ECLI:CZ:US:2009:4.US.2572.08.1
sp. zn. IV. ÚS 2572/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Vladimíra Kůrky a soudkyně Michaely Židlické v právní věci stěžovatele M. N., zastoupeného Mgr. Jitkou Hronovou, advokátkou se sídlem Husova 46, Jihlava, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 12 To 73/2008-19 ze dne 1. 9. 2008 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře, č. j. Nt 161/2008-9 ze dne 22. 7. 2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 14. 10. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doplněný přípisem z 1. 12. 2008, jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře (dále jen "krajský soud"), č. j. Nt 161/2008-9 ze dne 22. 7. 2008, jímž byl zamítnut jeho návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 18 T 10/2003, a usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") č. j. 12 To 73/2008-19 ze dne 1. 9. 2008, kterým byla jeho stížnost proti usnesení krajského soudu jako nedůvodná zamítnuta.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že v důsledku nepovolení obnovy řízení bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť mu bylo znemožněno domáhat se stanoveným postupem svého práva u nestranného a nezávislého soudu. Stěžovatel uvedl, že obecné soudy nevěnovaly v řízení ve věci sp. zn. 18 T 10/2003 dostatečnou pozornost otázce rozdělení kompetencí obou jednatelů. Stěžovatel obstarával pouze záležitosti související s dopravou, nemohl být proto odsouzen za jednání, jež souviselo s obchodní činností společnosti. Za těchto okolností měly obecné soudy obnovu řízení povolit a jelikož tak neučinily, nezbylo stěžovateli než se za účelem ochrany svých práv obrátit na Ústavní soud.
II.
Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, bylo tedy možné přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí. Poté, co tak Ústavní soud učinil, shledal, že ústavní stížnost není důvodná.
Krajský soud v odůvodnění usnesení č. j. Nt 161/2008-9 ze dne 22. 7. 2008 konstatoval, že se ze strany stěžovatele jednalo o opakovaný návrh, neboť tento založil svou argumentaci na shodných důvodech jako v předchozím návrhu na povolení obnovy řízení, který byl zamítnut usnesením č. j. 18 Nt 203/2007-42 ze dne 11. 12. 2007. Vrchní soud se v usnesení č. j. 12 To 73/2008-19 ze dne 1. 9. 2008 s tímto hodnocením ztotožnil.
Ze spisu krajského soudu sp. zn. 18 Nt 203/2007 a Nt 161/2008 Ústavní soud zjistil, že stěžovatel v návrhu na povolení obnovy řízení ze dne 28. 4. 2008, evidovaném pod sp. zn. Nt 161/2008, skutečně vznesl tytéž námitky, s nimiž se již obecné soudy vypořádaly v řízení vedeném pod sp. zn. 18 Nt 203/2007. Ústavní soud v této souvislosti rovněž podotýká, že usnesení krajského soudu č. j. 18 Nt 203/2007-42 ze dne 11. 12. 2007, jímž byl zamítnut předchozí návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení, a na něj navazující usnesení vrchního soudu č. j. 12 To 5/2008-52 ze dne 28. 1. 2008 přezkoumal v rámci řízení o ústavní stížnosti, kterou následně usnesením sp. zn. IV. ÚS 411/08 ze dne 3. 6. 2008 jako zjevně neopodstatněnou odmítl. Dovodily-li obecné soudy za těchto okolností, že v projednávané věci nebyly splněny podmínky pro povolení obnovy řízení ve smyslu §278 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, neboť podání stěžovatele bylo toliko opakováním jeho předchozího návrhu, nelze takovému závěru zhola nic vytknout.
Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. února 2009
Vlasta Formánková
předsedkyně senátu