ECLI:CZ:NSS:2018:8.AZS.318.2018:40
sp. zn. 8 Azs 318/2018-40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobce:
O. R. R. O., zast. Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů
1634/3, Praha, proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 6. 2017, čj. MV-52864-4/SO-2017, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 9. 2018,
čj. 62 A 162/2017-65,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
II. Žalobci se u k l á d á zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 1 000 Kč, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení
tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 2. 3. 2017, čj. OAM-9090-35/PP-2016, byla
podle §87e odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů, zamítnuta žádost žalobce o vydání povolení k přechodnému
pobytu. Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítla a citované
rozhodnutí potvrdila.
[2] Žalobu proti rozhodnutí žalované Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozsudkem
zamítl.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) dne 9. 10. 2018
blanketní kasační stížnost, s níž spojil i návrh na přiznání odkladného účinku (taktéž bez
odůvodnění); v kasační stížnosti přislíbil, že ji ve lhůtě 14 dní doplní. Soudní poplatek
stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti nezaplatil. Dne 19. 10. 2018 stěžovatel doručil
Nejvyššímu správnímu soudu doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Protože stěžovatel v avizované době důvody kasační stížnosti nedoplnil, vyzval jej Nejvyšší
správní soud usnesením ze dne 25. 10. 2015, čj. 8 Azs 318/2018-34, aby tak učinil ve lhůtě
jednoho měsíce; zároveň Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dní zaplatil
soudní poplatek za kasační stížnost; citované usnesení nabylo právní moci dne 31. 10. 2018.
Stěžovatel zaplatil dne 7. 11. 2018 soudní poplatek za kasační stížnost. Dne 22. 11. 2018
(v 17:28 hod.) doručil stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu doplnění kasační stížnosti
a zároveň požádal o bezodkladné vydání rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, neboť platnost jeho výjezdního příkazu má skončit již 26. 11. 2018.
[4] Stěžovatel argumentoval tím, že nepoměrně větší újmu, než jaká by mohla přiznáním
odkladného účinku vzniknout jiným osobám, spatřoval v tom, že bez přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti by byl povinen vycestovat z území České republiky, kde již dlouhodobě
žije a sdílí společný život a společnou domácnost se svou družkou. Uvedl, že je studentem
šestiletého prezenčního studia oboru Všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy
univerzity v Brně. Absolvovat by měl v červnu roku 2019. V důsledku nuceného opuštění České
republiky se stěžovatel obával, že by jeho dosavadní snahy o dokončení studia byly jeho
odjezdem zmařeny. Při nuceném vycestování by nadto neměl stěžovatel možnost v řízení
vystupovat osobně a být v kontaktu se svou právní zástupkyní a udělovat jí pokyny v rámci
právního zastoupení.
[5] Nejvyšší správní soud zaslal dne 23. 11. 2018 kasační stížnost včetně jejího doplnění
a doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žalované se lhůtou
k případnému vyjádření v délce 7 dnů.
[6] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, „jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“
[7] Nejvyšší správní soud úvodem upozorňuje, že lhůta pro rozhodnutí o odkladném účinku
neběží, postrádá-li odůvodnění samotný návrh na zahájení řízení. Z ustálené judikatury zdejšího
soudu totiž plyne, že předpokladem pro rozhodování o odkladném účinku je projednatelný
návrh. Po druhém účastníku řízení nelze zpravidla požadovat, aby se k návrhu na přiznání
odkladného účinku vyjádřil dříve, než jsou mu známy důvody kasační stížnosti. Bez toho, aby
soud znal důvody kasační stížnosti, nemůže také dostatečně posoudit, zda jsou dány důvody pro
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Lhůta pro přiznání odkladného účinku proto
zpravidla počne běžet poté, kdy stěžovatel vadu spočívající v nedostatku uvedení důvodů kasační
stížnosti odstraní (srov. k tomu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2012,
čj. 6 Ads 73/2012-17, nebo ze dne 4. 10. 2018, čj. 7 Azs 318/2018-54). Nejvyšší správní soud pro
uvedené i v nyní projednávané věci vyčkal odstranění vad kasační stížnosti. Z důvodu ochrany
práv stěžovatele však již nevyčkal vyjádření žalované k návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Platí však, že žalovaná má právo k tomuto návrhu se vyjádřit i po vydání tohoto
usnesení.
[8] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. jsou naplněny.
[9] Nejvyšší správní soud vycházel z toho, že pokud by nedošlo k odkladu právních účinků
pravomocného rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, stěžovatel by neměl oprávnění
pobývat na území České republiky, byl by tedy povinen ještě před rozhodnutím Nejvyššího
správního soudu její území opustit. Nelze přitom spoléhat na to, že by měl stěžovatel bez dalšího
možnost získat jiný druh pobytového titulu. Potvrzený stav nelegálního pobytu cizince s sebou
nese závažné a nevratné důsledky. V každém případě zakládá povinnost cizince vycestovat. Bez
platného titulu k pobytu je pobyt stěžovatele v České republice v rozporu se zákonem.
[10] Pro výkon stěžovatelova ústavního práva na spravedlivý proces je podle názoru
Nejvyššího správního soudu vhodné, aby stěžovatel mohl zůstat na území České republiky
do skončení řízení o jeho kasační stížnosti, a to i když je v tomto řízení, jak požaduje soudní řád
správní, zastoupen advokátkou.
[11] Již v řízení před krajským soudem doložil stěžovatel potvrzením své studium oboru
všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Také v řízení o podané
kasační stížnosti studium na téže fakultě (potvrzením ze dne 17. 10. 2018, č. l. 12) stěžovatel
doložil, byť nově oproti potvrzení předloženého krajskému soudu jako studium v 1. semestru
1. ročníku a nikoliv jako studium, jež by mělo být zakončeno v červnu 2019 (č. l. 36 spisu
krajského soudu). Ztráta pobytového oprávnění stěžovatele mohla by další studium stěžovatele
podstatně zkomplikovat, ne-li úplně vyloučit. Právě tento důvod zakládá i podle Nejvyššího
správního soudu možnost návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku vyhovět, a to i když
v zásadě jedná se o krok výjimečný. Také v řízení před krajským soudem bylo stejnému návrhu
stěžovatele vyhověno.
[12] Nejvyšší správní soud shledal příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou
napadeného rozhodnutí, resp. rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, a možným vznikem
nepoměrně větší újmy stěžovatele, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám. Dotčení práv třetích osob nebylo tvrzeno a tato možnost z povahy projednávané věci
nepřichází v úvahu. Nejvyšší správní soud neshledal ani rozpor s důležitým veřejným zájmem,
neboť důvody neprodloužení dlouhodobého pobytu nezakládají žádná bezpečnostní či jiná rizika
pro Českou republiku, jež by v řízení byla žalovanou tvrzena. Setrvání stěžovatele na zdejším
území do ukončení řízení o kasační stížnosti není ani z tohoto hlediska v rozporu s veřejným
zájmem.
[13] Nejvyšší správní soud připomíná, že odkladný účinek podle §107 s. ř. s. může být v řízení
o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského
soudu, ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu
se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
6. 12. 2005, čj. 2 Afs 77/2005-96, publ. pod č. 786/2006 Sb. NSS). Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti v této věci se tedy až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem
pozastavují účinky žalobou napadeného rozhodnutí. Podle §73 odst. 5 s. ř. s. může však soud
i bez návrhu usnesení o přiznání odkladného účinku zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro
přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly. Vzhledem
k tomu, že pro liknavý přístup zástupkyně stěžovatele k řádnému odůvodnění kasační stížnosti
neměla dosud žalovaná možnost vyjádřit se k návrhu, o němž nyní Nejvyšší správní soud
rozhodoval, není vyloučeno, že jí jsou známy skutečnosti, které přiznání odkladného účinku
nesvědčí a které může dodatečně uplatnit (srov. zde odst. [7]).
[14] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
[15] Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku
podléhá soudnímu poplatku, a sice dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou
zákona o soudních poplatcích, ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu
rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4
odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Nejvyšší správní soud
proto rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto usnesení uvedeno.
[16] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní
banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat
na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních
poplatků. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. listopadu 2018
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ