ECLI:CZ:NSS:2022:10.AZS.144.2022:24
sp. zn. 10 Azs 144/2022-24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely
Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: A. B., zastoupeného advokátem
Mgr. Leonidem Kushnarenkem, Politických vězňů 1272/21, Praha 1, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 8. 2. 2021,
čj. OAM-710/ZA-ZA12-P10-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 19. 4. 2022, čj. 4 Az 9/2021-35,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (stěžovatel) podal v srpnu 2019 žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR.
V Kazachstánu mu totiž hrozí nebezpečí kvůli jeho politickým názorům. Stěžovatel psal s přáteli
blog, na kterém otevřeně kritizoval kazachstánské politiky. Vzhledem k výhrůžkám policie odjel
v lednu 2018 za studiem do ČR. Když pak v prosinci 2018 odjel domů, byl napaden a musel
podstoupit operaci nosu. Policie toto napadení nevyšetřila. V lednu 2019 se proto stěžovatel vrátil
do ČR, kde až do srpna 2019 pobýval na studentské vízum. Protože mu studentské vízum nebylo
dále prodlouženo, rozhodl se požádat o mezinárodní ochranu. Současně předložil lékařskou
zprávu o operaci nosu.
[2] Ministerstvo vnitra zamítlo stěžovatelovu žádost, protože jeho azylový příběh shledalo
nevěrohodným. Z lékařské zprávy plyne, že se jednalo o plánovanou operaci nosní překážky,
které předcházela dlouhodobá léčba. Nešlo tedy o akutní operaci po napadení. Stěžovatelovo
chování navíc nesvědčí o vážné obavě z návratu do vlasti – do Kazachstánu odcestoval v prosinci
2018 dobrovolně, o mezinárodní ochranu nepožádal ihned po návratu do ČR, ale vyčkával, až mu
skončí studentské vízum. Ministerstvo proto neshledalo důvody pro udělení mezinárodní
ochrany. Stěžovatel podal proti rozhodnutí ministerstva žalobu, tu však Městský soud v Praze
zamítl.
[3] Nyní stěžovatel podává kasační stížnost. Odmítá, že by jeho žádost o mezinárodní
ochranu byla účelová. Městský soud ani ministerstvo nevzaly v úvahu, že Kazachstán není plně
demokratickou zemí a že stěžovatel má strach z možné policejní represe. Počátkem ledna 2022 se
navíc tamní politická a bezpečnostní situace zhoršila.
[4] Ministerstvo souhlasilo s posouzením městského soudu. Stěžovatel neupřesnil, proč by
mu po návratu do země původu hrozilo nebezpečí, v jeho tvrzeních přetrvávají rozpory.
[5] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se
NSS nejprve zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy
stěžovatele (§104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, odmítne kasační stížnost jako nepřijatelnou
(usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021,
čj. 9 As 83/2021-28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11 a 12).
[6] Kasační stížnost je nepřijatelná. Městský soud se nedopustil žádného pochybení, které by
založilo přijatelnost kasační stížnosti (ani stěžovatel sám nezdůvodnil, proč by měla být jeho
kasační stížnost přijatelná).
[7] Spor se v této věci vedl o to, zda je stěžovatelův azylový příběh věrohodný; v kasační
stížnosti se stěžovatel zaměřil na aktuálně zhoršenou vnitropolitickou situaci v Kazachstánu.
[8] NSS nemá výhrady vůči tomu, jak se s otázkou věrohodnosti stěžovatelových tvrzení
vypořádalo ministerstvo a městský soud. Stěžovatel neuvedl žádné rozumné vysvětlení, proč na
podporu svých tvrzení předložil lékařskou zprávu, která popírá jeho skutkovou verzi, ani proč se
žádostí o mezinárodní ochranu vyčkával tak dlouho.
[9] Stěžovatelovu žádost o mezinárodní ochranu nemohou zdůvodnit ani lednové nepokoje
v Kazachstánu. Stěžovatel totiž ani neupřesňuje, jaký vliv měly tyto nepokoje (či snad nějaká
opatření přijatá po jejich potlačení) přímo na něj. Důvodem pro udělení mezinárodní ochrany
nemůže být jen samotný původ žadatele ze země s nedemokratickým a autoritativním režimem
(rozsudek NSS ze dne 21. 7. 2005, čj. 3 Azs 303/2004-79) nebo nespokojenost s tím, jak jsou
v jeho zemi původu dodržována lidská práva (rozsudek NSS ze dne 21. 11. 2003,
čj. 7 Azs 13/2003-40).
[10] Soud proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost.
[11] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci (usnesení rozšířeného
senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51 až 53).
Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ministerstvu, které by
jinak toto právo mělo, žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. září 2022
Zdeněk Kühn
předseda senátu