ECLI:CZ:NSS:2018:10.AZS.76.2018:30
sp. zn. 10 Azs 76/2018 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové,
soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ladislava Derky v právní věci žalobce: T. N., zast. Mgr.
Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
27. 9. 2017, čj. OAM-284/ZA-ZA11-HA11-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2018, čj. 42 Az 20/2017-28,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím vydaným dne 27. 9. 2017 žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu
podle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí
žalobu ke krajskému soudu, který ji zamítl rozsudkem ze dne 28. 2. 2018.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Soud podle stěžovatele nesprávně vyhodnotil napadené
rozhodnutí, ve kterém žalovaný dostatečně nezkoumal udělení doplňkové ochrany podle
§14a zákona o azylu; zatížil tak svůj rozsudek vadou nepřezkoumatelnosti. Stěžovatel tvrdí,
že mu po návratu do jeho země původu hrozí újma v podobě pronásledování jeho rodiny
ze strany policejních složek, které se podle organizace Freedom House dopouštějí mučení
představitelů opozice a se kterými pravděpodobně spolupracuje nynější přítel jeho bývalé ženy.
Ten mu v průběhu roku 2016 vyhrožoval. Jako důvod pronásledování stěžovatel ve vztahu
ke své osobě uvedl své „pacifistické postoje“, které považuje za projev politického názoru.
Újma ve smyslu zákona o azylu stěžovateli hrozí také z důvodu probíhající války na území
Ukrajiny, neboť tam stále dochází k nerozlišujícímu násilí, jehož důsledkem jsou úmrtí civilistů.
Stěžovatel se také obává, že po návratu na Ukrajinu by musel nastoupit do armády, neboť kvůli
rozsáhlé dezerci v počátcích ozbrojeného konfliktu musí armáda doplňovat početní nedostatek
prostřednictvím odvodů bojeschopných mužů. Stěžovatel proto navrhl, aby NSS zrušil rozsudek
krajského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení, případně aby zrušil též rozhodnutí žalovaného.
[3] Žalovaný se domnívá, že kasační námitky nevypovídají o žádném pochybení,
kterého by se on či krajský soud dopustil. Podle žalovaného bylo ve správním řízení objasněno,
že stěžovatelovým důvodem pro podání žádosti o azyl byla především legalizace jeho pobytu
na území ČR, neboť zde pozbyl povolení k dlouhodobému pobytu a obdržel výjezdní příkaz.
Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost, případně aby ji zamítl.
[4] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti
v souladu s §104a s. ř. s. zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne
jako nepřijatelnou (viz usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, publikované
pod č. 933/2006 Sb. NSS).
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] Stěžovatel výslovně neuvedl, v čem spatřuje důvody zakládající přijatelnost jeho kasační
stížnosti. Pouze namítal vady řízení před správním orgánem i před soudem (nedostatečně zjištěný
skutkový stav a nepřezkoumatelnost).
[7] Nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu by zakládala přijatelnost kasační stížnosti,
pokud by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé; takovou vadu však NSS
neshledal. Krajský soud se dostatečně věnoval zjištěním žalovaného i tvrzením stěžovatele,
popsal rozhodný skutkový stav a se všemi žalobními námitkami se řádně a srozumitelně
vypořádal.
[8] Stěžovatel nesplňuje žádný z důvodů pro udělení azylu podle §12 až §13 či doplňkové
ochrany podle §14a a §14b zákona o azylu. Během správního řízení uvedl, že do ČR přicestoval
v roce 2014, aby zachránil vztah s bývalou manželkou. Do 21. 12. 2016 měl stěžovatel povolen
dlouhodobý pobyt, který mu však nebyl prodloužen a dostal výjezdní příkaz. Institut azylu
však neslouží k legalizaci pobytu cizince na území ČR poté, co mu vyprší platnost některé
z forem pobytového oprávnění podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Stěžovateli
se ani nepodařilo prokázat spojitost mezi jeho politickými názory – mírovým pohledem
na svět - a vyhrožováním ze strany současného přítele jeho bývalé manželky
(které již v současnosti ani nepokračuje). K prokázání pronásledování ze strany policejních složek
či případné hrozící újmy nepostačí pouhá stěžovatelova domněnka, že tento muž s ukrajinskou
policií spolupracuje. Stejně tak stěžovatel neprokázal, proč by se on sám či jeho rodina
měla obávat mučení ze strany policie v případě, že by se na ni obrátil (např. v souvislosti
se zmíněným vyhrožováním od manželčina přítele).
[9] Současnou bezpečnostní situací na Ukrajině se NSS zabýval již několikrát.
Dospěl k závěru, že se nejedná o tzv. totální konflikt, jenž by dosahoval takové intenzity,
že by byl každý civilista na území Ukrajiny vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy.
Jedná se o konflikt izolovaný pouze ve východní části Ukrajiny, jehož intenzita i v dotčených
oblastech výrazně kolísá (např. rozsudek ze dne 18. 3. 2015, čj. 3 Azs 237/2014-25, či usnesení
ze dne 9. 11. 2016, čj. 1 Azs 237/2016-26). Stěžovatel pochází z Ivanofrankivské oblasti
na západě země a nic nenasvědčuje tomu, že by byl vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy
v důsledku konfliktu v Luhanské a Doněcké oblasti (tzv. linie dotyku). Nelze přisvědčit
ani názoru stěžovatele, že by mu vznikla vážná újma v důsledku nuceného zapojení
do ozbrojeného konfliktu. Služba v armádě, ač nedobrovolná, není důvodem pro udělení azylu
či doplňkové ochrany (viz např. rozsudek ze dne 17. 12. 2015, čj. 5 Azs 158/2015-24).
Nadto podle zprávy odboru azylové a migrační politiky, která se mimo jiné týká politické
a bezpečnostní situace a vojenské služby na Ukrajině a která je součástí správního spisu,
se objevují jen ojedinělé boje v linii dotyku. Zároveň od září roku 2016 probíhá propouštění
neprofesionálních příslušníků armády do záloh.
[10] Zákon o azylu a ustálená judikatura NSS poskytují dostatečnou odpověď na všechny
námitky uvedené v kasační stížnosti. NSS neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační
stížnosti k věcnému projednání.
[11] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele,
a NSS ji proto odmítl podle §104a s. ř. s.
[12] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. července 2018
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu