ECLI:CZ:US:2011:3.US.1371.11.1
sp. zn. III. ÚS 1371/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti Ing. J. Z., zastoupeného Mgr. Evou Klimánkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Moravské náměstí 15, proti usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 3. 3. 2011 sp. zn. 25 Nc 3025/2009 a proti exekučnímu příkazu soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky, Exekutorský úřad Klatovy ze dne 2. 5. 2011 sp. zn. 120 Ex 15001/09, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud pro porušení ustanovení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod a ustanovení čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky zrušil v záhlaví označená rozhodnutí orgánů veřejné moci, vydaná v jeho exekuční věci.
Soudní exekutor JUDr. Dalimil Mika, Exekutorský úřad Klatovy (dále jen "soudní exekutor") vydal dne 18. 11. 2010 příkaz k úhradě nákladů exekuce, v němž vyčíslil náklady exekuce částkou 99 276 Kč a náklady oprávněného částkou 29 088 Kč, a Okresní soud ve Vyškově jej v záhlaví označeným usnesením ze dne 3. 3. 2011 potvrdil. Poté vydal soudní exekutor (dne 2. 5. 2011) další příkaz k úhradě nákladů exekuce, rovněž napadený ústavní stížností, kterým uložil stěžovateli povinnost uhradit náklady exekuce ve výši 104 592 Kč a náklady oprávněného v částce 29 088 Kč.
Stěžovatel se v ústavní stížnosti domnívá, že soudním exekutorem stanovené náklady exekuce jsou v rozporu s ustanovením §11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., jestliže plnil dobrovolně v zákonné 15denní lhůtě ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané částky; v důsledku toho bylo zasaženo do jeho majetkové sféry, neboť je protiprávně nucen uhradit podstatně více, než kolik by měla správně činit odměna exekutora (stěžovatel zde odkazuje na závěry vyslovené Ústavním soudem ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 8/06 a I. ÚS 2134/09).
Dříve, než lze přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je Ústavní soud povolán prověřit, zda jsou splněny všechny formální a obsahové podmínky stanovené pro její podání (resp. věcné projednání) zákonem o Ústavním soudu.
To je významné potud, že tyto podmínky zde naplněny nejsou.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný a mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ústavní stížnost je podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Vyznačuje se tedy mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu (v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti).
Ve vztahu k ústavní stížností napadenému příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 2. 5. 2011 pak platí, že stěžovatel tyto procesní prostředky nevyčerpal, neboť nedoložil, že podal námitky ve smyslu ustanovení §88 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů, resp. že o nich bylo již soudem rozhodnuto (proti takovému rozhodnutí by ústavní stížnost ostatně musela rovněž směřovat).
Ústavní stížnost je v části směřující proti napadenému příkazu k úhradě nákladů exekuce tudíž nepřípustná, a proto musí být podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu (soudcem zpravodajem) odmítnuta.
Obdobný závěr je nevyhnutelné vztáhnout i k napadenému usnesení Okresního soudu ve Vyškově, neboť vzhledem k dalšímu (pozdějšímu) příkazu k úhradě nákladů exekuce nemá potenciál založit právní účinky, a do právního postavení stěžovatele se již nepromítá (srov. též ustanovení §6 odst. 2 vyhlášky č. 418/2001 Sb.)
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. června 2011
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj