ECLI:CZ:US:2007:2.US.1808.07.1
sp. zn. II. ÚS 1808/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti J. T., zastoupené JUDr. Jiřím Holomčíkem, advokátem se sídlem Praha 6, Uralská 770/6, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. 33 Odo 386/2005-297, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 5. 2004, č. j. 24 Co 62/2004-270, a rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 9. 5. 2003, č. j. 3 C 238/98-237, takto:
Řízení o ústavní stížnosti se zastavuje.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, podané dne 15. 7. 2007 v zastoupení J. T. advokátem JUDr. Jiřím Holomkem, se uvádí, že navrhovatelka zemřela dne 4. 5. 2007. I když chybí plná moc pro řízení před Ústavním soudem (dědické řízení zatím neproběhlo), advokát podává ústavní stížnost z opatrnosti, neboť je povinen v případě smrti zmocnitele učinit vše, co nesnese odkladu, aby právní nástupce zmocnitele neutrpěl újmu na svých právech.
Z obsahu ústavní stížnosti a listin, které si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno, že v řízení před obecnými soudy nebylo vyhověno žalobě navrhovatelky na zaplacení částky 900.000,- Kč jako finančního vyrovnání v souvislosti s předčasným ukončením smlouvy o pronájmu a obnově nemovitosti. Posledním rozhodnutím ve věci je rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. 33 Odo 386/2005-297, kterým bylo zamítnuto a odmítnuto dovolání navrhovatelky. Jak je konstatováno výše, navrhovatelka dne 4. 5. 2007, tedy ještě před podáním ústavní stížnosti, zemřela. Ústavní soud se proto musel primárně zabývat tím, zda je za dané situace návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti projednatelný.
Podle ustanovení §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se v případě, kdy zákon nestanoví jinak, použijí pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") a předpisy vydané k jeho provedení.
Vzhledem k tomu, že zákon o Ústavním soudu neřeší otázku způsobilosti být účastníkem řízení před Ústavním soudem, nezbylo Ústavnímu soudu, než posoudit tuto podmínku řízení podle příslušných ustanovení o.s.ř.
Podle ustanovení §103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§104 odst. 1 věta první o.s.ř.).
Jednou z podmínek řízení, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti kdykoli v průběhu řízení, je způsobilost být účastníkem řízení (§19 o.s.ř.). Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení v den jeho zahájení je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pro který nepřichází v úvahu jiné rozhodnutí než zastavení řízení.
Jestliže tedy zemřelá navrhovatelka v den zahájení řízení o ústavní stížnosti neměla způsobilost mít práva a povinnosti a v důsledku toho též způsobilost být účastníkem řízení, pak nebyl účinně založen procesní vztah mezi ní a ostatními účastníky řízení (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. I. ÚS 484/2000, řešící stejnou problematiku). Lze si sice představit, pro založení rovněž procesní reakce, i existenci důvodů pro usnesení odmítavé, avšak takový spor nemůže být relevantní; v obou případech jde o rozhodnutí jen procesní povahy, jejichž praktický důsledek je identický (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2007, sp. zn. III. ÚS 793/06).
Z výše uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než řízení podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením §104 odst. 1 o.s.ř. zastavit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2007
Dagmar Lastovecká
předsedkyně senátu