vyjádřila soudkyně JUDr. Radkova,
která uvedla, že se necítí být podjatá, k účastníkům řízení ani domnělé osobě zúčastněné (panu D.
– pozn. NSS) nemá žádný vztah a zná je pouze ze služebního styku.
[5] Dne 7. 8. 2017 byla námitka podjatosti předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu
soudu, jemuž byla doručena dne 9. 8. 2017.
[6] V posuzované věci byl Nejvyšší správní soud nejprve nucen zodpovědět otázku, zda byla
námitka podjatosti uplatněna osobou oprávněnou. Postavení pana D. v předmětném soudním
řízení dosud nebylo vyjasněno. Žalobkyně jej v podání ze dne 23. 5. 2017 označila jako osobu
zúčastněnou na řízení, stejným způsobem se pak prezentuje i samotný pan D. Ze soudního spisu
vyplývá, že krajský soud pana D. žádným způsobem nevyzval, zda má v úmyslu uplatňovat
v řízení práva osoby zúčastněné na řízení. Z obsahu jeho podání je však zjevné, že tak činí.
Krajský soud přitom dosud nerozhodl, že by mu postavení osoby zúčastněné na řízení
nesvědčilo. JUDr. Radkova ve vyjádření k námitce podjatosti sdělila, že o postavení osoby
zúčastněné na řízení bude teprve rozhodováno.
[7] Podle §34 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) „[s]oud
usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není
osobou zúčastněnou na řízení.“ Jakkoliv má přitom Nejvyšší správní soud pochybnosti o tom,
zda panu D. skutečně postavení osoby zúčastněné na řízení svědčí, je přesvědčen, že dokud
krajský soud nerozhodl o opaku, je třeba na něj jako na osobu zúčastněnou pohlížet. Z tohoto
hlediska je tedy nezbytné hodnotit i jím podanou námitku podjatosti jako přípustnou a věcně ji
projednat.
[8] Námitka podjatosti není důvodná.
[9] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[10] Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce
na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce,
který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu.
Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou
vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům,
popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
[11] Pan D. odůvodnil námitku podjatosti jmenované soudkyně krajského soudu výlučně jejím
postupem a rozhodováním ve věcech, v nichž vystupoval jako účastník řízení, respektive jako
zmocněnec účastníka řízení. Již ze samotného §8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. však jednoznačně
vyplývá, že soudce nemůže být z rozhodování věci vyloučen pouze proto, že rozhodoval v jiné
věci téhož účastníka. Tento závěr opakovaně potvrdila i judikatura Nejvyššího správního soudu
(viz např. rozsudek ze dne 19. 3. 2008, č. j. 6 Ads 123/2007 – 53, usnesení ze dne 13. 11. 2014, č.
j. Nao 389/2014 - 40, nebo ze dne 29. 10. 2015, č. j. Nao 287/2015 – 29).
[12] Současně z ničeho nevyplývá, že by snad měla mít dotčená soudkyně k panu D. jakýkoliv
nestandardní vztah, který by měl vliv na postup v řízeních, v nichž pan D. figuruje jako účastník
(osoba zúčastněná na řízení) či jejich zmocněnec. Tvrzení obsažená v námitce podjatosti jsou
zcela vágní a ničím nepodložená a nevyvolávají pochybnosti o nezaujatosti dotčené soudkyně.
Žádné skutečnosti, pro něž by měla být JUDr. Radkova vyloučena z projednávání a rozhodnutí
věci pak Nejvyšší správní soud nezjistil ani z obsahu soudního spisu a neoznačila je ani samotná
dotčená soudkyně, která naopak uvedla, že se podjatou být necítí. Z těchto důvodů soud
neshledal, že by existovaly důvody pro vyloučení zmiňované soudkyně z projednávání a
rozhodování věci a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2017
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu