ECLI:CZ:NSS:2022:KONF.24.2021:15
sp. zn. Konf 24/2021 - 15
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních
sporů, složený z předsedy Mgr. Ing. Radovana Havelce a soudců JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta
Bičáka, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Jitky Zavřelové rozhodl o návrhu
Mgr. J. F., na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ní a Okresním soudem v Ústí
nad Orlicí, a dalších účastníků řízení o pozůstalosti po J. S., vedeného u Okresního soudu v Ústí
nad Orlicí pod sp. zn. 20 D 484/2017, za účasti 1) Ing. M. S., zastoupeného JUDr. Ivanou
Sittkovou, advokátkou se sídlem v Praze 11, Medkova 913/48, 2) J. B., zastoupené
JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou se sídlem v Praze 11, Medkova 913/48, a 3) L. K., ve věci
příslušnosti vydat rozhodnutí v řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení,
takto:
Návrh se od m ít á .
Odůvodnění:
1. Podáním doručeným dne 4. 10. 2021 zvláštnímu senátu zřízenému
podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon
o některých kompetenčních sporech“ nebo „zákon č. 131/2002 Sb.“), Mgr. J. F., notářka (dále
též „navrhovatelka“), navrhla tomuto senátu rozhodnout spor o pravomoc podle §1 odst. 1
téhož zákona, který měl vzniknout mezi ní a Okresním soudem v Ústí nad Orlicí ve věci
příslušnosti vydat rozhodnutí v řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení, jež byly
podány v řízení o pozůstalosti po J. S., nar. X, zemř. X, posledně bytem v L. U B. X.
2. Z návrhu na zahájení kompetenčního sporu a předloženého spisu vyplynuly následující
skutečnosti:
3. Okresní soud v Ústí nad Orlicí usnesením ze dne 30. 3. 2017, čj. 20 D 484/2017 - 3,
pověřil Mgr. Martinu Suchodolovou, notářku se sídlem v Letohradě, Václavské náměstí 76, jako
soudní komisařku provedením úkonů v řízení o pozůstalosti po J. S., nar. X, zemř. X, posledně
bytem v L., U B. X.
4. Usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 9. 8. 2019, čj. 20 D 484/2017 - 114,
o nařízení likvidace pozůstalosti, vydané Mgr. Martinou Suchodolovou, napadli dva z dědiců
- Ing. M. S. a J. B. – dne 7. 11. 2019 žalobou pro zmatečnost a dne 22. 6. 2020 žalobou
pro zmatečnost a návrhem na obnovu řízení.
5. Okresní soud v Ústí nad Orlicí usnesením ze dne 19. 11. 2020, čj. 20 D 484/2017 - 230,
pověřil Mgr. J. F. (navrhovatelku) jako soudní komisařku „provedením úkonů v řízení
o pozůstalosti – k rozhodnutí o žalobě na zmatečnost a obnově řízení analogicky dle §14 odst. 3
o. s. ř.“.
6. S přípisem ze dne 27. 1. 2021 navrhovatelka vrátila spis sp. zn. 20 D 484/2017 soudu
bez věcného vyřízení. Navrhovatelka ve svém vyjádření uvedla, že není možné, aby byla
v uvedené věci pověřena provedením úkonů v řízení a rozhodla o žalobě pro zmatečnost
a žalobě na obnovu řízení, ač je jí známo, že v roce 2017 na gremiální poradě soudců Krajského
soudu v Hradci Králové byl vysloven právní názor, že žalobu na obnovu řízení má řešit soudní
komisař, nikoliv soud, a Krajský soud v Hradci Králové již takto vícekrát rozhodl. Proti tomuto
právnímu názoru se ohradila Notářská komora České republiky dopisem zaslaným Nejvyššímu
soudu, záležitost však nebyla ukončena relevantním závěrem. Navrhovatelka je přesvědčena,
že notáře lze jako soudního komisaře pověřit provedením soudního řízení jedině tehdy, jedná-li
se o řízení o pozůstalosti a jedná-li se o řízení v prvním stupni. Žaloba na obnovu řízení a žaloba
pro zmatečnost jsou však opravnými prostředky, je tedy předpokládáno vedení předchozího
řízení, které je tím řízením v prvním stupni. Následnou žalobou je zahájeno řízení jiné, které
nelze označit za běžné řízení v prvním stupni, jestliže je zahájeno k opravnému prostředku.
Rovněž se také nerozhoduje o pozůstalosti, ale pouze o povolení obnovy řízení nebo zrušení
původního rozhodnutí. Navíc z §235a o. s. ř. se podává, že „žalobu projedná a rozhodne soud,
který o věci rozhodoval v prvním stupni“ a pro něj „platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním
stupni“, a rovněž z §235h o. s. ř. je patrné, že řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení
není tím původním řízením v prvním stupni; je jím teprve až řízení po povolení obnovy
nebo pokračování v řízení po zrušení rozhodnutí pro zmatečnost. Úkony v soudním řízení
zásadně provádí soud. Soudního komisaře lze pověřit jen těmi úkony, k nimž ho umožňuje
pověřit zákon výslovně. Nelze-li řízení o žalobách považovat za řízení v prvním stupni
o pozůstalosti, nelze k úkonům v takovém řízení pověřit soudního komisaře podle §100 odst. 1
z. ř. s. Podle navrhovatelky z uvedeného výkladu vyplývá, že řízení o žalobách je jednoznačně
jiným řízením, než původní řízení o pozůstalosti v prvním stupni, a proto k němu nemůže být
pověřen soudní komisař. Skutečnost, že platí navrhovatelkou uvedený závěr, lze ilustrovat ještě
lépe v tomto konkrétním řízení vedeném pod sp. zn. 20 D 484/2017, neboť řízení o pozůstalosti
nebylo rozhodnutím ve věci samé skončeno, bylo rozhodnuto jen o nařízení likvidace
pozůstalosti. Provedením řízení v prvním stupni je zde stále pověřen soudní komisař, který byl
původně pověřen podle rozvrhu práce, a zároveň je pověřen jiný soudní komisař, který by měl
rozhodnout o žalobě. Pověření soudnímu komisaři, který má věc řešit, nebylo soudem zrušeno,
neboť pro to není důvod. Pokud by se tedy mělo jednat stále o jedno řízení o pozůstalosti, lze
těžko připustit, aby v něm byli pověřeni dva soudní komisaři. Navrhovatelka pak přidává další
argumenty, a to že pozůstalostní řízení je svou povahou řízením nesporným, a proto je také
upraveno zákonem o zvláštních řízeních soudních. Žaloba je proti tomu návrhem, kterým
se zahajuje řízení sporné, což platí i o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost. Řízení
se řídí jinými principy, zejména není ovládáno zásadou vyhledávací, na rozdíl od samotného
pozůstalostního řízení, pro které je právě soudní komisař pověřován. Soudní komisař v řízení
o pozůstalosti však zásadně neřeší sporné skutkové záležitosti. Navrhovatelka se proto domnívá,
že nebylo úmyslem zákonodárce, aby soudní komisař řešil skutkové spory v řízení o žalobě.
Takovou úpravu by bylo třeba označit za nesystémovou.
7. Okresní soud v Ústí nad Orlicí v přípise ze dne 30. 3. 2021, adresovaném navrhovatelce,
setrval ve svém názoru, že o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení má rozhodnout
navrhovatelka, když uvedl, že i podle jí citovaných rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové
sp. zn. 17 Co 43/2017 a sp. zn. 20 Co 405/2016 je k projednání žaloby na obnovu dědického
řízení soudem prvního stupně příslušným ve smyslu §235a o. s. ř. notář jako soudní komisař.
Jedná se o jediná rozhodnutí vyšších soudů, otázka dosud nebyla řešena Nejvyšším soudem,
stejně tak nebyla argumentováno ani jinou nezávislou autoritou. Názor profesní komory notářů
není pro soud závazný. V uvedených rozhodnutích byla řešena otázka příslušnosti k žalobě
na obnovu řízení dle §235a o. s. ř. se závěrem, že rozhodoval-li soud, byl účastník odňat svému
zákonnému soudci. Stejným ustanovením je řešena i příslušnost k rozhodnutí o žalobě
pro zmatečnost pouze s tím rozdílem, že podle §14 odst. 3 o. s. ř. jsou z projednávání
a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí
vydali nebo věc projednávali. K rozhodování v dědickém řízení jsou povolány okresní soudy
a notáři jako soudy prvního stupně a krajské soudy jako soudy druhého stupně. Zákon
v ustanovení §235a o. s. ř. stanoví, že k řízení o žalobě pro zmatečnost proti prvostupňovému
rozhodnutí je příslušný soud prvního stupně, nikoliv soud odvolací. Polemika o charakteru řízení
proto není namístě, neboť přestože se jedná o opravný prostředek mimořádný, dikce zákona
je zřejmá, žalobu projedná a rozhodne soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. V souladu
s tím §100 z. ř. s. normuje, že úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti provádí jako
soudní komisař notář, kterého tím soud pověřil, není-li dále stanoveno jinak. Úkony, které notář
nevykonává, jsou stanoveny hned v následujícím odstavci 2, mezi kterými žaloba pro zmatečnost
není zmíněna. Jestliže tedy úkony soudu prvního stupně provádí notář a k rozhodnutí o žalobě
pro zmatečnost je příslušný soud, který o věci rozhodl v prvním stupni, je třeba se přiklonit
ke shora citovaným rozhodnutím s tím závěrem, že notář je příslušný k projednání žaloby
na obnovu řízení i k projednání žaloby pro zmatečnost. Pokud by zákonodárce zamýšlel jinak,
jistě by tyto dva druhy mimořádných opravných prostředků výslovně zmínil v §100 odst. 2 z. ř. s.
Tedy úkonem prováděným notářem bude nejenom pravidelné rozhodnutí o dědictví, ale též
rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost. Pouze okrajem okresní soud zmínil, že pokud
by se přiklonil k závěru, že notář není k projednání příslušný, věc by neprojednával soud krajský
jako soud odvolací, ale soud okresní. Pak by v souladu s §100 odst. 3 z. ř. s. notář byl povinen
připravit soudu všechny podklady pro rozhodnutí a učinit návrh na jeho znění. Protože
je však příslušným k rozhodnutí notář, tato eventualita odpadá. Vzhledem k tomu,
že z projednání žaloby pro zmatečnost je vyloučen notář, který rozhodnutí vydal, byla věc
dle příslušného rozvrhu práce přidělena navrhovatelce. S ohledem na uvedené, Krajský soud
v Hradci Králové vrátil věc k věcnému vyřízení navrhovatelce.
8. Navrhovatelka poté s přípisem ze dne 13. 5. 2021 opět vrátila spis sp. zn. 20 D 484/2017
Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí bez věcného vyřízení, přičemž odkázala na své předchozí
podrobné vyjádření ze dne 27. 1. 2021. K tomu dodala, že podle jejích informací postup,
kdy je k řízení o žalobě pověřován soudní komisař, se vůbec nepoužívá v rámci obvodu jiných
krajských soudů a není vyloučeno, že je v rámci obvodu Krajského soudu v Hradci Králové nyní
uplatňován již jen u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí. Požádala proto o ověření, zda Krajský
soud v Hradci Králové stále setrvává na svém stanovisku.
9. Z úředního záznamu ze dne 31. 5. 2021 se podává, že JUDr. Vladimír Lanžhotský, Ph.D.,
předseda Krajského soudu v Hradci Králové, celou záležitost projednal s JUDr. Janem Čiperou,
předsedou senátu pověřeným řízením občanskoprávního úseku, a „příslušnými místy“
se závěrem, že v dané věci je nutno držet již judikovaný názor Krajského soudu v Hradci
Králové, že k projednání obnovy řízení a zmatečnosti v dědickém řízení je příslušný notář,
a proto byl spis opětovně vrácen navrhovatelce.
10. Z úředního záznamu ze dne 23. 9. 2021 vyplývá, že otázka dalšího postupu byla v obecné
rovině projednána na prezidiu Notářské komory v Hradci Králové, a to dne 25. 6. 2021
a 21. 9. 2021. Byl učiněn závěr, že než by byl spis opět soudu vrácen, je třeba se pokusit nějakým
způsobem získat vyjádření vyšší instance. Nebyl nalezen vhodnější způsob než kompetenční
žaloba.
11. Navrhovatelka proto podala zvláštnímu senátu návrh na řešení negativního
kompetenčního sporu ze dne 29. 9. 2021, doručený zvláštnímu senátu dne 4. 10. 2021, s tím,
aby tato otázka zásadního významu – kdo je příslušný rozhodnout o žalobě pro zmatečnost
a na obnovu řízení v rámci řízení o pozůstalosti – byla definitivně vyřešena, aby bylo zřejmé, jaké
jsou kompetence soudního komisaře. Uvedla, že podala návrh ve smyslu zákona č. 131/2002 Sb.,
byť si je vědoma, že takový postup přímo není tímto zákonem upraven, jedná se však o nejbližší
zákonnou úpravu, kterou je možno pro tuto situaci použít. Navrhovatelka předložila tutéž
argumentaci jako ve svých vyjádřeních ze dne 27. 1. 2021 a 13. 5. 2021, jak jsou uvedena shora.
Dodala, že je tedy stále soudem pověřena vydat rozhodnutí o předmětných žalobách, ačkoli
pokud by tak učinila, jedná se o nezákonný postup, rozhodnutí by bylo vydáno někým, kdo
k tomu nebyl oprávněn, a založila by tím zásadní vadu řízení, pro kterou by další rozhodnutí
v řízení mohla být zpochybněna.
12. Zvláštní senát se nejprve zabýval podmínkami, za nichž může věc projednat a rozhodnout
o ní.
13. Stranami kompetenčního sporu jsou dle §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. buď soudy
a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy, nebo soudy v občanském
soudním řízení a soudy ve správním soudnictví.
14. Vznikne-li kladný nebo záporný kompetenční spor o pravomoc nebo věcnou příslušnost
k vydání rozhodnutí, rozhodne zvláštní senát o tom, kdo je příslušný vydat rozhodnutí uvedené
v návrhu na zahájení řízení (§2 odst. 1 zákona č. 131/2022 Sb.). Kladným kompetenčním
sporem je podle §1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. spor, v němž si jedna strana osobuje
pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou
stranou vydáno pravomocné rozhodnutí. Záporný kompetenční spor dle téhož ustanovení
nastává tehdy, jestliže v totožné věci individuálně určených účastníků strany popírají svou
pravomoc vydat rozhodnutí.
15. Podle §3 odst. 2 citovaného zákona návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu
je oprávněna podat některá z jeho stran nebo účastník řízení ve věci, v níž se otázka pravomoci
vydat rozhodnutí stala spornou.
16. Navrhovatelka ve svém návrhu na zahájení řízení o kompetenčním sporu usuzuje
na existenci záporného kompetenčního sporu. Existence záporného kompetenčního sporu
či kladného kompetenčního sporu je esenciální podmínkou pro to, aby zvláštní senát mohl
rozhodnout o tom, kdo je příslušný vydat rozhodnutí uvedené v návrhu na zahájení řízení.
17. Protože zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního
stavu existujícího ke dni, kdy o věci rozhoduje (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne
24. 11. 2004, čj. Konf 3/2003-18, publikované pod č. 485/2005 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu), je podstatné nejen to, zda kompetenční spor vznikl, ale také to, zda trvá ke dni
rozhodnutí o něm zvláštním senátem.
18. Podmínka vzniku kompetenčního sporu však v daném případě nebyla splněna ani v době
podání návrhu a není splněna ani nyní v době rozhodování zvláštního senátu. Navrhovatelka
ve svém návrhu na zahájení řízení o kompetenčním sporu zřejmě usuzuje na existenci
kompetenčního sporu mezi ní, jako soudní komisařkou pověřenou rozhodnutím o žalobě
pro zmatečnost a o obnově řízení, a Okresním soudem v Ústí nad Orlicí. Takový spor
o kompetenci však nespadá pod definici vymezující v §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb.
pravomoc zvláštního senátu. Je-li totiž soudní komisařka pověřena ve smyslu §100 odst. 1 z. ř. s.,
aby v řízení o pozůstalosti činila úkony soudu prvního stupně, je spor mezi navrhovatelkou
a okresním soudem fakticky sporem v rámci jediného civilního soudu. Takový spor o kompetenci
není zvláštní senát oprávněn řešit, neboť i on je jako specifické soudní těleso vázán limity výkonu
státní moci svěřené mu zákonem (viz článek 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
19. V souladu se shora uvedeným je nepochybné, že v souzené věci v době podání návrhu
na rozhodnutí kompetenčního sporu ani v době řízení o něm nevznikl kompetenční spor, k jehož
řešení by byl povolán zvláštní senát (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 3. 11. 2005,
čj. Konf 29/2005-23, ze dne 22. 12. 2016, Konf 34/2015-15, nebo ze dne 22. 2. 2018,
Konf 31/2017-12).
20. Zvláštní senát proto pro nesplnění podmínek řízení o kompetenčním sporu návrh odmítl,
a to za přiměřeného použití §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §4 zákona
č. 131/2002 Sb.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 18. ledna 2022
Mgr. Ing. Radovan Havelec
předseda zvláštního senátu