ECLI:CZ:NSS:2019:7.AS.536.2018:14
sp. zn. 7 As 536/2018 - 14
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované:
Vězeňská služba České republiky, Věznice Ostrov nad Ohří, Ostrov nad Ohří, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 11. 2018,
č. j. 30 A 277/2018 - 18,
takto:
I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá .
II. Kasační stížnost se zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Žalobce podal ke Krajskému soudu v Plzni (dále též „krajský soud“) žalobu, kterou
se domáhal ochrany proti nečinnosti žalované ve věci jeho žádosti o poskytnutí informací.
Žalobce v žalobě požádal soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
[2] O uvedených žádostech žalobce rozhodl krajský soud usnesením ze dne 28. 11. 2018,
č. j. 30 A 277/2018 - 18, tak, že výrokem I. žalobce osvobodil od soudních poplatků
a výrokem II. zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce. Krajský soud odůvodnil rozhodnutí
neustanovit žalobci zástupce tím, že ustanovení zástupce není nezbytně třeba k ochraně jeho
práv. Žalobce je vystudovaný právník, a jím podaná žaloba netrpí vadami a je ve stávající podobě
projednatelná.
II.
[3] Proti výroku II. napadeného usnesení podal žalobce (dále též „stěžovatel“) v zákonné
lhůtě kasační stížnost. Je přesvědčen o důvodnosti svého návrhu na ustanovení zástupce. Namítl,
že je nezákonně ve výkonu trestu odnětí svobody a na rozdíl od žalované nemá k dispozici tým
právníků, aktuální judikáty a odbornou literaturu, což jej staví do nevýhodné procesní situace
a představuje porušení zásady rovnosti účastníků. Současně požádal o osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
III.
[4] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
IV.
[5] Nejvyšší správní soud na úvod konstatuje, že stěžovatel byl výrokem I. napadeného
usnesení v plném rozsahu osvobozen od soudních poplatků, přičemž osvobození přiznané
v řízení před krajským soudem se podle §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vztahuje i na řízení o kasační stížnosti. Navíc
povinnost zaplatit poplatek má stěžovatel jen tehdy, směřuje-li jeho kasační stížnost proti
rozhodnutí krajského soudu o návrhu ve věci samé či o jiném návrhu, jehož podání je spojeno
s poplatkovou povinností (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne
9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19). Nejvyšší správní soud proto nerozhodoval o žádosti
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků.
[6] Nejvyšší správní soud se dále zabýval návrhem stěžovatele na ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti. Vycházel přitom z §35 odst. 9 s. ř. s., podle kterého lze účastníku
ustanovit zástupce, jestliže jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně jeho práv.
[7] Při úvaze, zda je v řízení o této kasační stížnosti nezbytné ustanovit k hájení zájmů
stěžovatele advokáta, vycházel Nejvyšší správní soud ze skutečnosti, že stěžovatel brojí proti
usnesení o neustanovení zástupce a jedná se tedy o věc, která není skutkově ani právně nijak
složitá. V kasační stížnosti prezentuje (byť stručně) důvody, kterými zpochybňuje úvahu, na které
je rozhodnutí krajského soudu postaveno. Kasační stížnost tedy obsahuje dostatečné argumenty
a ustanovení zástupce není k ochraně práv stěžovatele nezbytně nutné. Navíc je třeba poukázat
i na skutečnost, že stěžovatel má vysokoškolské právnické vzdělání a v minulosti sám působil
jako advokát. Nejvyšší správní soud proto návrh stěžovatele na ustanovení zástupce zamítl.
Ostatně obdobně kasační soud postupoval i v dalších případech (viz např. rozsudky ze dne
24. 1. 2019, č. j. 7 As 537/2018 - 14, ze dne 22. 11. 2018, č. j. 7 As 353/2018 - 38, ze dne
15. 11. 2018, č. j. 7 As 446/2018 - 18, či ze dne 15. 11. 2018, č. j. 7 As 445/2018 - 18).
[8] Nejvyšší správní soud poté posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by
musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[9] Kasační stížnost není důvodná.
[10] Nejvyšší správní soud k věci samé nejprve uvádí, že v řízení o žalobě není zastoupení
advokátem povinné. Soudní řád správní však umožňuje, aby byl účastníku řízení zástupce
ustanoven, a to za současného splnění čtyř předpokladů (§35 odst. 9 s. ř. s. ve spojení
s §36 odst. 3 téhož zákona): 1) je podán návrh na ustanovení zástupce, 2) podaný návrh
na zahájení řízení není zjevně neúspěšný, 3) žadatel doložil nedostatek prostředků pro vedení
řízení a 4) ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně navrhovatelových práv
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2015, č. j. 1 As 197/2015 - 19).
[11] Spornou v posuzované věci je otázka, zda byla v případě stěžovatele v řízení
před krajským soudem naplněna čtvrtá z výše uvedených podmínek, tedy zda bylo ustanovení
zástupce nezbytně třeba k ochraně stěžovatelových práv.
[12] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že správní soud by měl při posuzování
naplnění této podmínky přihlížet zejména k charakteru projednávané věci, k osobnostním
poměrům žalující osoby, k úrovni žaloby, případně dalších podání, z nichž lze dovodit úroveň
povědomí žalobce o jeho právech v soudním procesu a vůbec právních poměrech v České
republice, a také k tomu, zda je účastník řízení českým občanem a ovládá český jazyk
(srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2003, č. j. 1 Azs 5/2003 - 46,
ze dne 26. 2. 2004, č. j. 6 Azs 19/2003 - 45, ze dne 8. 1. 2013, č. j. 3 As 92/2012 - 34,
ze dne 31. 5. 2011, č. j. 5 Afs 20/2011 - 62, či ze dne 21. 5. 2015, č. j. 7 As 84/2015 - 14).
Za hlavní kritérium je přitom pro závěr soudu o potřebě ochrany práv účastníka řízení
považován návrh (žaloba) a jeho obsahová a formální úroveň, neboť právě formulace návrhu
(žaloby) klade na účastníka řízení po odborné stránce největší nároky (srov. např. rozsudky
Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2004, č. j. 4 As 21/2004 - 64, a ze dne 27. 9. 2017,
č. j. 1 As 312/2017 - 12).
[13] Krajský soud se v právě projednávané věci uvedenými kritérii pro posouzení naplnění
podmínky, zda bylo ustanovení zástupce pro řízení o žalobě nezbytně třeba k ochraně
stěžovatelových práv, dostatečně zabýval. Z napadeného usnesení vyplývá, že zvážil
zejména formální i obsahovou úroveň žaloby a osobnostní poměry stěžovatele. Dospěl
k závěru, že se stěžovatel v posuzované problematice i v soudním řízení orientuje, a nemělo
by mu tedy nic bránit v řádném výkonu procesních úkonů a plnohodnotné účasti na nich, aniž
by bylo nepřípustně omezeno jeho právo napadat postup žalované. S tímto se Nejvyšší správní
soud ztotožňuje a v souladu s výše uvedeným dodává, že stěžovatel je českým občanem
ovládajícím český jazyk, byl schopen zformulovat správní žalobu splňující všechny nezbytné
náležitosti po formální i obsahové stránce a svou schopnost orientovat se v právním řádu
(jakožto bývalý advokát) prokázal kromě sepsání řádné žaloby rovněž tím, že se sám obrátil
na Nejvyšší správní soud včasnou a bezvadnou kasační stížností, aby se bránil proti shora
označenému usnesení. Na výše uvedeném nic nemění ani to, že se stěžovatel v současné době
nachází ve výkonu trestu odnětí svobody (k tomu viz i rozsudky Nejvyššího správního soudu
ze dne 24. 1. 2019, č. j. 7 As 537/2018 - 14, ze dne 15. 11. 2018, č. j. 7 As 446/2018 - 18,
či ze dne 15. 11. 2018, č. j. 7 As 445/2018 - 18 atp.).
[14] Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že krajský soud posoudil existenci
podmínek pro ustanovení zástupce správně.
[15] Z uvedených důvodů proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1
s. ř. s.).
[16] Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle §60 odst. 1 věty první
s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, proto nemá
právo na náhradu nákladů řízení. Žalované, jíž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože jí v řízení o kasační stížnosti
nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. února 2019
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu