ECLI:CZ:US:2009:4.US.3039.08.1
sp. zn. IV. ÚS 3039/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 13. ledna 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatelky A. H., zastoupené JUDr. Jaroslavem Filipem, advokátem se sídlem Bubenská 47/113, 170 00 Praha 7, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2008 sp. zn. 8 Tdo 1073/2008, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. března 2008 sp. zn. 6 To 80/2008 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. prosince 2007 sp. zn. 4 T 74/2007, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k dotčení jejích ústavně zaručených základních práv a ústavních kautel, zakotvených v čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod.
Dle v návrhu blíže rozvedených výhrad mělo se tak stát tím, že obecné soudy v případě shledání její viny pro spáchání trestného činu podvodu ve smyslu §250 odst. 1 tr. zák. neadekvátně vyhodnotily provedené důkazy, resp. nesprávně posoudily skutkové konstelace předmětné trestní věci tak, že v intencích jejich úsudku došlo k naplnění objektivní a subjektivní stránky stíhaného trestného činu, ačkoliv jde co do základu především o záležitost spjatou s aspekty soukromého práva. Stěžovatelka je toho názoru, že nebylo postupováno v souladu se zásadou in dubio pro reo též proto, že dokazování nebylo provedeno v rozsahu všech dostupných důkazů, kdy nebyl vyslechnut navrhovaný svědek M. B. Pro takto konstruované námitky se domáhala, aby Ústavní soud předmětná rozhodnutí obecných soudů nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Porušení práv, jichž se stěžovatelka dovolává, Ústavní soud neshledal. S převážnou částí námitek se vypořádal řádně již Nejvyšší soud, který je posuzoval z hledisek §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a pro zjevnou neopodstatněnost dovolání stěžovatelky odmítl [§265i odst. 1 písm. e) tr. řádu], pročež na odůvodnění jeho usnesení postačí jako na takto ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) odkázat.
Ve vztahu k hodnocení důkazní situace potom nutno říci, že obecné soudy z argumentačního prostoru vymezeného provedenými důkazy při výkonu své jurisdikce jakkoliv nevykročily. Ohledně nevyhovění poukazovanému důkaznímu návrhu výslechem svědka stěžovatelka nespecifikovala fázi řízení, v níž byl učiněn, nadto netvrdí a ani nepředkládá argumenty svědčící pro závěr, že by měl v této souvislosti charakter tzv. opomenutého důkazu ve smyslu judikatury Ústavního soudu, zakládajícího (zpravidla) dotčení v právu na spravedlivý proces (srov. nálezy sp. zn. IV. ÚS 570/03, III. ÚS 501/04, II. ÚS 418/03, III. ÚS 177/04 a další). Naproti tomu z odůvodnění napadeného usnesení Městského soudu v Praze se podává konstatování, že "ze strany obžalované nezazněly žádné návrhy na doplnění dokazování", které stěžovatelka předmětem své kritiky neučinila, čímž (ve spojení s předtím uvedeným) v daném ohledu nedostála své povinnosti tvrzení v řízení o ústavní stížnosti (srov. nálezy ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 7/03 per analogiam, IV. ÚS 188/04, IV. ÚS 430/05).
Vycházeje z uvedeného, jakož i judikatury příkladmo vyjmenované, posoudil Ústavní soud návrh stěžovatelky jako zjevně neopodstatněný a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jej odmítl [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. ledna 2009
Vlasta Formánková
předsedkyně senátu Ústavního soudu