ECLI:CZ:NSS:2019:NAD.145.2019:71
sp. zn. Nad 145/2019 - 71
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: D. D., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 4. 6. 2018, č. j. OAM-1067/ZA-ZA11-VL16-2017, v řízení o návrhu žalobce na přikázání
věci jinému než místně příslušnému soudu,
takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 Az 23/2018
se př i k a z uj e Krajskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové se žalobce domáhal zrušení
výše uvedeného rozhodnutí žalovaného.
[2] Žalobce učinil dne 29. 7. 2019 podání, které Krajský soud v Hradci Králové interpretoval
jako návrh na přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu dle §9 odst. 2 s. ř. s.,
a následně jej přípisem ze dne 31. 7. 2019, č. j. 30 Az 23/2018 - 57, předložil Nejvyššímu
správnímu soudu k posouzení.
[3] Žalobce v návrhu uvedl, že jeho zdravotní stav je nepříznivý a že se nachází v tíživé
finanční situaci. V průběhu řízení o žalobě navíc změnil místo pobytu. Účast na jednáních
u Krajského soudu v Hradci Králové by pro něj tak byla téměř nemožná. Z těchto důvodů navrhl
přikázání věci Krajskému soudu v Praze, v jehož obvodu v současnosti pobývá. Bydliště žalobce
se totiž nachází v městysi Z., okres K..
[4] Výzvou ze dne 26. 8. 2019, č. j. Nad 145/2019 – 64, vyzval Nejvyšší správní soud
žalobce, aby ve lhůtě 14 dnů od jejího doručení doložil své majetkové poměry a zdravotní stav
jako okolnosti podstatné pro úvahu o důvodnosti jeho návrhu. Tato výzva byla žalobci doručena
dne 28. 8. 2019 vložením do domovní schránky v místě pobytu.
[5] Dne 18. 9. 2019 obdržel Nejvyšší správní soud sdělení žalobce, že dne X zemřela jeho
manželka a matka nezl. syna, o jejichž návrhu je vedeno řízení pod sp. zn. Nad 146/2019.
Ohledně finanční situace uvedl, že se synem bydlí u své matky, kde neplatí nájem. Běžné výdaje
hradí z úspor a přivydělává si na brigádách.
[6] Žalovaný se k návrhu žalobce nevyjádřil.
[7] Podle §9 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému
krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 22. 4. 2004,
č. j. Nad 138/2003 - 26, uvedl, že tento postup představuje výjimku z ústavní zásady zákonného
soudu a soudce a rovněž ze zásady trvání místní příslušnosti (perpetuatio fori). Z tohoto
důvodu je třeba k delegaci vhodné přistupovat pouze v ojedinělých a odůvodněných případech.
[8] Delegaci vhodnou lze připustit pouze tehdy, dojde-li tím k hospodárnějšímu, rychlejšímu
či spolehlivějšímu posouzení věci. Jedná se však o výjimku z pravidla a lze ji připustit pouze
za výjimečných okolností. Pro delegaci vhodnou musí existovat další důvody a naléhavé zájmy,
které výjimečně a zcela ojediněle převáží nad ústavní zásadou zákonného soudce a soudu.
[9] Přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti tak nemůže odůvodnit pouze
to, že žalobce pobývá v obvodu jiného krajského soudu, než který je místně příslušný podle
§7 odst. 2 s. ř. s. (srov. např. usnesení NSS ze dne 9. 10. 2003, č. j. Nad 103/2003 - 40). Zmíněný
„důležitý důvod“, na nějž pamatuje citovaný §9 odst. 2 s. ř. s. ve svém závěru, však může
spočívat v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce a tíživé finanční situaci.
[10] Nejvyšší správní soud dospěl v nyní posuzované věci k závěru, že podmínky
pro uplatnění institutu delegace vhodné splněny byly. Žalobce odůvodnil svůj návrh na delegaci
vhodnou toliko tím, že bydlí v městysi Z. a nemůže se dostavit ke Krajskému soudu v Hradci
Králové z důvodů zdravotních obtíží a finanční tísně. Tyto důvody doložil na výzvu Nejvyššího
správního soudu. Ze zaslaného přípisu vyplývá, že žalobce je schopen hradit běžné denní
náklady, ale nemá dostatek finančních prostředků pro dojíždění na jednání před Krajským
soudem v Hradci Králové, což by jej mohlo omezit v plném uplatnění procesních práv, a tím i
v právu na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Nejvyšší správní
soud taktéž přihlédl k nastalé změně rodinných poměrů způsobené úmrtím žalobcovy manželky,
která může mít nepříznivý dopad na zdravotní stav žalobce.
[11] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že podmínky ustanovení §9 odst. 2 s. ř. s. byly
v projednávané věci naplněny, a věc přikázal Krajskému soudu v Praze, jak bylo navrhováno.
Žalobu podanou žalobcem proti shora označenému rozhodnutí žalovaného tedy projedná
a rozhodne o ní věcně a místně příslušný Krajský soud v Praze.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. září 2019
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu