ECLI:CZ:US:2011:4.US.3329.11.1
sp. zn. IV. ÚS 3329/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 29. listopadu 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti L. S., zastoupené JUDr. Jiřím Peške, advokátem se sídlem v Praze 3, Nám. W. Churchilla 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3176/2010 ze dne 10. srpna 2011, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na spravedlivý proces, v záhlaví označené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a domáhá se jeho zrušení.
Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti, připojeného napadeného usnesení i rozhodnutí soudu I. a II. stupně, vydaných obecnými soudy v dané věci, a rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2231/2006, bylo napadeným rozhodnutím dovolacím soudem odmítnuto jako nepřípustné dovolání stěžovatelky, opírající jeho přípustnost o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 23 Co 123/2010 ze dne 21. 4. 2010, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 41 C 71/ 2008 ze dne 18. 11. 2009, kterým byla k žalobě žalobce Městské části Praha 4 stěžovatelce, jako žalované v daném řízení, stanovena povinnost vyklidit ve výroku označený byt do 30 dnů od právní moci rozsudku a stanovena jí povinnost nahradit žalobci náklady řízení. Jak plyne z odůvodnění napadeného rozhodnutí, dovolací soud učinil závěr, že odvolací soud, jehož rozsudek byl založen mimo jiné i na právním názoru, že projednání předmětné věci nebránila překážka věci pravomocně rozsouzené ve smyslu ustanovení §159a odst. 5 o. s. ř., se neodchýlil od ustálené soudní praxe a soudní judikatury, řešící otázku totožnosti věci, potažmo věci pravomocně rozsouzené, z níž zároveň citoval. Tento závěr učinil s odkazem na rozdílnost skutkového děje, jak byl vylíčen v řízení této věci předcházející, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 55 C 38/2004.
Proti rozhodnutí dovolacího soudu směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatelka v podstatě obdobně jako v dovolání, s poukazem na genezi celého případu, zejména pak na pravomocná rozhodnutí již dříve obecnými soudy vydaná ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp. zn. 55 C 38/2004, jimiž byla žaloba Městské části Praha 4 na vyklizení téhož bytu stěžovatelkou zamítnuta, zpochybňuje správnost právního názoru, že se v daném případě nejedná o překážku věci pravomocně rozhodnuté a dovozuje tak, že postupem soudů bylo porušeno právo na spravedlivý proces.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky Ústavní soud nezjistil. V posuzované věci dovolací soud, který rozhodoval o dovolání stěžovatelky obsahujícím v podstatě obdobné námitky, jako námitky vznášené v ústavní stížnosti, své rozhodnutí dostatečně zdůvodnil, a to i poukazem na svou judikaturu i rozhodnutí Ústavního soudu, a učinil tak v potřebném rozsahu a přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem. Na zdůvodnění jeho rozhodnutí, jež obdobně jako rozhodnutí soudů I. a II. stupně klade důraz na okolnosti, které nově nastaly až po skončení dříve vedeného řízení pod sp. zn. 55 C 38/2004, tak lze odkázat, s tím, že námitkou stěžovatelky, že v uvedeném předchozím řízení "byla výrazně porušena parita stran v její neprospěch", se v tomto řízení soud zabývat nemohl.
Ústavní soud tak uzavírá, že napadené rozhodnutí nevykazuje prvky libovůle, nebylo zjištěno, že by právní závěry obecných soudů byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývalo (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 84/94). Zásah do práva na soudní ochranu stěžovatelky tak Ústavní soud nezjistil, a proto z uvedených důvodů byla její ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 29. listopadu 2011
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu