ECLI:CZ:NSS:2018:1.AS.348.2017:47
sp. zn. 1 As 348/2017 - 47
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobců: a) P. T., b) Žlab,
s. r. o., se sídlem Ostrožská Lhota 413, oba zastoupeni Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se
sídlem Heršpická 813/5, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem
tř. Tomáše Bati 21, Zlín, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2015, č. j.
KUZL 45811/2015, sp. zn. KUSP 45811/2015 ŽPZE-AO, za účasti osoby domáhající se
postavení osoby zúčastněné na řízení: Honební společenstvo Ostrožská Lhota, se sídlem
Ostrožská Lhota 162, zastoupena JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem Lidická
710/57, Brno, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského
soudu v Brně ze dne 19. 9. 2017, č. j. 29 A 138/2015 – 67,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2017, č. j. 29 A 138/2015 – 67, se z r u š u j e
a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem
[1] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 19. 9. 2017, č. j. 29 A 138/2015 – 67, zrušil
rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2015, č. j. KUZL 45811/2015. Tímto rozhodnutím žalovaný
potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Uherské Hradiště (dále jen „městský úřad“) ze dne
1. 6. 2015, č. j. OŽP/40349/2015/KreS (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl
žalobce a) podle §13 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, odvolán z funkce myslivecké
stráže ustanovené pro honitbu Ostrožská Lhota, ev. č. 39, užívanou žalobcem b).
[2] Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání, které žalovaný zamítl v záhlaví
označeným rozhodnutím, rozhodnutí městského úřadu potvrdil a s jeho závěry se ztotožnil.
Uvedl, že dle §13 odst. 2 zákona o myslivosti je možné zrušit ustanovení myslivecké stráže,
pokud se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných údajů. Nesprávným podkladem
byla v daném případě smlouva o nájmu honitby Lhotsko ze dne 13. 3. 2013, dle které právně
neexistující Honební společenstvo Lhotsko pronajalo žalobci b) neexistující honitbu Lhotsko.
Správný název honitby je Ostrožská Lhota. Nájemní smlouva tedy neopravňovala žalobce b)
k užívání honitby ani k ustanovení mysliveckého hospodáře a mysliveckých stráží. Jelikož byla
tato smlouva vadná již v základních bodech, nebyla její oprava v rámci zákona možná, a proto
nebylo účelné provádět další dokazování. Žalobci si od počátku museli být vědomi, že nájemní
smlouvu na honitbu Ostrožská Lhota nepředložili, a proto se nemohou domáhat ochrany práv
nabytých v dobré víře. Smlouva o nájmu honitby nevykazovala pouhou jazykovou vadu
v označení osoby. Došlo k uzavření nájemní smlouvy mezi blíže neurčeným subjektem, jejímž
předmětem byla neexistující honitba.
[3] Závěry žalovaného napadli žalobci žalobou, které krajský soud vyhověl, a rozhodnutí
žalovaného zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
II. Kasační stížnost
[4] Osoba domáhající se postavení osoby zúčastněné na řízení (stěžovatel) napadá rozsudek
krajského soudu kasační stížností.
[5] Namítá, že řízení před krajským soudem bylo zatíženo vadou, která měla za následek
nezákonnost napadeného rozsudku, neboť soud stěžovatele nepřizval k účasti na řízení
před krajským soudem, ačkoli byl stěžovatel účastníkem správního řízení.
[6] Stěžovatel rozvádí, že je držitelem honitby Ostrožská Lhota, pročež byl účastníkem řízení
o odvolání myslivecké stráže pro honitbu Ostrožská Lhota, které bylo ukončeno vydáním
rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2015, č. j. KUZL 45811/2015. Vedle stěžovatele a žalobce
a) byl účastníkem správního řízení již jen žalobce b). V řízení před správními orgány obou stupňů
byl stěžovatel zastoupen advokátem.
[7] Dne 23. 9. 2017 se stěžovatel z úřední desky krajského soudu náhodně dozvěděl, že tento
soud rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2015 zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení.
[8] Stěžovatel zdůrazňuje, že ačkoli již z vymezení účastníků správního řízení bylo zcela
zřejmé, že stěžovatel, jako držitel honitby Ostrožská Lhota, byl rozhodnutím žalovaného ze dne
26. 8. 2015 přímo dotčen ve svých právech, a že mohl být přímo dotčen jeho zrušením ve smyslu
§34 odst. 1 zákona č. 150/2002, soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), krajský soud stěžovatele
přímo ani prostřednictvím jeho zástupce nevyrozuměl o probíhajícím řízení ani jej nevyzval
k oznámení, zda bude v řízení uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení dle ustanovení §34
odst. 2 s. ř. s.
[9] Stěžovatel se tak o podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2015
dozvěděl až z napadeného rozsudku a byl tak zcela zbaven možnosti hájit v soudním řízení svá
práva. Tento postup dle stěžovatele založil vadu napadeného rozsudku, pro kterou je nutno
jej zrušit podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne
2. 5. 2007 č. j. 5 As 3/2007 - 68, ze dne 21. 12. 2005, č. j. 1 As 39/2004 - 75, nebo ze dne
29. 5. 2013 č. j. 6 Aos 3/2012 - 74).
[10] Žalovaný se ke kasační stížnosti stěžovatele vyjádřil přípisem ze dne 2. 11. 2017,
ve kterém uvádí, že nerozporuje názor stěžovatele, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 26. 8. 2015 měl mít stěžovatel možnost jako vedlejší účastník hájit svá práva
dotčená žalobou napadeným rozhodnutím. Konstatoval tedy, že k obsahu kasační stížnosti
neuplatňuje žádné námitky.
[11] Žalobci se ke kasační stížnosti stěžovatele vyjádřili přípisem ze dne 22. 11. 2017, kterým
navrhují zamítnutí kasační stížnosti. Vyjadřují přesvědčení, že stěžovatel není osobou
zúčastněnou na řízení, neboť nebyl nijak dotčen na svých právech a povinnostech vydáním
napadeného rozhodnutí a nebyl by dotčen ani v případě, že by rozhodnutí nebylo vydáno.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[12] Kasační stížnost je projednatelná, po jejím posouzení dospěl soud k závěru, že je
důvodná.
[13] Nejvyšší správní soud shledává, že ze spisového materiálu i rozhodnutí žalovaného
a správního orgánu prvního stupně je jednoznačně zřejmé, že stěžovatel, jakožto držitel honitby
Ostrožská Lhota, ev. č. 39, byl účastníkem řízení o návrhu na zrušení ustanovení myslivecké
stráže pro tuto honitbu. V obou správních rozhodnutích je stěžovatel, spolu s oběma žalobci,
označen jako „účastník řízení dle §27 odst. 1 správního řádu“. Se stěžovatelem bylo rovněž jako
s účastníkem jednáno v průběhu celého správního řízení (byly mu doručovány písemnosti, byl
vyzýván k vyjádření apod.).
[14] Podle §34 s. ř. s. jsou osobami zúčastněnými na řízení ty osoby, které byly přímo dotčeny
ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí
nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu
výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob
zúčastněných uplatňovat.
[15] Ačkoli žalobci neoznačili stěžovatele již v žalobě, bylo povinností krajského soudu
(předsedy senátu) vyrozumět stěžovatele o probíhajícím řízení, jakož jej i vyzvat, aby oznámil,
zda bude svá práva v řízení uplatňovat. Osoba zúčastněná na řízení má právo předkládat písemná
vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízeném jednání a žádat, aby jí bylo při jednání
uděleno slovo. Rovněž se jí doručuje rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí (§34 odst. 2,
3 s. ř. s). V projednávané věci však krajský soud nic v tomto směru neučinil.
[16] Nejvyšší správní soud uzavírá, že krajský soud zatížil soudní řízení podstatnou vadou,
která mohla mít za následek nezákonnost vydaného rozsudku, a proto přistoupil k jeho zrušení.
IV. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
[17] Nejvyšší správní soud vyhodnotil kasační stížnost stěžovatele jako důvodnou. Proto podle
§110 odst. 1 s. ř. s. napadený rozsudek krajského soudu zrušil.
[18] Na krajském soudu proto bude, aby v dalším řízení splnil svoji povinnost vyplývající
z §34 odst. 2 s. ř. s. a vyrozuměl stěžovatele o probíhajícím řízení, příp. s ním následně jednal
jako s osobou zúčastněnou na řízení, jestliže stěžovatel vyjádří vůli práva osoby zúčastněné
na řízení uplatňovat.
[19] Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu
řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem
ve zrušovacím rozhodnutí (§110 odst. 4 s. ř. s.). Podle §110 odst. 3 věty první s. ř. s. krajský
soud v novém rozhodnutí rozhodne také o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. července 2018
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu