ECLI:CZ:NSS:2018:7.AFS.31.2018:44
sp. zn. 7 Afs 31/2018 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Pavla Molka a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému:
Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, se sídlem Horova 824/17, Hradec Králové, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2018,
č. j. 31 Af 51/2016 – 106,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal
zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2018, č. j. 31 Af 51/2016 – 106.
Tímto usnesením bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o žalobě, kterou
se stěžovatel domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2016,
č. j. 1516990/16/2711-70462-603495, a zároveň vyslovení jeho nicotnosti. Stěžovatel současně
s podáním kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti. Rovněž požádal soud o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
[2] Usnesením ze dne 22. 2. 2018, č. j. 7 Afs 31/2018 – 32, Nejvyšší správní soud žádost
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl
a současně stěžovatele vyzval k zaplacení soudních poplatků a k předložení plné moci udělené
advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo prokázání, že má vysokoškolské
právnické vzdělání. Ke splnění těchto povinností mu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení usnesení
a poučil ho o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě, resp. nedoložení splnění
podmínky podle §105 odst. 2 s. ř. s. ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno
dne 27. 2. 2018. Stěžovatel však soudní poplatky nezaplatil a nedoložil zastoupení advokátem,
resp. neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání.
[3] V reakci na uvedené usnesení zaslal stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu
dne 13. 3. 2018 další žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Stěžovatel ke svým osobním poměrům v žádosti uvedl, že „na základě objektivně nového skutkového
i právního stavu v mezidobí nově nastalého (nově prováděné exekuce) objektivně důvodně žádá pro předmětné
řízení o kasační stížnosti (řízení zastaveno pro nezaplacení SOP) o ustanovení zástupce z řad advokátů
a o osvobození od soudních poplatků, neboť v mezidobí došlo u žalobce/žadatele ke změně faktických poměrů,
což muselo být a je zdejšímu soudu z jeho úřední činnost dobře známo.“ Další námitky stěžovatel směřoval
již jen vůči postupu správce daně a k povinnosti nezbytného zastoupení advokátem podle §105
odst. 2 s. ř. s.
[4] Stěžovatel však ani k této žádosti nedoložil žádné podklady, kterými by ozřejmil své
osobní poměry, tím spíše žádné podklady, kterými by prokázal změnu poměrů, která u něj měla
nastat v době od vydání výše uvedeného usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
22. 2. 2018, č. j. 7 Afs 31/2018 – 32. Za takovou skutečnost nelze považovat zcela obecné
a nepodložené tvrzení stěžovatele, že „změna faktických poměrů“ musela být soudu známa z jeho
úřední činnosti. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvod o nynější opakované žádosti
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti znovu rozhodnout samostatným usnesením. Byť obecně platí, že o žádosti
o osvobození od soudního poplatku musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního
poplatku řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto
pravidla by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním
stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního
poplatku v rámci jednoho řízení je proto soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost
obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení
(viz např. rozsudky tohoto soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65, ze dne 16. 12. 2015,
č. j. 8 As 145/2015 – 12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2014 – 32, a nález Ústavního
soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17).
[5] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost
podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li
poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho
zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu
kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném
uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li
tak tento nebo zvláštní zákon.
[6] Podle §40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo
rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti
určující její počátek.
[7] Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro zaplacení soudního
poplatku, bylo úterý 27. 2. 2018, byla posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku
středa 14. 3. 2018.
[8] Jelikož stěžovatel soudní poplatek v určené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší správní soud
rozhodl podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
o zastavení řízení o kasační stížnosti.
[9] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu
své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s., přestože
k tomu byl usnesením ze dne 22. 2. 2018, č. j. 7 Afs 31/2018 - 32, rovněž vyzván, Nejvyšší
správní soud nepostupoval podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu §47 písm. c) s. ř. s.,
neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před
odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem
(srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016 - 29,
ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016 - 35, či ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 - 70).
[10] Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, protože o tomto mimořádném opravném prostředku bylo rozhodnuto
bez zbytečného prodlení po nezbytném poučení účastníků řízení a obstarání dalších podkladů
nutných pro rozhodnutí.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. března 2018
Mgr. David Hipšr
předseda senátu