ECLI:CZ:NSS:2017:VOL.42.2017:11
sp. zn. Vol 42/2017 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaj), Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka,
Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci navrhovatelky: K. M., proti
odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, 140 21 Praha, týkající se
vyslovení návrhu na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
konaných ve dnech 20. a 21. října 2017,
takto:
I. Návrh se odm ít á .
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 2. 11. 2017 se navrhovatelka domáhala toho, aby Nejvyšší správní soud
rozhodl o neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných
ve dnech 20. a 21. 10. 2017.
[2] Navrhovatelka uvedla, že dle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České
republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o volbách do Parlamentu“), mohou do Poslanecké sněmovny kandidovat
jen politické strany a politická hnutí, nikoli nezávislí kandidáti, což označila za diskriminační. Dále
uvedla, že nárok na zisk mandátů mají jen ty politické strany a hnutí, které ve volbách získaly
nejméně 5 % hlasů (u koalic je to 10 %, 15 %, resp. 20 % hlasů v závislosti na počtu subjektů
v koalici). S ohledem na tuto úpravu každoročně propadnou statisíce hlasů, což navrhovatelka
také považuje za diskriminační vůči malým politickým stranám a hnutím. Současně má za to,
že příspěvek na úhradu volebních nákladů, který tíží každou kandidující politickou stranu nebo
hnutí, omezuje přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek.
[3] Navrhovatelka uvedla výtky vůči právní úpravě, na jejímž základě se dle odevzdaných
hlasů zjišťuje, kolik strana či hnutí získala mandátů. Zvýhodněny jsou strany a hnutí s větší
voličskou podporou, což dle navrhovatelky značí porušení čl. 18 odst. 1 Ústavy, dle něhož se u
voleb do Poslanecké sněmovny uplatňuje poměrné zastoupení. V návrhu je zmíněno
i financování politických stran a hnutí ze státního rozpočtu, které navrhovatelka označila
za nelegitimní a nedemokratické, jelikož voliči ze svých daní platí i ty strany a hnutí, které nevolili
a proti kterým mají výhrady.
[4] Posléze se navrhovatelka ve svém návrhu věnovala prostoru, který jednotlivé strany
a hnutí dostávají v médiích. Kritizovala rozdílný prostor, který dostávají velké strany a hnutí
oproti malým stranám a hnutím. Poukázala na údajně zfalšované průzkumy volebních preferencí.
Dále namítla, že na televizní stanici Nova byli v předvečer voleb přizvání jen zástupci hnutí ANO
2011 a České strany sociálně demokratické.
[5] Návrh obsahuje tvrzení o tom, že v některých politických stranách a hnutích byla
prodávána volitelná místa na kandidátních listinách, a tvrzení o tom, že v Ústí nad Labem byli
upláceni voliči České strany sociálně demokratické. Navrhovatelka zmínila, že během voleb byl
zatčen PhDr. Miroslav Sládek, k čemuž uvedla řadu výhrad.
[6] Dle návrhu došlo ve volebním okrsku č. 40 v Opavě v sobotu 21. 10. 2017 k řadě obtíží
a posunutí hlasování, které zde skončilo až v 15.00 hod. Voliči tak v tomto okrsku již mohli mít
před 15. hodinou z předběžných výsledků informaci o tom, jak volby dopadnou, což mohlo
ovlivnit jejich volební chování.
[7] Navrhovatelka uvedla, že „někteří důchodci“ dostali k dispozici pouze volební lístky hnutí
ANO 2011. Některé volební komise dle tvrzení navrhovatelky chybně započítávaly preferenční
hlasy, a to v jednom volebním okrsku v Praze-Slivenci, Plzni a Ostravě. V Chebu byly
distribuovány volební lístky, kde chyběl hlasovací lístek Strany práv občanů, což mohlo vést
k tomu, že tuto stranu řada občanů nevolila. Na některých místech v Praze nebyly volební lístky
distribuovány. Voliči v těchto místech byli omezeni v tom, aby se mohli rozhodnout, koho budou
volit.
[8] Navrhovatelka nesouhlasí s tím, že někteří občané byli zbaveni volebního práva.
Jako příklad uvedla pacienty v nemocnici v Praze Krči. Za nejvážnější pochybení považuje
výpadek volebního serveru volby.cz. Státní volební komisi bylo dle mínění navrhovatelky
oznámeno, že za výpadkem stojí počítačoví hackeři. Počítačový útok vysvětluje,
proč se předběžné výsledky tolik lišily od výsledků konečných.
[9] S odkazem na to, že v hlavním městě Praze jednotlivé strany dosáhly jiné podpory
než ve zbytku republiky, navrhovatelka dovozuje, že v hlavním městě byly výsledky voleb
částečně zfalšovány. V Písku nebo Hodoníně mělo dojít k tomu, že si v oliči, kteří volili nějakou
stranu, stěžovali, že tato strana v jejich okrsku nezískala ani jeden hlas.
[10] Souhrn uvedených skutečností dle navrhovatelky vede k závěru, že volby byly ovlivněny
způsobem, který měl vliv na jejich výsledek. Navrhla proto rozhodnout o neplatnosti voleb jako
celku.
[11] Nejvyšší správní soud návrh vyhodnotil podle jeho obsahu a dospěl k závěru,
že jde o návrh na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2017. Za takový ostatně sama navrhovatelka svůj návrh výslovně
označila.
[12] Pro soudní přezkum voleb do Parlamentu České republiky je určující znění §87 zákona
o volbách do Parlamentu, dle něhož platí:
(1) Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního
právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá
politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby
do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů
po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(2) Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může
domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu
ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý
kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována, (dále jen
„navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(3) Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení
tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.
(4) Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto
zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.
(5) Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena
ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
[13] Výkladem citovaného ustanovení se Nejvyšší správní soud zabýval v usnesení ze dne
26. 6. 2006, č. j. Vol 5/2006 - 46, publikovaném pod č. 944/2006 Sb. NSS, dostupném
z www.nssoud.cz. Zde soud objasnil, že voleb do Poslanecké sněmovny se týká §87 odst. 1
zákona o volbách o Parlamentu, kdežto §87 odst. 2 tohoto zákona se týká voleb do Senátu.
Z těchto ustanovení je patrné, že u voleb do Poslanecké sněmovny je možno podat výhradně
návrh na neplatnost volby kandidáta (či více kandidátů), kdežto u voleb do Senátu je možno
podat návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost voleb či návrh na neplatnost volby
kandidáta.
[14] Úprava v §87 odst. 3 až 5 zákona o volbách do Parlamentu není samostatná, ale jde
o ustanovení navazující na §87 odst. 1 a 2 daného zákona. To znamená, že v §87 odst. 1 a 2
zákona o volbách do Parlamentu je stanoveno, jaký typ návrhu je možno u jednotlivých voleb
podat; v §87 odst. 3 až 5 daného zákona jsou uvedeny důvody jednotlivých typů návrhů.
[15] Voleb do Poslanecké sněmovny se netýká §87 odst. 3 a 4 zákona o volbách
do Parlamentu, jelikož jsou v nich obsaženy důvody návrhů, které nelze u těchto voleb podat
(tj. návrhu na neplatnost voleb a návrhu na neplatnost hlasování). Voleb do Poslanecké
sněmovny se týká jen §87 odst. 5 daného zákona. Pro bližší odůvodnění lze odkázat na zmíněné
usnesení sp. zn. Vol 5/2006.
[16] Lze shrnout, že z právní úpravy vyplývá, že u voleb do Poslanecké sněmovny nelze podat
návrh na neplatnost voleb, ale toliko návrh na neplatnost volby kandidáta (resp. více kandidátů).
[17] Navrhovatelka však podala návrh na neplatnost voleb, což není přípustné. Nejvyšší
správní soud proto její návrh odmítl dle §46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[18] O náhradě nákladů řízení o návrhu bylo rozhodnuto dle §93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož
na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. listopadu 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu