ECLI:CZ:NSS:2018:8.AFS.42.2018:22
sp. zn. 8 Afs 42/2018-22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: J. H.,
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2017, čj. 4365/17/5100-41454-711974, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 2. 2018,
čj. 31 Af 23/2017-79,
takto:
I. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků se zamítá .
II. Soud v y z ý v á žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil
soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč.
III. Návrh žalobce na ustanovení zástupce se zamítá .
IV. Soud v y z ý v á žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení buďto
předložil soudu plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační
stížnosti, n e b o aby ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
VI. Žalobci se u k l á d á zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí České
republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se u Krajského soudu v Brně domáhal zrušení či vyslovení nicotnosti rozhodnutí
žalovaného ze dne 31. 1. 2017. Krajský soud v Brně postoupil věc Krajskému soudu v Hradci
Králové jako místně příslušnému. Žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků,
ustanovení zástupce a namítl podjatost všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové.
O námitce podjatosti rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením čj. Nao 269/2017-40 tak,
že žádný ze soudců krajského soudu není z projednávání věci vyloučen.
[2] Krajský soud poté usnesením čj. 31 Af 23/2017-49 rozhodl o nepřiznání osvobození
od soudních poplatků, zamítl návrh na ustanovení zástupce a žalobě nepřiznal odkladný účinek.
Kasační stížnost proti tomuto usnesení odmítl Nejvyšší správní soud pro opožděnost usnesením
čj. 7 As 370/2017-14.
[3] Krajský soud následně žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku. Na tuto výzvu
reagoval podáním, ve kterém opětovně žádal o osvobození od soudních poplatků, ustanovení
advokáta a namítal podjatost všech soudců krajského soudu.
[4] Vzhledem k tomu, že žalobce poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, krajský soud řízení
v záhlaví specifikovaným usnesením zastavil. Krajský soud o opakovaných žádostech nebyl
povinen rozhodovat, neboť žalobce neuvedl žádné nové skutečnosti a důvody pro osvobození
od soudních poplatků.
[5] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) u krajského soudu kasační
stížnost, v níž požádal o osvobození od soudních poplatků, ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti a dále navrhl přiznat kasační stížnosti odkladný účinek.
[6] Podle §36 odst. 3 s. ř. s. „[ú]častník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní
žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození
od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí
být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne“.
Pro přiznání osvobození od soudních poplatků tedy musí být současně naplněny následující
podmínky: účastník požádal o osvobození, doložil nedostatek příjmů a jeho návrh není zjevně
neúspěšný.
[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nebyla naplněna třetí podmínka, totiž, aby návrh
nebyl zjevně neúspěšný. Je třeba vzít v úvahu, že kasační stížnost míří proti zastavení řízení před
krajským soudem v důsledku nezaplacení soudního poplatku. Jak zdůraznil Nejvyšší správní soud
v usnesení čj. 1 As 114/2015-30 „[p]roti rozhodnutí krajského soudu o zastavení řízení pro nezaplacení
soudního poplatku je možné namítat toliko absenci výzvy k jeho zaplacení, skutečnost, že žalobce poplatek
zaplatil, nebo že projednávaná věc podle zákona poplatku nepodléhá nebo je od něj osvobozena.“
[8] V dané věci stěžovatel však namítá důvodnost jak podané žaloby, tak žádosti o osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Soud údajně jeho žádosti řádně nevyřídil. Stěžovatel
zdůrazňuje, že podle judikatury je rozhodná schopnost uhradit náklady řízení, a nikoli účelové
domněnky soudů o příjmech z prokazatelně obstavených nemovitostí, resp. jejich torz.
[9] Jak však vyslovil Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 4 Ans 5/2008-65 „[o] opakované
žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že
tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení.“
Tak tomu ovšem v projednávané věci nebylo. Kasační stížnost je tedy zjevně neúspěšná. Nejvyšší
správní soud proto rozhodl, že se žádost o osvobození od soudních poplatků v řízení o kasační
stížnosti zamítá.
[10] Pokud bude stěžovatel i přes výše uvedené trvat na projednání své kasační stížnosti, bude
muset v souladu s §9 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položkou
č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou tohoto zákona, zaplatit soudní poplatek
za kasační stížnost ve výši 5000 Kč, jak jej Nejvyšší správní soud výrokem II. tohoto usnesení
vyzval. Soudní poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na přiloženém tiskopisu, nebo
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní
banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1080304218.
[11] Z §35 odst. 8 ve spojení s §36 odst. 3 s. ř. s. vyplývá, že účastníkovi může být ustanoven
zástupce při současném splnění čtyř předpokladů: a) je podán návrh na ustanovení zástupce,
b) podaný návrh (na zahájení řízení) není zjevně neúspěšný, c) žadatel doložil nedostatek
prostředků pro vedení řízení a d) ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně
navrhovatelových práv. Vzhledem k výše uvedeným závěrům o zjevné bezúspěšnosti kasační
stížnosti není naplněna druhá podmínka, a proto Nejvyšší správní soud zamítl návrh
na ustanovení zástupce.
[12] Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná
nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie. Kasační soud proto stěžovatele výrokem IV. vyzval ke splnění
této podmínky, a to buďto doložením plné moci udělené stěžovatelem advokátovi nebo jiným
způsobem, který zákon připouští, tj. předložením dokladu o vysokoškolském právnickém
vzdělání stěžovatele (vysokoškolský diplom o absolvování příslušného studia, který postačí
v kopii). K tomu soud stěžovateli určil přiměřenou lhůtu.
[13] Stěžovatel dále navrhl přiznat kasační stížnosti odkladný účinek. Podle §107 odst. 1 s. ř. s.
nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ale může na návrh stěžovatele
přiznat, ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně.
[14] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2
s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo
jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[15] Vzhledem k povaze napadeného usnesení, jímž bylo zastaveno řízení pro nezaplacení
soudního poplatku, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v případě návrhu
stěžovatele nejsou podmínky pro přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti naplněny,
neboť stěžovateli v důsledku napadeného rozhodnutí nehrozí žádná mezitímní újma. Výrokem
V proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[16] Výrok VI. vychází z toho, že povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu
rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit, podle
§4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, aplikovaného per analogiam
(viz usnesení Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 27/2012-32). Stěžovatel je tedy do tří dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 1000 Kč. Poplatek
je možno zaplatit v hotovosti na pokladně soudu nebo na účet Nejvyššího správního soudu
č. 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, variabilní symbol
pro identifikaci platby je 1080304218.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nezaplatíte-li poplatek za kasační stížnost ve stanovené lhůtě, soud řízení
zastaví [§9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení
s §47 písm. c) s. ř. s.]. Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí
z prodlení, v jehož důsledku by Vám mohla vzniknout újma, a ve stanovené
lhůtě sdělíte soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doložíte,
že bez své viny jste nemohl poplatek dosud zaplatit.
V případě placení kolkovými známkami nalepte oba jejich díly na tiskopis
na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu.
Kolkové známky neznehodnocujte.
Nevyhoví-li stěžovatel výzvě dle IV. výroku tohoto usnesení, soud
předmětnou kasační stížnost odmítne.
Nesplníte-li uloženou povinnost zaplatit poplatek za rozhodnutí o odkladném
účinku dobrovolně, přistoupí soud k výkonu tohoto rozhodnutí.
V Brně 26. března 2018
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn.: 8 Afs 42/2018
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ