ECLI:CZ:US:2013:2.US.102.13.1
sp. zn. II. ÚS 102/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem o ústavní stížnosti Mgr. Michala Melky, zastoupeného JUDr. Markem Křížem, Ph.D., advokátem se sídlem Masarykovo nám. 91/28, Karviná - Fryštát, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 792/2012-87 ze dne 28. 11. 2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 8. 1. 2013, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, jímž měla být porušena jeho ústavní práva garantovaná čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Tvrdí, že po podání odvolání proti usnesení Okresního soudu v Karviné očekával, že o jeho odůvodněném a oprávněném návrhu bude spravedlivě meritorně rozhodnuto a nikoli že budou shledána procesní pochybení soudu prvního stupně a tím bude opětovně prohloubena jeho nejistota. Poukazuje též na průtahy v řízení, které jsou uvedeným rozhodnutím ještě násobeny.
Napadeným usnesením Krajský soud v Ostravě zrušil usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 19. 9. 2012 č. j. 28 C 971/2011-65 (jímž byl odmítnut návrh stěžovatele na vydání předběžného opatření) a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení se závazným pokynem, jak má dále ve věci procesně postupovat.
Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávané věci k takovému závěru nedospěl.
Ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Z ustanovení §72 odst. 1, 3, 4 a §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu lze vyvodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně práv, který je možno zásadně využít po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Přímo v ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z pojmových znaků ústavní stížnosti, tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Na druhé straně lze z principu subsidiarity vyvodit i jeho materiální obsah, spočívající v samotné působnosti Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky), který poskytuje ochranu základním právům a svobodám jednotlivce teprve tehdy, pokud tato práva a svobody nebyly respektovány ostatními orgány veřejné moci. V subsidiaritě ústavní stížnosti se fakticky projevuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci.
Požadavek vyčerpání všech procesních prostředků ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zahrnuje logicky i povinnost "vyčerpat" ty dispozice, které poskytuje otevřené řízení, jež má být vedeno poté, co odvolací soud vydal kasační rozhodnutí a věc vrátil nižší soudní instanci. Důvody, pro které tak učinil, nejsou podstatné, stejně jako to, který z účastníků opravný prostředek uplatnil. Úkolem Ústavního soudu není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná, pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je - zásadně - povolán, z hledisek souhrnných po pravomocném skončení věci k posouzení, zda řízení jako celek a jeho výsledek obstojí v rovině ústavněprávní (viz nepubl. usnesení sp. zn. II. ÚS 579/13, sp. zn. III. ÚS 662/13 a další, dostupná na http://nalus.usoud.cz). V rámci dalšího řízení může být zákonem předvídaným způsobem řešena i případná námitka o tvrzených průtazích při projednání věci.
Výše uvedený princip subsidiarity ústavněprávního přezkumu se tedy prosazuje i v projednávané věci, a jeho uplatnění vede k nutnému závěru, že ústavní stížnost proti usnesení o zrušení rozhodnutí soudu nižšího stupně a vrácení věci k dalšímu řízení je návrhem podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustným, který musí být podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnut.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. dubna 2013
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj