ECLI:CZ:US:2013:4.US.3315.12.1
sp. zn. IV. ÚS 3315/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným ve věci ústavní stížnosti J. Š., t. č. ve Věznici Heřmanice, zastoupeného JUDr. Tomášem Štípkem, advokátem, AK se sídlem Stodolní 741/15, 702 00 Ostrava, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 7. 2012 sp. zn. 3 To 51/2012 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Z důvodů v ústavní stížnosti přednesených napadl stěžovatel shora označené soudní rozhodnutí vydané v jeho trestněprávní věci, neboť jím mělo být porušeno jeho ústavně garantované právo na spravedlivý proces. Konkrétně stěžovatel spatřoval porušení tohoto práva, zaručeného mu ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva svobod, v tom, že napadeným rozhodnutím nebyl z projednávání jeho věci vyloučen předseda senátu Krajského soudu v Plzni JUDr. Přemysl Špicar, byť ten sám se subjektivně podjatým cítil.
Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný; jde však o návrh - z důvodů dále vyložených - nepřípustný.
Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně dovodil (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 372/04 či IV. ÚS 187/05, z nichž Ústavní soud i v této věci vychází; obě dostupná na http://nalus.usoud.cz), že ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem. Tento princip subsidiarity vyplývá z čl. 4 Ústavy, podle kterého je ochrana základních práv a svobod úkolem soudní moci obecně, nikoliv úkolem pouze Ústavního soudu. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani součástí soustavy ostatních orgánů veřejné moci, a proto do činnosti orgánů veřejné moci zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému ostatních orgánů veřejné moci již není možná. Tato zásada je vyjádřena v ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
V obecné rovině Ústavní soud konstatuje, že projednávání a rozhodování ve věci musí být spravedlivé, čemuž by odporovalo, byla-li by věc projednávána a rozhodnuta soudcem, kterýmžto věc projednávána a rozhodována být neměla, například proto, že měl být vyloučen. Bude-li však mít stěžovatel v dalším průběhu řízení za to, že právě tak tomu v daném řízení bylo, resp. že rozhodnutí - jemu nepříznivé - bylo vydáno soudcem podjatým, nic mu nebude překážet, aby proti takovému rozhodnutí brojil v rámci soustavy obecných soudů opravnými prostředky, které trestní řád předvídá, a jež jsou - i ve vztahu k této námitce - stěžovateli k dispozici. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se nadále domnívat, že stav protiústavnosti napraven nebyl, se může domáhat, aby Ústavní soud zasáhl.
Ústavní soud sice již v minulosti dospěl k závěru, podle něhož za určitých okolností ústavní stížnost odůvodněná tvrzeným odnětím zákonnému soudci může být přípustná i ve fázi před vydáním konečného meritorního rozhodnutí, to však za situace, kdy naopak dosavadnímu soudci byla projednávaná věc odejmuta a přikázána k projednání soudci jinému, jestliže takovým rozhodnutím, byť učiněným v průběhu řízení, byli jeho účastníci bez možnosti efektivní nápravy zbaveni práva na to, aby jejich věc projednal zákonný soudce [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 105/01 ze dne 3. 7. 2001 (N 98/23 SbNU 11)]. O takový případ se však - jak plyne ze shora uvedeného - v projednávané věci nejednalo.
Ústavní stížnost je tedy podána předčasně (resp. ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je nepřípustná), pročež musela být jako taková odmítnuta podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2013
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj