ECLI:CZ:NSS:2022:8.AZS.192.2022:34
sp. zn. 8 Azs 192/2022-34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana
Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: A. U., zast. Mgr. Lenkou Lobovskou,
advokátkou se sídlem Kopeckého sady 152/15, Plzeň, proti žalovanému: Ředitelství služby
cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4.
2022, čj. CPR-7511-5/ČJ-2022-930310-V248, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 6. 2022, čj. 16 A 9/2022-38,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, odbor cizinecké
policie, rozhodl dne 8. 2. 2022 o správním vyhoštění žalobce s dobou, po kterou nelze umožnit
vstup na území členských států Evropské unie, v délce 3 roky. Žalovaný odvolání proti
prvostupňovému rozhodnutí v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl. Proto žalobce podal
žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem taktéž zamítl.
[2] Napadený rozsudek byl žalobci doručen dne 27. 6. 2022 (viz doručenka na č. l. 46 spisu
krajského soudu). V návaznosti na to žalobce předal dne 11. 7. 2022 (v poslední den lhůty
k podání kasační stížnosti) k poštovní přepravě „Návrh na přiznání odkladného účinku Kasační
stížnosti“ a „Žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů“, adresované Nejvyššímu soudu. Nejvyšší
soud toto podání obdržel dne 13. 7. 2022 a 15. 7. 2022 je přeposlal Nejvyššímu správnímu soudu,
kde bylo zaevidováno pod sp. zn. Na 108/2022. Sedmý senát NSS následně usnesením ze dne
11. 8. 2022, čj. Na 108/2022-26, ustanovil žalobci zástupkyni Mgr. Lenku Lobovskou, advokátku.
Jejím prostřednictvím následně žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti napadenému rozsudku
kasační stížností spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku.
[3] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. platí, že kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení,
přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta
určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek lhůty. Zároveň ale podle §35 odst. 10 s. ř. s. platí, že požádá-li navrhovatel o osvobození od
soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní
neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení.
[4] V souladu s posledním citovaným ustanovením, požádá-li účastník řízení o ustanovení
zástupce ještě před podáním návrhu na zahájení řízení (v tomto případě kasační stížnosti), je
nutno učinit takovou žádost ve lhůtě pro podání návrhu (v nyní projednávané věci tedy ve lhůtě
pro podání kasační stížnosti).
[5] Z toho vyplývá, že návrh na ustanovení zástupce pro podání kasační stížnosti lze učinit
ve lhůtě pro podání kasační stížnosti, která se tímto úkonem staví (rozsudek NSS ze dne
13. 1. 2005, čj. 6 Ads 72/2004-69). Jde tedy o procesní úkon, který je vázán procesní lhůtou.
Oproti hmotněprávním lhůtám přitom platí, že je lhůta zachována, pokud bylo podání v poslední den
lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence
anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak (§40 odst. 4 s. ř. s.).
K zachování lhůty předáním k doručení dochází, je-li návrh adresován příslušnému soudu.
Zachování však může nastat i za určitých podmínek zákonem a judikaturou předvídaných,
jak bude popsáno dále.
[6] Příslušnost soudu ve správním soudnictví není dána jen pro vydání rozhodnutí ve věci
samé, ale pro celé řízení. Z toho důvodu je i příslušnost pro provádění jednotlivých procesních
úkonů, které samy o sobě nepředstavují rozhodnutí ve věci samé, ale naopak pouze směřují
k vydání takového rozhodnutí, určena příslušností soudu pro meritorní rozhodnutí. V nyní
projednávané věci je proto k rozhodnutí o návrhu na ustanovení zástupce věcně a místně
příslušný Nejvyšší správní soud (viz usnesení NSS ze dne 6. 3. 2009, čj. Na 18/2009-4). Tento
judikaturní závěr vyplývá z §35 odst. 10 s. ř. s., který stanoví podmínky pro ustanovení zástupce
v řízení před správním soudem. Podle tohoto ustanovení může zástupce ustanovit předseda
senátu, přičemž soudní řád správní nedeleguje tento procesní úkon na jiný soud, než který řízení
vede a rozhoduje ve věci samé. Z obsahu §109 odst. 1 s. ř. s. dále vyplývá, že přípravné úkony
po podání kasační stížnosti (včetně zjišťování splnění podmínek řízení) činí Nejvyšší správní
soud. Na základě výše uvedeného je nepochybné, že o ustanovení zástupce pro rozhodnutí
o kasační stížnosti nemůže rozhodnout žádný jiný soud, než Nejvyšší správní soud (viz také
usnesení NSS ze dne 27. 3. 2019, čj. Na 11/2019-40).
[7] Otázkou, která je v nyní projednávané věci klíčová, tedy je, kterému soudu lze návrh na
ustanovení zástupce pro podání kasační stížnosti směřovat s účinky zachování lhůty pro podání
kasační stížnosti, a zdali má takové účinky i podání návrhu u nepříslušného soudu. Podle §106
odst. 4 s. ř. s. se totiž kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li
kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
[8] Jak uvedl soud již v usnesení sp. zn. Na 11/2019, soudní řád správní upravuje některé
situace zachování lhůty v případě, je-li podání adresováno nepříslušnému soudu. Tato pravidla lze
rozdělit do dvou typů podle toho, na jakou situaci dopadají. První typem je případ, kdy je pro
dané řízení příslušný soud určen pouze na základě obecných pravidel obsažených v soudním řádu
správním, aniž by byl určen konkrétní soud, k němuž má podání směřovat. V takové situaci lze
využít postupu podle §7 odst. 5 a 6 ve spojení s §40 odst. 4 s. ř. s. a věc postoupit příslušnému
soudu s účinky zachování lhůty nebo stavení jejího běhu. Druhým typem procesních pravidel
určujících posouzení zachování lhůty je případ, kdy soudní řád správní stanoví pro daný typ řízení
konkrétní soud, u kterého má být podán návrh. Tak je tomu v §106 odst. 4 s. ř. s., který stanoví
příslušnost Nejvyššího správního soudu pro podání kasační stížnosti. Jedná se tedy o speciální
ustanovení o příslušnosti ve vztahu k první uvedené variantě.
[9] Z podstaty věci je zřejmé, že lhůta pro podání kasační stížnosti se staví vždy, pokud
je v jejím průběhu návrh na ustanovení zástupce pro podání kasační stížnosti a řízení o ní podán
u Nejvyššího správního soudu jako soudu příslušného. Z §106 odst. 4 s. ř. s. lze na základě výše
uvedené interpretace dovodit, že lhůta pro podání kasační stížnosti je zároveň zachována, byl-li
návrh na ustanovení zástupce pro její podání adresován krajskému soudu, který vydal rozhodnutí,
proti němuž má kasační stížnost směřovat (respektive předán k doručení tomuto soudu podle
§40 odst. 4 s. ř. s.).
[10] Nejvyšší správní soud již dříve judikoval, že pokud bylo podání učiněno u nepříslušného
soudu, ačkoliv soudní řád správní určuje konkrétní soud, u něhož mělo být učiněno, je třeba, aby
nepříslušný soud podání, které mu bylo chybně doručeno, odeslal soudu příslušnému nejpozději
před uplynutím lhůty určené k učinění podání (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne
18. 12. 2008, čj. 1 Azs 51/2007-55, č. 1790/2009 Sb. NSS). Stejné pravidlo pro posouzení
samotné včasnosti jako pro podání kasační stížnosti platí i pro návrh na ustanovení zástupce pro
podání kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 25. 2. 2016, čj. Na 19/2016 - 24). Tento návrh je
tedy z hlediska stavení lhůty pro podání kasační stížnosti včasný tehdy, jestliže byl ve lhůtě pro
její podání odeslán Nejvyššímu správnímu soudu anebo krajskému soudu, který napadené
rozhodnutí vydal (§106 odst. 4 s. ř. s.).
[11] Rozsudek krajského soudu, proti kterému má kasační stížnost směřovat, byl stěžovateli
doručen dne 27. 6. 2022. Lhůta k podání kasační stížnost tedy uplynula 11. 7. 2022. Stěžovatel
tentýž den (tj. poslední den lhůty k podání kasační stížnosti) podal k Nejvyššímu soudu návrh
na ustanovení zástupce a na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nejvyšší soud toto
podání obdržel dne 13. 7. 2022 a k poštovní přepravě je předal 15. 7. 2022 (viz obálka evidovaná
ve spisu sp. zn. Na 108/2022 na č. l. 6), tedy až po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti.
Právě tento den je na základě výše uvedené judikatury rozhodný pro posouzení včasnosti návrhu
na ustanovení zástupce. Stěžovatelův návrh proto nemohl mít vliv na stavení lhůty pro podání
kasační stížnosti, jelikož byl k příslušnému soudu podán až po uplynutí dvoutýdenní zákonné
lhůty k podání kasační stížnosti. Soud pro úplnost dodává, že stěžovateli se v závěru napadeného
rozsudku dostalo řádného poučení o možnosti podat kasační stížnost u Nejvyššího správního
soudu, který o kasační stížnosti rozhoduje, včetně uvedení správné adresy NSS, a že lhůta
je zachována, i pokud by ji podal u Krajského soudu v Plzni.
[12] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako opožděnou odmítl [§46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.; obdobně viz usnesení NSS ze dne 20. 9. 2021, čj. 1 Ads 256/2021
19]. Na tom nemůže nic změnit ani to, že NSS v bodě 9 usnesení sp. zn. Na 108/2022, kterým
byla stěžovateli ustanovena zástupkyně, stěžovatele nesprávně upozornil, že od okamžiku právní
moci tohoto usnesení poběží zbývající část lhůty pro podání kasační stížnosti. V daném usnesení
však NSS nezohlednil, že žádost byla podána u nepříslušného soudu. To by bylo možné pouze v
případě, že by byla lhůta k podání kasační stížnosti od počátku zachována (viz bod [4] tohoto
usnesení). Toto upozornění však nemělo žádný vliv na procesní postavení stěžovatele. Nedošlo
totiž k tomu, že by až v důsledku nesprávného upozornění podal kasační stížnost opožděně. V
době, kdy se mu dostalo nesprávného upozornění, už lhůta pro podání kasační stížnosti uplynula.
Jednalo se navíc o pouhé upozornění pro ustanoveného právního nástupce, které vůbec
v usnesení nemuselo být uvedeno a nyní rozhodující senát jím proto není nijak vázán.
[13] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[14] Stěžovateli byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupkyně Mgr. Lenka
Lobovská. O její odměně a náhradě hotových výdajů Nejvyšší správní soud dosud nerozhodoval,
jelikož mu není známo, jaké úkony právní služby ve věci doposud proběhly. Soud proto
o odměně ustanovené zástupkyně rozhodne dodatečně.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 21. září 2022
Petr Mikeš
předseda senátu