ECLI:CZ:NSS:2017:PST.36.2017:21
sp. zn. Pst 36/2017 - 21
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního
a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy
senátu Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka,
Miloslava Výborného a soudkyň Daniely Zemanové a Marie Žiškové v právní věci navrhovatelky:
vláda, se sídlem nábřeží E. Beneše 4, 125 11, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření
JUDr. V. H., ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 3, 140
21, Praha 4, proti odpůrkyni: politická strana Strana pro ekologii a zdraví, IČ 71339531, se
sídlem Habrovice 86, 403 40 Ústí nad Labem, v řízení o návrhu na rozpuštění politické strany
takto:
I. Politická strana Strana pro ekologii a zdraví se r o z p o u š t í .
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem politické strany Strana pro ekologii a zdraví je j m e n o v á n a
společnost AK2H insolvence v.o.s., IČ 01885073, se sídlem Pařížská 1218/7,
Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
[1] Dne 14. února 2017 podala u Nejvyššího správního soudu vláda
(dále jen „navrhovatelka“) návrh na rozpuštění politické strany Strana pro ekologii a zdraví
(dále jen „odpůrkyně“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických
stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního
soudu ze dne 11. února 2015 č. j. Pst 16/2014-22 byla odpůrkyni pozastavena činnost,
neboť opakovaně nesplnila povinnost vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách
tím, že nepředložila Poslanecké sněmovně Parlamentu výroční finanční zprávy za roky 2012
a 2013. Odpůrkyně však ani poté neučinila kroky k odstranění závadného stavu. Sice dodatečně
předložila Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu za rok 2014, avšak ne v úplnosti
stanovené zákonem, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 761 z 27. schůze konané dne
21. května 2015, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických
hnutí za rok 2014. Výroční finanční zprávu za rok 2015 pak podle usnesení Poslanecké sněmovny
č. 1232 z 47. schůze konané dne 25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních
zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, odpůrkyně nepředložila vůbec. Neučinila
tak ani dodatečně.
[2] Odpůrkyně se k návrhu, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána (doručeno oznámením
na úřední desce soudu podle §50i občanského soudního řádu), ve stanovené lhůtě nevyjádřila.
[3] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem
účastníků řízení bez nařízení jednání.
[4] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, vyplývala
povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci
výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení.
Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, může být činnost
strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné
s §17 až 19.
[5] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb.,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017
zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přejdou
kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané
Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Namísto Poslanecké sněmovny budou politické strany a hnutí předkládat své výroční finanční
zprávy tomuto úřadu (§19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Stále platí, že nesplnění této povinnosti bude důvodem pro podání podnětu vládě k podání
návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí,
popřípadě na její rozpuštění (§14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném
znění). Nicméně podle přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.)
je zřejmé, že odpůrkyně má i nyní plnit povinnost předložit výroční finanční zprávy za roky 2012
až 2015 (případně též 2016) vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudí
naposledy ve lhůtě do 7. června 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona
o politických stranách v dosavadním znění. Agendu výročních finančních zpráv politických stran
a hnutí předá Poslanecká sněmovna nově zřízenému úřadu až letos, nejpozději do 30. září 2017
(čl. II bod 1 části první zákona č. 302/2016 Sb.).
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje
Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud
podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[7] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku ze dne 11. února 2015
č. j. Pst 16/2014-22 již byla odpůrkyni pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnila
povinnost vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložila Poslanecké
sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013.
[8] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že podle
usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 761 z 27. schůze konané dne 21. května 2015,
ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014,
odpůrkyně předložila neúplnou finanční zprávu za rok 2014 [usnesení II písm. a) bod 16],
a podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1232 z 47. schůze konané dne 25. května 2016,
ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015,
odpůrkyně nepředložila finanční zprávu za rok 2015 [usnesení III bod 11]. Poslanecká sněmovna
proto požádala vládu o podání návrhu na rozpuštění odpůrkyně, jak se také stalo.
[9] Protože podle §96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu,
který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Poslanecké sněmovny aktuální informaci
ohledně předmětných výročních finančních zpráv.
[10] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 28.
března 2017 č. j. PS2017/3872, 2017/KV/212, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro
účely tohoto řízení, vyplývá, že odpůrkyně nepředložila do 28. března 2017 včetně výroční
finanční zprávy za léta 2012 a 2015 a že nedoplnila neúplné výroční finanční zprávy za léta 2013 a
2014.
[11] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise bylo zjištěno, že odpůrkyně skutečně
nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu vůbec
nepředložila příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, výroční finanční zprávu za rok 2012,
resp. úplnou výroční finanční zprávu za rok 2013, pro což již byla činnost odpůrkyně citovaným
rozsudkem Nejvyššího správního soudu pozastavena, dále nedoplnila neúplnou výroční finanční
zprávu za rok 2014, nepředložila výroční finanční zprávu za rok 2015 a neučinila tak ani později.
Odpůrkyně tak opakovaně nesplnila zákonnou povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona
o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, přičemž nesplnění této povinnosti
představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout
o rozpuštění strany nebo hnutí [§13 odst. 1 písm. b) cit. zákona].
[12] Ze znění i smyslu §14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném
znění je zřejmé, že za situace, kdy politická strana výroční finanční zprávu nepředložila
buď vůbec, anebo ji nepředložila se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo
opakovaně, takové porušení §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění
do 31. prosince 2016, opodstatňuje rozpustit politickou stranu, jelikož platí, že „strana a hnutí
mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění ..., jestliže je jejich činnost v rozporu s §1 až 5
nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají
skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§13 odst. 5 uvedeného zákona). Právě tato situace
nastala v nyní projednávané věci.
[13] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění odpůrkyně jako politické strany.
[14] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[15] Podle §13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách v platném a účinném znění soud
v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí
být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen
statutárního orgánu odpůrkyně ve smyslu §191 odst. 3 občanského zákoníku, soud proto
jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle §191 odst. 4
občanského zákoníku. Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorem odpůrkyně společnost
AK2H insolvence v.o.s., IČ 01885073, se sídlem Pařížská 1218/7, Ústí nad Labem, tj. v obci sídla
odpůrkyně. Likvidace odpůrkyně se řídí podle §187 a násl. občanského zákoníku. Podle §205
likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto
dokumenty, příp. též návrh na použití likvidačního zůstatku předloží ke schválení Nejvyššímu
správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády
č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním
pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby
jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků
právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, a bude likvidátorovi na jeho návrh
přiznána soudem po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politická strana je o p r á v n ě n a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu
má odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 29. března 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu