ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.285.2019:15
sp. zn. 4 As 285/2019 - 15
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: V. K., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 1. 4. 2019, č. j. OAM-71/LE-LE05-VL13-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2019, č. j. 45 Az 9/2019 - 20,
takto:
I. Kasační stížnost proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2019,
č. j. 45 Az 9/2019 - 20, se od m ít á .
II. Výrok I. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2019, č. j. 45 Az 9/2019 - 20,
se z r ušuj e a věc se v tomto rozsahu v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 1. 4. 2019, č. j. OAM-71/LE-LE05-VL13-2018, neudělil
žalobci mezinárodní ochranu podle §12, 13, 14, 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
[2] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 19. 6. 2019, č. j. 45 Az 9/2019 - 20, ustanovil žalobci
zástupkyní Mgr. Eriku Turzovou Baloghovou, advokátku, se sídlem Jeseniová 55, Praha 3,
pro řízení o žalobě proti uvedenému rozhodnutí žalovaného (výrok I.) a vyzval žalobce,
aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil žalobu o žalobní body, navrhl výrok
rozsudku a navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení (výrok II.). Krajský soud konstatoval,
že ačkoliv v posuzovaném případě došlo k naplnění všech nutných předpokladů pro ustanovení
zástupce, při výběru konkrétního zástupce není soud povinen vždy respektovat přání žalobce.
Následně konstatoval, že v posuzovaném případě nebylo prokázáno, že by žalobcem navrhovaný
zástupce JUDr. Ing. Jakub Backa, advokát, se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, žalobce již dříve
v řízení o mezinárodní ochraně zastupoval či byl s případem seznámen. S ohledem na specializaci
na cizinecké a azylové právo ustanovil soud zástupkyní žalobce advokátku Mgr. Eriku Turzovou
Baloghovou, která skýtá záruku řádného a kvalifikovaného právního poradenství.
II. Obsah kasační stížnosti
[3] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost.
V ní namítl, že v posuzovaném případě nebyl dán důvod pro to, aby mu nebyl ustanoven
zástupcem JUDr. Ing. Jakub Backa. Zmíněný advokát pravidelně dojížděl do Zařízení
pro zajištění cizinců Balková, odkud se znají. Stěžovatel ho kontaktoval poté,
co mu bylo doručeno rozhodnutí o mezinárodní ochraně, přičemž JUDr. Ing. Jakub Backa
byl již s věcí seznámen, s ustanovením souhlasil a stěžovatel má k němu důvěru,
k čemuž však krajský soud nepřihlédl. Nejvyššímu správnímu soudu proto stěžovatel navrhl,
aby zrušil napadeného usnesení a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení.
[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že ponechává hodnocení kasační stížnosti
na Nejvyšším správním soudu, protože směřují výhradně do procesní činnosti krajského soudu.
III. Posouzení kasační stížnosti
[5] Podáním kasační stížnosti proti procesnímu rozhodnutí krajského soudu (s výjimkou
procesního rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě končí) nevzniká stěžovateli poplatková
povinnost (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015,
č. j. 1 As 196/2014 - 19). Z právě citovaného usnesení rozšířeného senátu současně plyne,
že ač je povinné zastoupení stěžovatele bez příslušného právnického vzdělání advokátem obecně
jednou ze základních podmínek řízení o kasační stížnosti, ustanovení §105 odst. 2 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se neuplatní
v případech, kdy kasační stížnost směřuje proti procesnímu rozhodnutí učiněnému v řízení
o žalobě, jež slouží toliko k zajištění podmínek řízení nebo jeho řádného průběhu. Napadené
usnesení, kterým krajský soud žalobci pro řízení o žalobě ustanovil jiného, než jím požadovaného
zástupce, je nepochybně takovým procesním rozhodnutím. V řízení o této kasační stížnosti
tak nemusí být splněna poplatková povinnost ani podmínka povinného zastoupení stěžovatele
advokátem.
[6] Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou přípustnosti podané kasační stížnosti a dospěl
k závěru, že kasační stížnost proti výroku II. napadeného usnesení krajského soudu
není přípustná, neboť se v tomto rozsahu jedná toliko o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení
řízení ve smyslu §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 2/2008 - 47, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
27. 2. 2006, č. j. 5 As 15/2005 - 47, publ. pod č. 973/2006 Sb. NSS). Proto Nejvyšší správní soud
kasační stížnost proti výroku II. napadeného usnesení krajského soudu odmítl podle §120 a §46
odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou. Ve zbylém rozsahu shledal kasační stížnost přípustnou.
[7] Nejvyšší správní soud přezkoumal výrok I. napadeného usnesení v souladu s §109
odst. 3 a 4 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti.
Neshledal přitom vady podle §109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední
povinnosti.
[8] Sporná je v projednávaném případě toliko otázka, zda byl krajský soud při rozhodování
o ustanovení zástupce povinen přihlédnout k návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce
JUDr. Ing. Jakuba Backy, advokáta.
[9] Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2009,
č. j. 7 Azs 24/2008 - 141, bude namístě „vyhovět návrhu na ustanovení konkrétního zástupce především
tehdy, bude-li takové rozhodnutí opřeno o rozumné a věcné důvody a současně nebude v rozporu s jinými hledisky,
které je nezbytné při rozhodnutí o konkrétní osobě zástupce vzít v úvahu. Pokud totiž účastník řízení navrhne
konkrétní osobu, která by jej měla zastupovat, obvykle tak činí z důvodů, které pokládá za rozumné a věcně
oprávněné.“
[10] Platí tedy, že pokud účastník řízení navrhne ustanovit svým zástupcem konkrétní osobu
a zjistí-li soud, že tento návrh je opřen o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak je namístě
zpravidla takovému návrhu vyhovět. Důvodem pro nevyhovění návrhu na ustanovení
konkrétního zástupce mohou být především okolnosti, které svou povahou či významem
převažují nad respektováním rozumných a věcně oprávněných důvodů, jež účastník uvedl
ve svém návrhu.
[11] V posuzovaném případě stěžovatel v žalobě uvedl, že advokát JUDr. Ing. Jakub Backa
pravidelně poskytuje právní pomoc v zařízeních pro zajištění cizinců, cizineckou problematikou
se zabývá, s případem byl již seznámen a stěžovatel má k němu důvěru. Stěžovatel tak ve svém
návrhu uvedl, z jakých rozumných a věcně oprávněných důvodů chce za svého zástupce právě
JUDr. Ing. Jakuba Backu. Zároveň podle Nejvyššího správního soudu nejsou známy žádné
důvody, které by ustanovení JUDr. Ing. Jakuba Backy zástupcem stěžovatele pro žalobní řízení
bránily. Současně s ustanovením tohoto advokáta nevzniknou žádné nadbytečné náklady.
[12] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ustanovení JUDr. Ing. Jakuba Backy, advokáta,
zástupcem stěžovatele pro žalobní řízení nebránily žádné relevantní okolnosti, a proto měl krajský
soud tomuto návrhu vyhovět.
IV. Závěr a náklady řízení
[13] Z výše uvedeného vyplývá, že napadené usnesení je nezákonné z důvodů namítaných
v kasační stížnosti. Proto Nejvyšší správní soud podle §110 odst. 1 s. ř. s. věty první
před středníkem zrušil napadené usnesení krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Právním názorem, který vyslovil Nejvyšší správní soud v tomto zrušujícím rozsudku, je krajský
soud vázán podle §110 odst. 4 s. ř. s.
[14] O náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti rozhodne krajský soud v konečném
rozhodnutí (§110 odst. 3 věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. září 2019
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu