ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.209.2018:112
sp. zn. Nao 209/2018 - 112
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Radovana Havelce v právní věci navrhovatele: Právo na pitnou
vodu a obnovu zdevastované obce z finančních prostředků ČEZ a.s., zastoupený volebním
zmocněncem P. H., proti odpůrci: Městský úřad Žatec, se sídlem náměstí Svobody 1, Žatec,
ve věci návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny, vedené u Krajského soudu v Ústí
nad Labem pod sp. zn. 40 A 10/2018, v řízení o námitce podjatosti vznesené navrhovatelem
proti soudcům Krajského soudu v Ústí nad Labem, JUDr. Markétě Lehké, Ph.D., Mgr. Václavovi
Trajerovi, JUDr. Petrovi Černému, Ph.D., Mgr. Ing. Martinovi Jakubovi Brusovi a Mgr.
Ladislavovi Vaško,
takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Navrhovatel v podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 3. 9. 2018 požádal
soud o rozhodnutí ve věci možné podjatosti výše uvedených soudců Krajského soudu
v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) v řízení vedeném pod sp. zn. 40 A 10/2018.
K podání připojil svoje vyjádření ze dne 28. 8. 2018 (krajskému soudu doručené téhož dne),
ve kterém vznesl námitku podjatosti proti soudcům, kteří byli na základě rozvrhu práce určeni
věc projednat a rozhodnout. Krajskému soudu v tomto vyjádření navrhl, aby provedl
důkaz listinou – seznamem akcionářů obchodní společnosti ČEZ, a. s. Dále doslova uvedl,
že „[v] případě, že na seznamu akcionářů spol. ČEZ, a.s. nebudou vedeny osoby soudců, jejich rodinný
příslušníci a osoby blízké nemáme námitek s obsazením soudu. V případě, že jsou v seznamu akcionářů spol.
ČEZ, a.s. uvedeny osoby soudců, jejich rodinných příslušníků nebo osoby blízké vznášíme námitku podjatosti.
Důvodem je skutečnost, že je dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti vzhledem k jeho poměru věci,
k účastníkům nebo jejich zástupcům.“ Navrhovatel dále též uvedl, že k vyjádření k osobám soudců
nemá dostatek podkladů a nemůže možné okolnosti v tomto směru bez svého zavinění uplatnit.
Poukázal rovněž na svůj program jako volební strany, jehož součástí je mimo jiné provádět úkony
směřující k nařízení a provedení exekuce vůči obchodní společnosti ČEZ, a. s.
[2] Nejvyšší správní soud ze soudního spisu sp. zn. 40 A 10/2018 zjistil, že řízení o návrhu
na zrušení registrace kandidátní listiny bylo skončeno vydáním usnesení ze dne 3. 9. 2018,
č. j. 40 A 10/2018 – 60, jímž byl tento návrh zamítnut. Usnesení nabylo právní moci
dne 3. 9. 2018.
[3] Podle §8 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci,
kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím
soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[4] Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout
podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho
týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit
při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna
a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne
usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby,
tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
[5] Nejvyšší správní soud předně uvádí, že rozhodování o vyloučení soudce je realizováno
v rámci relativně samostatného řízení (jakkoli procesně navazujícího na řízení v hlavní věci), které
lze ve smyslu zásady dispoziční zahájit výhradně na návrh, tedy na základě námitky podjatosti
uplatněné v souladu s požadavky §37 odst. 2 s. ř. s. a §8 odst. 5 s. ř. s . Toto řízení je také nutno
formálně ukončit usnesením s meritorním výrokem, v případě zpětvzetí námitky je naopak nutno
řízení zastavit podle §47 písm. a) s. ř. s. V rámci řízení o námitce podjatosti se aplikuje
i §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne
návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo
nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu
soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Uvedený princip je vyjádřen tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon. Postup, kterým je věc odnímána takto určenému příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je proto nutné chápat jako postup zcela výjimečný, logicky
vázaný také na skutečnost, že takový soudce (či soudci), jehož podjatost účastník řízení namítá,
má v dané věci ještě činit nějaké procesní úkony a rozhodovat o věci samé. Podmínkou řízení
o námitce podjatosti je proto současná existence probíhajícího řízení, v jehož rámci je námitka
podjatosti podána. Jedná-li se proto o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu,
že by soudce mohl ve věci jednat a rozhodovat, je pojmově vyloučeno rozhodovat o námitce
jeho podjatosti. Nedostatek uvedené podmínky má za následek odmítnutí návrhu na rozhodnutí
o námitce podjatosti podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz také argumentace v usneseních
Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2004, č. j. Nao 23/2004 – 55, ze dne 15. 11. 2012,
č. j. Nao 76/2012 – 90, a ze dne 29. 11. 2012, č. j. Nad 61/2012 – 10, všechna dostupná
na www.nssoud.cz).
[7] Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval
vyloučený soudce, toliko u těch rozhodnutí, u nichž zákon připouští mimořádný
opravný prostředek – kasační stížnost; v takovém případě by bylo možné skutečnost,
že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle
§103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. To však není případ projednávané věci, neboť proti usnesení
krajského soudu ze dne 3. 9. 2018, č. j. 40 A 10/2018 – 60, není kasační stížnost přípustná
(§104 odst. 1 s. ř. s.). Jak uvádí právní věta k výše uvedenému usnesení č. j. Nao 23/2004 – 55
„[p]o vydání rozhodnutí, proti němuž není přípustná kasační stížnost, již ve správním soudnictví nelze
rozhodovat o vyloučení soudců z projednání a rozhodování této věci; soudní řád správní totiž vyjma důvodu
kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. neupravuje způsob, jakým by bylo možno postupovat
v případě zjištění důvodu vyloučení soudce až po vydání takového rozhodnutí.“
[8] Jak již bylo výše uvedeno, řízení o návrhu navrhovatele na zrušení registrace kandidátní
listiny bylo pravomocně skončeno. Za této situace Nejvyšší správní soud konstatuje,
že to znamená pro rozhodování o námitce podjatosti neodstranitelný nedostatek podmínek
řízení. Návrh na rozhodnutí ve věci možné podjatosti soudců krajského soudu proto Nejvyšší
správní soud odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[9] Nejvyšší správní soud nerozhodoval o nákladech řízení, protože námitka podjatosti byla
vznesena v rámci řízení před krajským soudem, který již o těchto nákladech pravomocně rozhodl
v usnesení ze dne 3. 9. 2018, č. j. 40 A 10/2018 – 60.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. října 2018
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu